USA chtějí zastavit dodávky střel Tomahawk Německu. Obávají se reakce Ruska

Německo může narazit na problém, který se týká celé Evropy

Debata o evropské obraně se v posledních měsících výrazně změnila. Zatímco ještě před několika lety většina evropských států automaticky počítala s vojenskou podporou Spojených států, dnes stále častěji zaznívá otázka, zda si Evropa bude muset zajistit vlastní obranu sama. Nejnovější informace z Washingtonu naznačují, že právě Německo může být jednou z prvních zemí, která tento problém pocítí naplno.

Podle informací deníku WELT americké ministerstvo obrany zvažuje, že neuskuteční dlouhodobě plánované rozmístění střel s plochou dráhou letu Tomahawk v Německu. Důvodem mají být nejen obavy z možné ruské reakce, ale také nedostatek samotných zbraní v amerických skladech.

Pro Českou republiku jde o důležitou zprávu. Německo totiž představuje klíčový pilíř obrany střední Evropy. Pokud Berlín nebude schopen rychle získat moderní zbraně dlouhého dosahu, může to ovlivnit i bezpečnostní situaci v celém regionu včetně České republiky.

Pentagon údajně mění názor

Podle zdrojů z evropského i amerického prostředí Pentagon pravděpodobně neuskuteční plánované rozmístění střel Tomahawk na německém území.

Tím by fakticky zrušil dohodu, která byla připravována ještě za administrativy prezidenta Joea Bidena.

Američtí představitelé se podle informací WELT obávají, že by Moskva mohla rozmístění těchto zbraní považovat za další eskalaci napětí a odpovědět vlastními vojenskými kroky.

Pro Německo by to znamenalo významný problém. Berlín totiž považuje střely středního doletu za jednu z největších mezer ve své současné obranné strategii.

Další signál amerického ústupu z Evropy

Rozhodnutí je v Německu vnímáno jako součást širšího trendu.

Pentagon již na jaře oznámil zrušení plánovaného přesunu přibližně 5 000 amerických vojáků do Německa.

Podle amerických médií navíc Washington připravuje další omezení své vojenské přítomnosti v Evropě. Hovoří se o redukci bojových letadel, bezpilotních prostředků i některých námořních jednotek.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich v této souvislosti uvedl, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu.

Podle amerického ministerstva obrany mají evropské státy postupně převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu.

USA mají nedostatek vlastních střel

Vedle obav z Ruska existuje ještě jeden důvod.

Spojené státy v posledních konfliktech spotřebovaly značné množství moderní výzbroje.

Během bojů na Blízkém východě a konfliktu s Íránem byly podle článku použity tisíce střel Tomahawk a protiraketových střel Patriot.

Americký ministr obrany Pete Hegseth přiznal, že doplnění zásob může trvat „měsíce až roky“.

Tomahawk přitom patří mezi nejdůležitější americké zbraně dlouhého dosahu.

Jejich dolet přesahuje 1 600 kilometrů, což umožňuje zasahovat cíle hluboko v nepřátelském týlu.

Německý kancléř Friedrich Merz již v květnu připustil, že neočekává rozmístění Tomahawků v Německu.

„Američané jich momentálně nemají dost ani pro sebe,“ uvedl v rozhovoru pro ARD.

Rusko má podobné systémy už dávno

Zatímco Spojené státy váhají, Rusko podobné schopnosti v Evropě dlouhodobě rozvíjí.

V Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou jsou rozmístěny rakety Iskander schopné nést i jaderné hlavice.

Další střely středního doletu typu Orešnik byly podle dostupných informací přesunuty do Běloruska.

Tyto systémy dokážou zasáhnout cíle po celé Evropě během několika minut.

Právě proto panují v Německu, Polsku i dalších státech střední a východní Evropy obavy, že NATO zatím nemá odpovídající protiváhu.

Německo čeká na odpověď z Washingtonu

Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Berlín již před více než rokem a půl oficiálně požádal Spojené státy o možnost nákupu střel Tomahawk.

Dodnes však nedostal definitivní odpověď.

Pistorius navíc projevil zájem i o americký raketový systém Typhon, který dokáže Tomahawky odpalovat.

Ani v tomto případě však Washington zatím nereagoval.

Evropa hledá vlastní řešení

Německo proto začíná hledat alternativy.

V úvahu přichází evropský vývoj nových raketových systémů, společná výroba se spojenci nebo nákup jiných zbraní dlouhého dosahu.

Část odborníků navrhuje větší využití bojových dronů, ty však podle německých vojenských plánovačů nemohou Tomahawky plně nahradit.

Hlavní obava Berlína spočívá v tom, že případný americký ústup odhalí slabiny evropské obrany rychleji, než je evropský zbrojní průmysl schopen odstranit.

Co to znamená pro Českou republiku?

Pro Česko jde o důležitý signál.

Německo je největší evropská ekonomika a zároveň jeden z klíčových pilířů obrany NATO ve střední Evropě.

Pokud Berlín nebude mít k dispozici moderní prostředky dlouhého dosahu, zvýší se tlak na rychlejší evropskou vojenskou spolupráci a další investice do obrany.

Zároveň se potvrzuje trend, který je v Evropě patrný již několik let: Spojené státy dávají stále jasněji najevo, že chtějí část odpovědnosti za bezpečnost kontinentu přenést na samotné evropské státy.

Budoucnost evropské obrany tak bude stále více záviset na tom, zda dokáže Evropa vybudovat vlastní vojenské kapacity bez spoléhání na americké zásoby a technologie.