Zničující zpráva Spolkového kontrolního úřadu o stavu německé energetické transformace (Energiewende)

Spolkový kontrolní úřad (SKÚ) ve zprávě píše, že vláda ohrožuje dodávky elektřiny, tzv. Spolková síťová agentura (Bundesnetzagentur – BNetzA – instituce odpovědná za základní síťovou infrastrukturu v Německu, jako např. energetické sítě, telekomunikační nebo dopravní, pozn. redakce) není spolehlivá a má negativní vliv na německou investiční a průmyslovou základnu. Zdá se, jako by Spolkový kontrolní úřad byl poslední institucí, která je schopna rozpoznat skutečný stav energetické transformace (tzv. Energiewende).

Spolkový kontrolní úřad je jedním z nejvyšších spolkových úřadů a jako nezávislý finanční kontrolní orgán podléhá pouze zákonu. Postavení Spolkového kontrolního úřadu, soudní nezávislost jeho členů a jeho základní úkoly jsou dokonce zakotveny v ústavě. Tak silné právní zakotvení nezávislosti tohoto úřadu je zjevně potřebné nejenom k rozpoznání skutečného stavu energetické transformace v Německu, ale také k tomu, aby bylo možné o něm komunikovat bez příkras ideologických tužeb, politických snů a ekonomických zájmů.

Ve své zprávě, auditoři SKÚ fakty bohatě podloženou a velmi jasnou řečí vystavují stavu německé energetické transformační politiky známku – školní terminologií řečeno – téměř nedostatečnou. Zvláště znepokojující je skutečnost, že zpochybňují také spolehlivost Spolkové agentury pro sítě (BNetzA) jako nejvyššího dozorového orgánu nad energetickým trhem.

Auditoři SKÚ ve své zprávě konstatují, že „je předvídatelné, že zejména větrná energie onshore není a nebude budována v rozsahu požadovaném zákonem“. Rovněž Spolkové ministerstvo hospodářství „nebude velmi pravděpodobně schopno dodržet svůj harmonogram pro vybudování bezpečné, kontrolovatelné záložní kapacity podle Strategie elektrárny 2026 (KWS)“. Navíc „rozšíření energetické sítě výrazně zaostává za plánem. Toto rozšíření je již nyní ve zpoždění ca sedm let a tímto chybí 6 000 kilometrů nových energetických tras.“

Zpráva je v příkrém rozporu s prohlášeními německé spolkové vlády. Na stránkách odpovědného spolkového ministra Roberta Habecka (Zelení) stojí: „Naše energetická transformace je bezpečná, čistá a cenově dostupná.“ Ale podle posouzení Spolkového kontrolního úřadu je tomu naopak: „Bezpečnost dodávek je ohrožena, elektřina je drahá a dopady energetické transformace na krajinu, přírodu a životní prostředí není schopna spolková vláda komplexně posoudit.“ Energetická transformace „není na dobré cestě, pokud jde zajištění dodávek elektřiny“.

Ve srovnání s dřívější kritickou zprávou o stavu energetické transformace z roku 2021 došlo naopak ke „zvýšení míry rizik“, pokračuje zpráva. Spolkový kontrolní úřad již výsledky předložil spolkové vládě. Reakce vlády na kritiku jsou ve zprávě zdokumentovány, ale zjevně auditory neuspokojily.

Jejich verdikt je totiž zcela jasný: „Spolkový účetní dvůr nepovažuje cíl zajistit levné dodávky elektřiny pro širokou veřejnost za bezpečně dosažitelný. To má za následek značná rizika pro Německo jako průmyslovou lokalitu a pro přijetí energetické transformace obyvatelstvem“.

Kritika použití „nejlepšího případu“ (Best-Case)

Zvláště znepokojující je skutečnost, že auditoři SKÚ zpochybňují práci Spolkové agentury pro sítě, která je odpovědná za bezpečnost dodávek elektřiny. Úřad v čele s bývalým politikem Strany zelených Klausem Müllerem loni představil pozornost vzbuzující zprávu, podle níž by mohla být energetická transformace za určitých základních předpokladů bezproblémová. Podle BnetzA „může být v období 2025 až 2031 poptávka po elektřině v Německu kdykoli uspokojena.“.

Ale „Spolkový kontrolní úřad hodnotí předpoklady v monitorování bezpečnosti dodávek jako nerealistické,“ říká zvláštní zpráva auditorů: Výsledek BNetzA je založen na scénáři nastání velmi nepravděpodobného „nejlepšího případu“ (best-case). Auditoři proto bez jakýchkoliv diplomatických vyjádření velmi napřímo obviňují Spolkové ministerstvo hospodářství a přidružený orgán BNetzA, který má i dozor nad trhem z nezodpovědnosti: „Spolkové ministerstvo hospodářství potichu akceptovalo, že ohrožení bezpečnosti dodávek nelze včas identifikovat a v důsledku toho vyplývající potřeba přijmou opatření je identifikována příliš pozdě. ,“ uvedl Spolkový kontrolní úřad: „Monitorovací  systém za účelem včasného varování a pro identifikaci nutnosti přijmou potřebná opatření je v současnosti de facto neúčinný.

Spolková síťová agentura odmítá kritiku SKÚ. Výpočty bezpečnosti dodávek vycházely ze simulace více než 27 milionů jednotlivých situací na evropském trhu s elektřinou. Analýza BNetzA prý také není scénářem „nejlepšího případu“, protože bere v úvahu i extrémní situace s několika problémy, které by se mohly vyskytnout současně.

