Německo přechází k jedné z největších změn své energetické politiky za posledních dvacet let. Nový zákon EEG 2027 postupně ukončí systém garantovaných dotací pro nové střešní fotovoltaické elektrárny a přiměje jejich majitele chovat se více jako běžní účastníci trhu s elektřinou. Tento vývoj bude mít význam i pro Českou republiku.
Debata o větrné energetice se v Česku většinou soustředí na výstavbu nových elektráren. Mnohem méně se však mluví o tom, co se stane s tisíci větrníků na konci jejich životnosti.
Německý kolaps trhu s vytápěním není jen vnitřní záležitostí našich sousedů. Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou: tlak na rychlou dekarbonizaci budov, nejistá pravidla, drahé technologie a obce, které mají plánovat teplárenství bez jistoty financí. To, co dnes vidíme v Německu – odkládání nákupů, propad prodejů, propouštění ve výrobě a ztrátu důvěry spotřebitelů – může být velmi snadno předobrazem českého vývoje v příštích letech, pokud se klimatická politika zredukuje na zákazy a povinnosti bez ekonomické logiky a sociální únosnosti.
Český přesah: co to znamená pro české domácnosti Zatímco v Německu se tepelné čerpadlo definitivně dostává na první místo mezi nově prodávanými zdroji vytápění, Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou. Ceny energií zůstávají volatilní, tlak na snižování emisí se zvyšuje a státní podpora nízkoemisních technologií se postupně zpřísňuje. Zkušenost z Německa proto funguje jako časový náskok: ukazuje, kdy se technologický zlom stává masovým a kdy se z „ekologického řešení“ stává ekonomicky racionální volba. Pro české majitele rodinných domů i menší investory do nájemního bydlení je tento vývoj varováním i příležitostí zároveň.
Německé ministerstvo školství a rodiny pod vedením Karin Prien (CDU) chce zásadně přepracovat státní program Demokratie...
