„Cítím se cizincem ve vlastní zemi.“ Téma, které bylo v Německu tabu, dnes otevírají už i levicoví intelektuálové

Český přesah: Debata, která už dávno není jen německá

To, co dnes intenzivně řeší Německo, začíná postupně rezonovat i v Česku. Otázky migrace, proměny velkých měst, kulturní identity nebo rostoucího vlivu muslimských komunit už nejsou pouze tématem západní Evropy. Německá debata je pro české čtenáře důležitá hlavně proto, že právě Německo dlouhé roky představovalo symbol otevřené migrační politiky a multikulturní společnosti. Pokud dnes i část německé levice připouští, že někteří lidé mohou mít pocit „odcizení ve vlastní zemi“, jde o zásadní posun celé evropské debaty.

Německý novinář Constantin Schreiber ve svém komentáři pro deník WELT upozorňuje, že něco, co bylo ještě před několika lety automaticky označováno za „pravicovou rétoriku“, dnes začínají uznávat i někteří levicoví akademici a odborníci na integraci.

Německo mění tón debaty o migraci

Schreiber připomíná, že po mnoho let byla věta „lidé se cítí cizinci ve vlastní zemi“ v německém veřejném prostoru téměř nepřijatelná. Podle dominantního politického a mediálního narativu šlo údajně hlavně o:

• pravicovou propagandu,
• kulturní strach z odlišnosti,
• nebo nepřijetí multikulturní společnosti.

Německá politička Claudia Roth například v minulosti podobné výroky označovala za rasistické. Bývalý spolkový prezident Christian Wulff dlouhodobě prosazoval myšlenku, že rozmanitost posiluje společenskou soudržnost. A během migrační krize v roce 2015 tehdejší ministr vnitra Thomas de Maizière opakovaně tvrdil, že „islamizace Německa neprobíhá“.

Podle Schreibera ale nyní dochází k výraznému obratu.

Integrationsforscherin Foroutan: „Musíme těm lidem dát za pravdu“

Velkou pozornost v Německu vyvolalo vystoupení známé odbornice na integraci Naiky Foroutanové na univerzitě v Münsteru.

Na otázku, jak reagovat na lidi, kteří říkají, že se ve vlastní zemi cítí cize, odpověděla překvapivě přímo:

„Musíme jim dát za pravdu.“

Podle ní nelze lidem jednoduše tvrdit:

„To si jen namlouváte.“

Foroutanová poukázala například na město Offenbach am Main, kde už dnes přibližně 67 % obyvatel tvoří lidé s migračním původem.

Právě tato věta podle německých médií symbolizuje zásadní posun:

• od automatického odmítání těchto pocitů,
• k uznání, že migrace skutečně mění evropské společnosti.

Německo se mění demograficky, kulturně i nábožensky

Schreiber otevřeně píše, že migrace mění Německo:

• demograficky,
• kulturně,
• jazykově,
• i nábožensky.

Ve velkých německých městech dnes mají lidé s migračním původem často většinu mezi mladou generací. Proměňují se:

• školy,
• celé čtvrti,
• veřejný prostor,
• i kulturní normy.

To, co bylo dříve podle části médií považováno za „přehnané obavy“, se dnes podle autora stává viditelnou realitou.

Rostoucí sebevědomí muslimských komunit

Velkou část textu věnuje Schreiber také rostoucímu vlivu muslimských komunit v Německu.

Podle Foroutanové se změnil i přístup samotných muslimů:

• jsou sebevědomější,
• více se politicky organizují,
• požadují větší reprezentaci,
• a chtějí silněji ovlivňovat veřejnou debatu.

Podle autora už nejde jen o otázku náboženské svobody, ale o širší kulturní a společenský vliv.

Kontroverzi v Německu vyvolala zejména část debaty, kde Foroutanová údajně naznačila, že:

• některé muslimské pohledy na konflikt v Gaze jsou v německé debatě nedostatečně zastoupené,
• a že studenti s migračním původem někdy rozumějí situaci na Blízkém východě lépe než samotní profesoři.

Spor o Izrael a antisemitismus

Právě zde se podle Schreibera ukazuje největší problém celé debaty.

Autor tvrdí, že:

• některé protiizraelské protesty,
• radikální slogany,
• a projevy antisemitismu
  jsou dnes částí akademické scény interpretovány jako „jiný pohled“ nebo „alternativní zkušenost migrantů“.

To podle něj ukazuje, jak silně se německá společnost proměňuje pod vlivem demografických změn.

Schreiber v této souvislosti připomíná i starší výrok političky Sawsan Chebliové, která v roce 2025 napsala:

„Demografie vytvoří nová fakta.“

Německo už není stejné jako před deseti lety

Celý komentář v německé WELT působí jako signál, že část německých elit začíná veřejně připouštět něco, co bylo ještě nedávno prakticky tabu.

Podle autora už dnes není možné tvrdit, že:

• obavy části obyvatel z rychlých společenských změn jsou automaticky extremistické,
• nebo že proměna německých měst není reálná.

Naopak:

• debata se posouvá,
• společnost je nervóznější,
• a otázky identity začínají být jedním z hlavních politických témat Německa.

Český pohled: Německá debata může ovlivnit i Česko

Pro Českou republiku je tato debata mimořádně důležitá.

Česko sice nezažilo tak masivní migraci jako Německo, ale:

• velká část české ekonomiky je na Německu závislá,
• česká politika sleduje německý vývoj velmi pozorně,
• a německé společenské změny mají často dopad i na střední Evropu.

Pokud se navíc v Německu dále posílí:

• AfD,
• protiimigrační nálady,
• nebo tlak na omezení migrace,
  může to změnit celou evropskou migrační politiku.

A právě proto dnes německé komentáře čtou velmi pozorně i politici v Praze.

(naše dřívější články k problematice migrace najdete ZDE)