To však Spolkový kontrolní úřad nepřesvědčuje: Podle zákona o zajištění energiemi v průmyslu (Energetický zákon) „musí být analýza bezpečnosti dodávek založena na vhodných centrálních referenčních scénářích,“ vysvětlují auditoři Spolkové síťové agentuře: „Předpoklady, které jsou zjevně nepravděpodobné, tyto požadavky nesplňují.“

Analýzy Müllerova úřadu nezpochybnily obvinění SKÚ, že německá energetická transformace nemá vhodný systém včasného varování: Výpočty BNetzA „odečítají kapacity od počáteční úrovně výkonu elektrárny, která je založena na nerealistických předpokladech,“ upřesňují auditoři ve zprávě.

Odkaz ministerstva na stávající rezervní elektrárny je podle SKÚ rovněž „nepřesvědčivý“: Provozovatelé přenosových soustav si do září 2024 zajistili kapacitní rezervu pouze 1,1 gigawattu, přestože podle § 13 Energetického zákona bylo povinné mít zajištěno 2,6 gigawattu. Síťoví operátoři „nedosahují téměř z více než 50 procent povinné kapacitní rezervy“, kritizují auditoři:

Energetická transformace, která nedosahuje svých cílů, dozorčí orgán, který situaci přehlíží, provozovatelé sítí, kteří mohou se souhlasem vlády klesnout pod zákonnou bezpečnostní rezervu: rozhodnutí Spolkového kontrolního úřadu již poukazuje na dramatický nežádoucí vývoj v energetické politice, což má největší vliv na kvalitu Německa jako obchodního místa.

Spolková vláda dále zřejmě nesplňuje požadavky § 1 Energetického zákona. Podle něj by mělo být cílem dosažení co nejbezpečnějšího, nenákladného, ​​spotřebitelsky příznivého, efektivního, ekologického a CO² neutrálního zásobování energií prostřednictvím energetických sítí. Z pohledu auditorů je však environmentální kompatibilita současné politiky energetické transformace nejasná, stejně jako cenová dostupnost elektřiny.

„Cenová dostupnost dodávek elektřiny je již dnes sporná,“ uvádí zpráva. Ceny elektřiny v Německu se v posledních letech „neustále zvyšovaly“ a nyní patří k nejvyšším v Evropské unii: soukromé domácnosti platily v první polovině roku 2023 v průměru 41,25 centů za kilowatthodinu. Tato cena byla o 42,7 procent nad průměrem EU.

Podle Spolkového kontrolního úřadu lze očekávat další nárůst nákladů: „Do roku 2045 budou vynaloženy obrovské investiční náklady ve výši více než 460 miliard eur jen na rozšíření elektrické sítě,“ varují auditoři. Kritizují: „Spolkové ministerstvo hospodářství dosud nevzalo tyto systémové náklady v úvahu při prezentaci nákladů za elektřinu z obnovitelných energií.“

Aby čelila velmi vysokým cenám elektřiny, spolková vláda je opakovaně selektivně dotovala ze státních fondů, vysvětlila prezidentka SKÚ Kay Schellerová: „To vytváří falešný obraz skutečných nákladů na transformaci.“

Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck nedávno nabyl dojmu, že výstavba větrných a solárních elektráren brzy zajistí nízké ceny elektřiny. Do roku 2030 potom stačí dotovat „překlenovací cenu elektřiny“ pro průmysl, protože obnovitelné energie by pak zajistily pokles cen.

Pochybnosti o množství obnovitelné energie

SKÚ o této perspektivě pochybuje, a to nejen kvůli rychle rostoucím nákladům na rozšíření sítě. Náklady na stabilizaci síťových intervencí by rovněž stouply na 6,5 ​​miliardy eur ročně do roku 2028, tedy „násobek předchozích hodnot“.

SKÚ pochybuje o základním předpokladu, že bude generováno požadované množství obnovitelné energie. Loni se Spolkové agentuře pro sítě nepodařilo v aukčním procesu přilákat potřebné zájemce o výstavbu 12,8 gigawattů onshore větrných elektráren. Ve skutečnosti byla pod smlouvou pouze polovina ze všech výběrových řízení.

V důsledku toho musí Spolková síťová agentura také zveřejnit finanční prostředky, které letos nebyly přiděleny. To znamená, že objem tendru se letos zvýší o 65 procent na 16,45 gigawattů onshore větrné energie – což odpovídá instalovanému výkonu 16 velkých jaderných elektráren. Podle Spolkového kontrolního úřadu se jedná o nerealisticky vysokou hodnotu, U onshore větrné energie je „předvídatelné, že cílů rozšíření nebude dosaženo“, a proto „celkové cíle rozšíření pro obnovitelné energie (…) podléhají značné nejistotě.“

„Zásobování elektřinou musí být bezpečné, cenově dostupné a šetrné k životnímu prostředí (oddíl 1 Energetického zákona),“ stojí v požadavcích zprávy SKÚ: „Tato zpráva ukazuje, že opatření spolkové vlády k realizaci energetické transformace jsou nedostatečná, a proto představují vážná rizika pro každý z těchto cílů energetické politiky „To zahrnuje zpoždění v expanzi obnovitelných energií, nezbytný bezpečný, kontrolovatelný výkon elektrárny a elektrické sítě, stejně jako vysoké ceny elektřiny a nedostatečnou znalost o dopadech energetické transformace na životní prostředí.“

Spolkový svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) považuje kritiku auditorů za částečně přehnanou: „Přes veškerou oprávněnou kritiku v jednotlivých bodech: Spolkový kontrolní úřad přestřeluje svou obecnou kritikou,“ prohlásila Kerstin Andreae, generální manažerka BDEW a bývalá politička ze Strany zelených. „Určitě existují důkazy o pokroku v energetické transformaci.“ Spolkový kontrolní úřad to ale nepopřel. BDEW také zdůraznil: „Nevidíme „problémy v možných výpadcích v zásobování elektrickou energií“, jak se obává Spolkový kontrolní úřad.