Německá armáda naráží na limity: Hormuz, Litva i válka dronů ukazují, že Evropa už nemá čas
Pro Česko je tahle debata mimořádně důležitá, i když se na první pohled týká hlavně Německa, Perského zálivu a Ukrajiny. Česká republika je součástí NATO, je pevně navázaná na německou bezpečnostní politiku a zároveň sama řeší, jak rychle modernizovat armádu pro válku 21. století. Pokud německé námořnictvo i pozemní síly otevřeně přiznávají přetížení, nedostatek kapacit a zpoždění v klíčových technologiích, je to varovný signál i pro Prahu. Zvlášť důležité je to ve chvíli, kdy se ukazuje, že budoucí konflikt nemusí být veden jen tanky a dělostřelectvem, ale také drony, senzory, robotikou a digitální komunikací. Pro českého čtenáře je podstatné ještě něco: Německo už zjevně neuvažuje jen o obraně vlastního území, ale o dlouhodobém přechodu k mnohem tvrdší a praktičtější bezpečnostní kultuře. A to nevyhnutelně ovlivní i celou střední Evropu.