
Český přesah
Německo přechází k jedné z největších změn své energetické politiky za posledních dvacet let. Nový zákon EEG 2027 postupně ukončí systém garantovaných dotací pro nové střešní fotovoltaické elektrárny a přiměje jejich majitele chovat se více jako běžní účastníci trhu s elektřinou. Tento vývoj bude mít význam i pro Českou republiku. České domácnosti rovněž ve velkém investují do fotovoltaiky, bateriových úložišť a tepelných čerpadel a podobná debata o budoucnosti státních podpor se vede i v Praze. Německo tak může být laboratoří, která ukáže, jak bude fungovat evropský trh se solární energií v době, kdy už obnovitelné zdroje nejsou okrajovou technologií, ale hlavní součástí energetiky.
Německá vláda se dohodla na podobě nového zákona o obnovitelných zdrojích energie EEG 2027, který zásadně mění pravidla podpory fotovoltaických elektráren.
Podle deníku WELT končí období, kdy bylo možné instalovat solární panely na střechu domu a po dvacet let pobírat garantované výkupní ceny bez ohledu na to, zda byla elektřina na trhu právě potřeba.
Majitelé již provozovaných elektráren se změn obávat nemusí.
Jejich podmínky zůstávají zachovány až do konce dvacetiletého období podpory.
Distribuční společnosti budou i nadále povinně vykupovat jejich elektřinu za původně sjednané ceny.
Pro nové projekty však začne platit zcela jiný systém.
WELT upozorňuje, že dosavadní systém se postupně stal mimořádně drahým.
Podle posledních údajů Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) bylo pouze v roce 2024 výrobcům solární elektřiny vyplaceno na podporách:
Jde o částku, která podle autora článku představuje obrovskou zátěž pro veřejné finance.
Celý systém vznikal v době, kdy bylo potřeba rozvoj fotovoltaiky výrazně podpořit.
Dnes je však situace zcela odlišná.
Autor upozorňuje na paradox současného trhu.
V době silného slunečního svitu vyrábějí miliony panelů obrovské množství elektřiny právě ve stejný okamžik.
Výsledkem je převis nabídky.
V první polovině roku 2026 se proto během téměř 300 hodin obchodovala elektřina na burze za záporné ceny.
Ty dosahovaly až:
To znamená, že výrobci nebo obchodníci museli za odběr elektřiny fakticky ještě platit.
Podle článku se tak z obnovitelného zdroje v některých okamžicích stává problém pro stabilitu celé elektrizační soustavy.
Přestože výkupní ceny nových elektráren postupně klesaly, stát stále vyplácí velmi vysoké podpory starším instalacím.
Průměrná státní podpora činila v roce 2024:
Podle WELT je tak solární energie stále nejdražším podporovaným obnovitelným zdrojem elektřiny v Německu a v průměru vychází dokonce dráž než elektřina z geotermálních elektráren.
Článek připomíná, že ještě bývalý ministr hospodářství Robert Habeck musel přijmout mimořádná opatření.
Masivní růst počtu fotovoltaických elektráren totiž podle autora začal ohrožovat stabilitu přenosové soustavy.
Objevovaly se obavy z lokálních výpadků elektřiny (tzv. brownoutů), protože síť nedokázala přebytky výroby dostatečně rychle regulovat.
Právě proto vznikl takzvaný PV-Spitzengesetz, který měl nejkritičtější situace zmírnit.
Současná ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) chce celý systém zásadně přepracovat.
Podle WELT k tomu Německo tlačí i Evropská komise.
Brusel totiž požaduje ukončení bezpodmínečných provozních dotací pro obnovitelné zdroje do konce letošního roku.
Nový zákon EEG 2027 proto zavádí nový princip:
Obnovitelné zdroje mají být podporovány tehdy, když je elektřina skutečně potřeba a má tržní hodnotu, nikoli automaticky při každé výrobě.
Majitelé nových střešních elektráren už nebudou mít garantovanou výkupní cenu na dvacet let.
Dosud získávali například u malých elektráren do 10 kW:
Nově bude systém přechodný.
Majitel elektrárny spuštěné v první polovině roku 2027 dostane pouze:
Tato podpora navíc potrvá pouze 36 měsíců.
Poté budou muset provozovatelé elektřinu prodávat přímo na trhu.
Podle WELT se tím zásadně mění ekonomika domácích fotovoltaik.
Nejvýhodnější bude:
Přebytečnou elektřinu bude možné prodávat prostřednictvím firem, jako jsou například Sonnen nebo Enpal, které sdružují výrobu tisíců domácností a nabízejí ji na energetických trzích.
Ne všichni však s novým systémem souhlasí.
Kritici upozorňují, že distribuční společnosti zatím nemají dostatečně digitalizovanou infrastrukturu.
Přímý prodej elektřiny z milionů malých elektráren podle nich zatím technicky nefunguje tak, jak by měl.
Majitelé fotovoltaik tak mohou být nuceni vstoupit na trh, který na ně ještě není připraven.
Naopak velká část energetického sektoru nový zákon vítá.
Spolkový svaz energetického a vodárenského hospodářství (BDEW) označil změny za rozumný kompromis.
Podobně se vyjádřil také Svaz komunálních podniků (VKU), podle něhož je správné, aby nové solární elektrárny vznikaly především tam, kde je síť schopna jejich výrobu bezpečně přijmout.
Naopak Svaz obnovitelných zdrojů energie (BEE) varuje, že změny mohou zpomalit soukromé investice a ohrozit desítky tisíc pracovních míst v odvětví.
Závěr článku shrnuje novou ekonomiku domácích solárních elektráren.
Pokud chtějí majitelé dosahovat zajímavých výnosů, nebude již stačit pouze vyrábět elektřinu.
Úspěšný model budoucnosti bude podle WELT založen na kombinaci několika technologií:
Právě tato kombinace bude rozhodovat o tom, zda se investice do solárních panelů vyplatí i bez rozsáhlých státních dotací.