Skandál v Německu: Šéf AfD obviněn, že je „ruský troll“ – po výrocích o Polsku a Putinovi čelí vzpouře ve vlastních řadách

Německá politická scéna se otřásá po vystoupení předsedy Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupally v populární talkshow Markus Lanz (ZDF). Jeho výroky o Rusku, NATO i sousedním Polsku vyvolaly ostré reakce nejen u politických oponentů, ale dokonce i uvnitř vlastní strany.

Mnozí komentátoři tvrdí, že Chrupalla se definitivně odhalil jako „ruský troll“ a mluvčí Putinovy propagandy. Předseda bezpečnostního výboru CDU Roderich Kiesewetter ho nazval „šílencem“ a varoval, že šéf AfD „šíří ruské narativy přímo z Kremlu“.

Co Chrupalla vlastně řekl?

V pořadu Markus Lanz Chrupalla uvedl, že nevidí v současnosti ze strany Ruska žádné ohrožení pro Německo. Když byl dotázán, zda tak vnímá i hybridní válku, kyberútoky či miliony ukrajinských uprchlíků, odpověděl:

„Každá země může být pro Německo potenciální hrozbou.“

Na doplňující otázku, zda tím myslí i Polsko, reagoval:

„Samozřejmě, i Polsko může být pro nás hrozbou,“
protože podle něj Varšava „nechce vydat podezřelého ze sabotáže na plynovodu Nord Stream“.

Podle DIE WELT jeho výrok o Polsku – klíčovém spojenci v NATO – vyvolal okamžitý šok. Chrupalla také prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin mu osobně nic neudělal a že nevidí důvod, proč by měl být Německem démonizován.

„V hlavě toho člověka něco nefunguje,“ říká CDU

Kiesewetter reagoval na sociálních sítích i v televizi WELT TV bez obalu:

„Tino Chrupalla je ruský troll, který opakuje kremelskou propagandu. V AfD konečně začínají chápat, že mají ve vedení člověka, který pracuje proti zájmům Německa.“

Podle Kiesewettera se Chrupalla snaží oslabit důvěru veřejnosti v NATO a ve spojenecké vztahy s Polskem a Českem, což je „přesně to, co chce Putin“.

Vzpoura i zevnitř AfD

Tvrdá slova zazněla i z vlastních řad. Rüdiger Lucassen, bývalý plukovník Bundeswehru a současný poslanec AfD, prohlásil:

„Mluvit o Polsku jako o hrozbě je absurdní. Polsko je náš spojenec a naše jednotky jsou společně nasazeny v rámci NATO.“

Lucassen dodal, že pokud chce AfD někdy převzít vládní odpovědnost, musí prokázat schopnost realistického pohledu na bezpečnostní situaci.

Podobně reagoval i Hannes Gnauck, další poslanec a bývalý voják:

„Vidíme ruské špionážní a sabotážní aktivity po celé Evropě. Potřebujeme chladnou hlavu, ne iluze.“

Ale Chrupalla má i zastánce

Zcela jiný tón zvolil Matthias Moosdorf, poslanec AfD ze Saska. Na platformě X (dříve Twitter) napsal:

„Není vlastizrada, když člověk odmítá hysterii proti Rusku. Skutečný vlastenec musí hledat, co je dobré pro Německo – ne pro Washington.“

Podle něj by měla AfD pokračovat v dialogu s Moskvou, „i kdyby to znamenalo mluvit s nepřítelem, aby se zabránilo další eskalaci“.

Cesta do Ruska a společné prohlášení s Weidel

Kontroverze ještě zesílila, když Chrupalla oznámil, že někteří poslanci AfD odcestují do Ruska na konferenci BRICS v Soči, kde se mají setkat i se zástupci Indie a Číny.

V reakci na napětí mezi křídly strany vydali Chrupalla a jeho spolupředsedkyně Alice Weidel společné prohlášení:

„Budeme nadále dělat politiku pro Německo a udržovat vztahy s našimi evropskými i mezinárodními partnery.“

Podle kritiků jde o pokus zachránit tvář a zabránit otevřenému rozkolu ve vedení.

Český přesah: proč to zajímá i nás?

Chrupallovy výroky se týkají nejen Německa, ale i Česka, které sdílí s Polskem i Německem strategický prostor v NATO. Pokud by AfD získala vliv na vládní politiku, mohla by oslabit obrannou jednotu střední Evropy – a tím i naši vlastní bezpečnost.

Podle bezpečnostních expertů z Prahy by příklon AfD k Rusku znamenal „zásadní geopolitický zlom“, který by posílil Putinovu pozici ve střední Evropě.

Zajímavé je, že podobné postoje, jaké nyní zaznívají z AfD, mají paralely i ve střední Evropě. V Česku byl Andrej Babiš v roce 2022 kritizován za to, že odmítl jasně říci, zda by v případě napadení Polska Česko poskytlo pomoc v rámci čl. 5 NATO, což vyvolalo pobouření v Polsku i mezi domácími spojenci; až později své výroky mírnil. Analýzy komentátorů upozorňují, že AfD bývá v českých debatách nejčastěji přirovnávána k hnutí SPD Tomia Okamury, s nímž sdílí proruské narativy, odmítání sankcí i důraz na „politiku suverenity“. V posledních měsících se k této linii přiblížil i Jindřich Rajchl a jeho PRO, které na sociálních sítích otevřeně sdílí obsah AfD a pozvánky jejich politiků. Technická média (TikTok analýzy politických trendů) navíc ukazují, že AfD má nejsilnější české publikum právě mezi online komunitami kolem SPD, PRO a anti-systémových influencerů, zatímco hnutí ANO zachovává vůči AfD odstup — pragmaticky se drží v pozici centristické, pro-NATO strany, která se od otevřeného proruského tónu vymezuje.