Příběh hamburského pediatra Adnana Akbaby není jen příběhem jedné ordinace v problémové čtvrti. Ukazuje, jak mohou dopadnout oblasti, kde se současně spojí nedostatek lékařů, sociální vyloučení, vysoká koncentrace chudoby a neúspěšná integrace části migrantů.
To, co dnes intenzivně řeší Německo, začíná postupně rezonovat i v Česku. Otázky migrace, proměny velkých měst, kulturní identity nebo rostoucího vlivu muslimských komunit už nejsou pouze tématem západní Evropy. Německá debata je pro české čtenáře důležitá hlavně proto, že právě Německo dlouhé roky představovalo symbol otevřené migrační politiky a multikulturní společnosti. Pokud dnes i část německé levice připouští, že někteří lidé mohou mít pocit „odcizení ve vlastní zemi“, jde o zásadní posun celé evropské debaty.
Integrace migrantů v Německu není rovnoměrná. Zatímco muži – zejména ze Sýrie, Afghánistánu či Nigérie – se na tamní trh práce začleňují pomalu, ale stabilně, u žen se ukazuje výrazně odlišný trend. Podle nejnovějších dat z roku 2024 pracuje až 76 % mužů devět let po příchodu do Německa, ale pouze 35 % žen. Německá média a odborné kruhy tento stav označují jako „dramatický“ a upozorňují na systémové riziko pro ekonomiku i sociální stabilitu země.
