Situace kolem německých offshore větrných elektráren není jen německý problém. Pokud se skutečně zadrhne výstavba obřích větrných parků v Severním moři, může to mít přímé důsledky i pro Českou republiku.
Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je totiž s německou energetikou úzce propojeno – nejen fyzicky přes přenosovou soustavu, ale i cenově. Pokud Německo začne regulovat výstavbu obnovitelných zdrojů kvůli přetíženým sítím, může to ovlivnit tok elektřiny přes hranice, ceny i stabilitu soustavy v regionu. Pro české domácnosti i průmysl to znamená jediné: rozhodnutí německé vlády se promítají do účtů za elektřinu i u nás. Zároveň jde o varování – i Česko bude muset řešit stejný problém: jak sladit rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů s reálnou kapacitou sítí.
Situace v Německu má pro Česko přímý dopad. Česká energetická soustava je s německou úzce propojená a jakýkoliv problém v Německu se okamžitě přelévá přes hranice – ať už jde o ceny elektřiny, stabilitu sítě nebo potřebu regulačních zásahů. Pokud Německo stále více spoléhá na dovoz elektřiny (zejména z francouzských jaderných elektráren) a současně investuje miliardy eur do nejistých projektů v Africe, znamená to pro ČR dvojí riziko: vyšší ceny a větší nestabilitu systému. Zároveň to otevírá strategickou otázku, zda česká cesta – kombinace jádra, domácí výroby a postupné transformace – není ve výsledku stabilnější než německý model. Německá energetická politika se podle aktuálních analýz dostává do paradoxní situace. Na jedné straně země po odstavení posledních jaderných elektráren v roce 2023 deklaruje ambiciózní přechod na obnovitelné zdroje. Na straně druhé je však stále více závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí – především z francouzských jaderných elektráren – a zároveň investuje obrovské prostředky do projektů, jejichž výsledek je nejistý.
Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
Německá bilance CO2 se pravděpodobně vylepší: vítr a slunce vyrobily poprvé více elektřiny, než bylo vyrobeno...
V roce 2020 vzroste příplatek na obnovitelné zdroje elektřiny (EEG) o 5,5 procenta Nový rekord v ceně elektřiny:...
