
Český přesah: Debata o migraci a ochraně hranic je jedním z nejvýraznějších politických témat také v České republice. Podobně jako v Německu se zde střetávají dva postoje – na jedné straně podpora pomoci lidem prchajícím před válkou a pronásledováním, na druhé straně obavy ze zneužívání azylového systému a z nedostatečné integrace migrantů. Nejnovější německý průzkum ukazuje, že tyto dva postoje se navzájem nevylučují. Řada lidí současně uznává právo na azyl, ale zároveň požaduje výrazně přísnější kontrolu hranic a důslednější rozlišování mezi skutečnými uprchlíky a ekonomickými migranty. Výsledky mohou být zajímavým signálem i pro českou debatu o budoucnosti evropské migrační politiky.
Nový reprezentativní průzkum veřejného mínění ukazuje výraznou změnu nálad v německé společnosti. Více než polovina Němců si přeje úplné uzavření hranic pro uprchlíky. Zároveň však většina obyvatel nadále podporuje základní princip mezinárodní ochrany lidí prchajících před válkou nebo politickým pronásledováním.
Výsledky zveřejnil britský institut pro výzkum veřejného mínění Ipsos UK společně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum ukazuje, že postoj veřejnosti je mnohem složitější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Podle průzkumu se 51 % obyvatel Německa vyslovilo pro úplné uzavření hranic pro uprchlíky.
Současně ale 69 % respondentů podporuje právo lidí hledat ochranu v jiné zemi před válkou nebo pronásledováním.
Na první pohled se může jednat o rozpor. Autoři studie však upozorňují, že podobný vývoj je patrný i v řadě dalších států.
Ředitelka společnosti Ipsos UK Trinh Tu vysvětluje, že lidé často současně podporují samotnou myšlenku ochrany uprchlíků, ale jsou kritičtí k tomu, jak je celý systém v praxi nastaven a funguje.
Největší podporu uprchlíkům mají Švédové a Nizozemci
Průzkum porovnával postoje obyvatel 29 zemí světa.
Největší podporu přijímání uprchlíků vykázaly:
Německo se nachází pod těmito hodnotami, přesto stále patří mezi země, kde většina obyvatel uznává právo na mezinárodní ochranu.
Do průzkumu bylo zařazeno celkem 21 521 dospělých respondentů z 29 zemí. Dotazování probíhalo mezi 24. dubnem a 8. květnem 2026.
V Německu odpovídalo přibližně 1 000 lidí, jejichž vzorek je podle Ipsosu reprezentativní pro celou populaci. Statistická odchylka činí přibližně ±3,5 procentního bodu.
Průzkum podle DIE WELT zároveň odhalil výraznou skepsi vůči motivům mnoha migrantů.
62 % Němců se domnívá, že značná část žadatelů o azyl ve skutečnosti neutíká před pronásledováním nebo válkou, ale především hledá lepší ekonomické podmínky nebo sociální dávky.
Takový názor přitom není pouze německým specifikem. Výsledky odpovídají přibližně průměru všech 29 zkoumaných států.
Integraci Němci příliš nevěří
Ještě větší pesimismus panuje v otázce úspěšné integrace uprchlíků.
Ve všech sledovaných zemích věří úspěšné integraci uprchlíků průměrně 44 % respondentů.
V Německu je tento podíl výrazně nižší – pouze 30 % obyvatel si myslí, že se uprchlíci dokážou úspěšně začlenit do společnosti.
Stejně skeptické jsou výsledky i při hodnocení přínosu migrantů.
Pouze 35 % Němců věří, že uprchlíci přinášejí společnosti pozitivní přínos.
Celosvětový průměr činí 39 %.
Naopak 47 % respondentů napříč všemi zeměmi uvedlo, že s tvrzením o pozitivním přínosu uprchlíků nesouhlasí.
Výzkum současně ukazuje výrazné generační rozdíly.
Lidé z Generace Z jsou ve všech sledovaných státech vůči uprchlíkům otevřenější než starší generace.
Celosvětově si 49 % mladých lidí myslí, že se uprchlíci dokážou úspěšně integrovat.
U generace tzv. Baby Boomers tento názor sdílí pouze 39 % respondentů.
Také podpora úplného uzavření hranic nebo pochybnosti o motivech migrantů jsou mezi mladými lidmi méně časté, přesto se objevují i v této věkové skupině.
Výsledky průzkumu ukazují, že německá veřejnost není vůči uprchlíkům jednoznačně odmítavá ani jednoznačně vstřícná.
Většina obyvatel uznává humanitární princip ochrany lidí prchajících před válkou a pronásledováním. Současně však sílí požadavky na přísnější ochranu hranic, lepší kontrolu azylového systému a důslednější rozlišování mezi skutečnými uprchlíky a ekonomickou migrací.
Právě tato kombinace solidarity a rostoucí opatrnosti podle autorů studie charakterizuje současnou náladu nejen v Německu, ale i v řadě dalších evropských států.