V Německu pracuje jen málo ukrajinských uprchlíků. Němci dávají za příklad Česko a Polsko
Pouze 20 procent ukrajinských uprchlíků v Německu má práci. V ostatních zemích EU, které vyplácejí méně sociálních dávek, je toto číslo výrazně vyšší. Ale pohled do sousedních zemí ukazuje, že existují dva další, systémové důvody nízké zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků v Německu.
Deník DIE WELT konstatuje, že integrace ukrajinských válečných uprchlíků na německý trh práce je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi pomalá. Rok a půl po ruské invazi našlo práci jen 18 procent zde žijících Ukrajinců v produktivním věku. V Polsku a České republice – dvou nejdůležitějších přijímajících zemích v Evropě vedle Německa – se tento podíl pohybuje kolem dvou třetin.
Právní požadavky jsou podobné: Ukrajinští uprchlíci dostávají status dočasné ochrany ve všech zemích EU. To znamená, že mohou žít v hostitelské zemi bez složitého azylového procesu, jsou integrováni do zdravotního a sociálního systému a mohou okamžitě pracovat. To, že Polsko a Česká republika mají stále tak velký náskok, je z velké části způsobeno dvěma strategickými rozdíly.
Ukrajinští uprchlíci v EU
Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny v EU, od července 2023*
Na jedné straně je finanční podpora v obou zemích výrazně nižší než v Německu a časově omezená. Ukrajinští uprchlíci v Česku zpočátku dostávají měsíční finanční podporu v přepočtu 200 eur. Po pěti měsících částka klesne na 130 eur. Zdravotní pojištění a náklady na ubytování v hromadném ubytování jsou nyní hrazeny pouze po omezenou dobu.
V Polsku lze na požádání vyplatit jednorázovou platbu v ekvivalentu 66 eur a také přídavky na děti ve výši 110 eur měsíčně. Navíc již neexistuje žádná sociální pomoc. Kdo bydlí v hromadném ubytování déle než čtyři měsíce, musí si polovinu nákladů hradit sám. V obou zemích existují výjimky pro děti, seniory nebo osoby se zdravotním postižením.
Pro mnoho uprchlíků se práce stala nezbytnou k pokrytí životních nákladů. V Německu jsou tyto finanční pobídky výrazně nižší. Od června 2022 dostávají Ukrajinci sazbu běžných občanských dávek na dobu neurčitou, která v současnosti činí 502 eur pro svobodné dospělé. Za dítě se platí až 420 eur. V případě potřeby budou hrazeny i náklady na bydlení a dodatečné náklady.
Spolková vláda spoléhá na jinou strategii. Místo co nejrychlejšího nástupu do zaměstnání se zaměřujeme na jazykové a integrační kurzy s cílem zlepšit příležitosti na trhu práce. Podle Institutu pro výzkum trhu práce a zaměstnání (IAB) v současnosti absolvuje takové kurzy, které obvykle trvají šest měsíců nebo déle, přibližně 60 procent nezaměstnaných Ukrajinců.
Jiná strategie v Německu
Na rozdíl od Polska a České republiky, kde jsou ukrajinští uprchlíci často zaměstnáni na nejistých, špatně placených místech a navzdory práci žijí pod hranicí chudoby, by v Německu měli mít možnost vykonávat práci, která odpovídá jejich kvalifikaci. Potenciál německého trhu práce, který sužuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, je velký: tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků mají vysokoškolské vzdělání.
Zdá se však, že v praxi tato strategie nefunguje, jak ukazuje analýza emeritního politologa a profesora Dietricha Thränhardta pro nadaci Friedricha Eberta. V Německu „pracovní zapojení válečných uprchlíků stagnuje, zatímco v jiných zemích se měsíc od měsíce zvyšuje,“ uvádí se. Ukrajinci nacházejí práci rychleji než ostatní uprchlíci. Od října 2022 se ale podíl zaměstnaných lidí zvýšil jen o jeden procentní bod.
Poměrně štědrá sociální pomoc však nemůže být jediným důvodem. Například v Nizozemsku a Dánsku, kde je finanční podpora podobná jako v Německu, je nyní podle analýzy rovněž velká část uprchlíků zaměstnána. Zde vstupuje do hry druhý a možná rozhodující faktor: těžkopádná německá byrokracie.
Polsko a Česká republika v březnu 2022 rychle přijaly zákony o registraci a integraci ukrajinských válečných uprchlíků. Obě země vytvořily tzv. one-stop postup, ve kterém je celý proces přijetí – od právního statusu až po pracovní povolení – dokončen v jednom kroku. Hromadné platby finanční podporu zamezují dlouhým čekacím dobám. Měsíc po ruské invazi dostalo v Česku pracovní povolení až 200 000 ukrajinských uprchlíků. Naproti tomu v Německu vstoupila konečná nařízení pro zacházení s uprchlíky v platnost až v červnu. Na rozdíl od všech ostatních zemí EU je zde nutná časově náročná bezpečnostní kontrola. Při tzv. identifikačním zpracování jsou snímány otisky prstů a zaznamenávány osobní údaje.
V průzkumu ukrajinského centra Razumkow téměř polovina dotázaných válečných uprchlíků v Německu uvedla, že se při registraci setkali s byrokratickými problémy. V Polsku to bylo pouhých pět procent. Další postup v Německu je také mnohem složitější a zdlouhavější, protože je nutných několik kroků na různých úřadech a systém se jen stěží digitalizuje. Sousední země na východě jsou opět o krok napřed: polská administrativa z velké části funguje prostřednictvím tzv. Peselova systému – vše od daní přes bankovní účty a zdravotní pojištění až po sociální pomoc je shrnuto v digitálním identifikačním čísle. To je nejen rychlejší, ale také poskytuje přesný přehled o situaci uprchlíků v zemi. Kombinace nedostatku pobídek a brzdící byrokracie je problematická v několika ohledech. Na jednu stranu je to promarněná příležitost, jak odlehčit rozpočtu, který zatížila válka a hospodářská krize. V České republice byly v prvním roce po začátku války náklady na sociální pomoc téměř pokryty daněmi z příjmu a odvodů pracujících Ukrajinců. Ale práce je také důležitým klíčem k integraci, tvrdí expert Thränhardt. Pracující uprchlíci tak mají větší kontakt s místními a rychleji se učí místní jazyk. V neposlední řadě by stálé zaměstnání mohlo být také rozhodující výhodou, pokud chtějí Ukrajinci v Německu dlouhodobě zůstat a chtějí po vypršení dočasné ochrany přejít do jiného právního postavení. Podle aktuální studie IAB a Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) to plánuje udělat o něco méně než polovina uprchlíků v Německu. Téměř třetina uvedla, že se chce po skončení války vrátit na Ukrajinu. Minimálně u této skupiny je otázkou, zda se zdlouhavá a nákladná integrační strategie vyplatí.