Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?

Protokol hovoří o podezření na úmyslný útok

Požár vysokonapěťového kabelu v jihozápadním Berlíně způsobil v sobotu ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl desítky tisíc domácností a tisíce firem. Interní zásahový protokol berlínských hasičů a policie, který má k dispozici deník WELT, odhaluje závažné okolnosti incidentu – včetně hlášení explozí, podezření na úmyslné zapálení a možné souvislosti s předchozími útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Česko jde o důležité varování: podobné útoky se netýkají jen Německa.

Požár pod kabelovým mostem a hlášení explozí

Podle interního záznamu (zásah č. 283) byl požár zaznamenán krátce po šesté hodině ranní pod kabelovým mostem přes Teltowský kanál. Hořet mělo několik silových kabelů, přičemž zasahující jednotky hlásily také slyšitelné exploze. Jejich původ zatím zůstává nejasný. Nad mostem navíc vedou horkovodní potrubí s tlakem, což zvyšovalo riziko další eskalace.

Policie se k zásahu připojila až po opakované výzvě – zřejmě kvůli nedostatku kapacit. O několik minut později byl vyhlášen tzv. Stabsalarm 3, tedy interní stupeň poplachu určený pro složité krizové situace velkého rozsahu. V té době už byly části městských čtvrtí Lichterfelde, Wannsee a Zehlendorf bez elektřiny.

Až 50 tisíc domácností bez proudu

Rozsah výpadku byl značný. Podle provozovatele sítě bylo bez dodávek elektřiny až 50 000 domácností a přibližně 2 000 podniků. Výpadek se dotkl nejen osvětlení, ale i vytápění, mobilních sítí a signalizačních zařízení. První odhady hovořily o tom, že plné obnovení dodávek může trvat až několik dní.

Na místě zasahovali nejen hasiči a policie, ale také technici společnosti Vattenfall a provozovatele distribuční sítě Stromnetz Berlin. Už v počáteční fázi bylo zřejmé, že je poškozeno více vysokonapěťových vedení.

Podezření na úmyslný čin a extremistická stopa

Policie oficiálně zahájila vyšetřování pro podezření na žhářství. Úřady potvrdily, že obdržely anonymní přihlášení k činu, jehož autenticitu nyní prověřují. Podle informací deníku WELT se přihlášení k odpovědnosti objevilo nejprve prostřednictvím kontaktního formuláře veřejnoprávního vysílatele RBB a následně bylo předáno policii.

Text má údajně pocházet od skupiny označované jako „Vulkangruppe“. Různé skupiny s tímto názvem se v minulých letech hlásily k útokům na německou infrastrukturu – včetně žhářského útoku na stožár elektrického vedení poblíž továrny Tesla v Grünheide.

Pokud by se úmyslný čin potvrdil, zapadal by do série sabotážních útoků, které Berlín zažil v posledních letech. V září 2025 například způsobil požár dvou vysokonapěťových stožárů několikadenní blackout v berlínské čtvrti Köpenick.

Hybridní hrozby a „nízkoúrovňoví agenti“

Rozměr aktuálního incidentu – poškození více vedení a jeho dopady – vede vyšetřovatele k úvahám o cílené akci. V pozadí se objevuje i širší bezpečnostní debata o tzv. hybridních hrozbách.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) nedávno upozornil, že státní bezpečnostní složky prověřují možnost, že zahraniční aktéři mohou využívat extremistické nebo anarchistické skupiny k sabotážím. Zmiňuje se koncept tzv. low-level agents – tedy osob, které jsou snadno ovlivnitelné nebo vydíratelné a mohou sloužit jako nástroj pro destabilizační akce.

Český úhel pohledu: varování i pro Prahu

Pro Českou republiku má berlínský incident několik zásadních rovin. Česká energetická infrastruktura je s německou sítí úzce propojena a výpadky či sabotáže u sousedů mohou mít nepřímé dopady i na český přenosový systém. Zároveň platí, že i v Česku se diskutuje o ochraně kritické infrastruktury – od energetiky přes železnice až po datová centra.

Zkušenosti z Německa ukazují, že nejde jen o technickou otázku, ale i o bezpečnostní a politický problém. Schopnost rychle obnovit dodávky, odhalit pachatele a předcházet dalším útokům bude klíčová i pro české úřady. Berlínský blackout tak slouží jako konkrétní připomínka toho, že stabilita moderní společnosti stojí na infrastruktuře, která může být zranitelnější, než se zdá.

Shrnutí hlavních reakcí německých čtenářů pod článkem:

Diskuse pod článkem je mimořádně emotivní, polarizovaná a výrazně kritická vůči oficiální politické i mediální interpretaci události. Převládající tón je nedůvěřivý, konfrontační a místy ironický.

Převládající názor: jde o terorismus, nikoli „běžný incident“

Velká část komentujících odmítá označení události jako „požár“ či „výpadek proudu“ a jednoznačně ji označuje za teroristický útok na kritickou infrastrukturu. Čtenáři zdůrazňují:

• rozsah dopadů (desítky tisíc domácností, zima, zdravotní rizika),
• opakovanost podobných činů,
• závažnost útoku v kontextu zimního období.

Opakuje se pocit, že závažnost situace je veřejně zlehčována.

 Silná kritika údajného dvojího metru

Jedním z nejčastějších motivů je přesvědčení, že:

• pokud by byl pachatel z pravicového spektra, reakce státu, médií i politiků by byla výrazně tvrdší,
• u levicového nebo ekologického extremismu dochází podle čtenářů k bagatelizaci, relativizaci nebo mlčení.

Tento pocit „asymetrie“ je zdrojem výrazné frustrace a nedůvěry.

Skepticismus vůči teorii „zahraničního řízení“

Výrok o možném zapojení cizích mocností vyvolal spíše výsměch než podporu. Mnoho komentářů tvrdí, že:

• hrozba je především vnitřní, nikoli řízená zvenčí,
• poukazování na Rusko či jiné státy je vnímáno jako odvádění pozornosti,
• domácí extremistické skupiny jsou podle čtenářů schopné jednat samostatně.

Nedůvěra v bezpečnostní složky a vyšetřování

Opakovaně zaznívá:

• pochybnost o schopnosti policie a státních orgánů případy vyšetřit,
• frustrace z toho, že předchozí sabotáže zůstaly bez jasných výsledků,
• obava, že i tentokrát „vyšumí“ bez odpovědnosti.

Čtenáři se ptají, zda stát vůbec dokáže svou infrastrukturu ochránit.

 Ironie, sarkasmus a rezignace

Velká část diskuse je vedená:

• ironickým tónem,
• sarkastickými narážkami na politická hesla, NGO sektor a veřejnoprávní média,
• rezignovanými poznámkami o „normálním stavu věcí“ v současném Německu.

Tyto projevy ukazují erozi důvěry ve státní autoritu i mediální rámování.

Okrajové, ale přítomné protipóly

Menší část komentářů:

• relativizuje útok,
• upozorňuje na riziko přehnaných závěrů,
• nebo ironicky poukazuje na politizaci celé debaty z opačné strany.

Tyto hlasy jsou však zřetelně v menšině.

Celkové vyznění diskuse

Komentáře vytvářejí obraz společnosti, která:

• se cítí ohrožená, nechráněná a nebrána vážně,
• ztrácí důvěru v institucionální reakce,
• vnímá útoky na infrastrukturu jako novou normalitu, nikoli výjimku.

Diskuse zároveň ukazuje, že téma bezpečnosti kritické infrastruktury je v Německu silně politizované a emočně nabité — s potenciálním přesahem i do sousedních zemí včetně Česka.