Německá generace Z se politicky posouvá výrazně doprava

Studie „Mládež v Německu“ zjistila, že lidé ve věku 14 až 29 let se extrémně obávají o budoucnost. Kromě válek a ekonomických problémů sem patří i rostoucí obavy z azylové migrace. A ve srovnání s rokem 2022 by AfD (německá proruská extrémně pravicová strana, pozn. redakce) volilo více než dvojnásobek.

Čas dospívání je obvykle obdobím naděje a optimismu do budoucna. Ale tento emocionální svět má obrovské trhliny. V současnosti je generace Z ustaraná, pesimistická a psychicky zlomená. Navíc frustrace z nevyřešených sociálních problémů a obavy o zajištění prosperity způsobují, že mladí se výrazně posouvají doprava. To jsou některé z klíčových výsledků z trendové studie „Mládež v Německu“, kterou prezentovali výzkumníci, zabývající se mládeží, Simon Schnetzer, Klaus Hurrelmann a Kilian Hampel.

Studie vychází z reprezentativního průzkumu mezi 2042 mladými lidmi ve věku 14 až 29 let a od roku 2020 se v pravidelných intervalech opakuje. V prvních průzkumech to byla především korona-virová krize, která vedla k vážnému zhoršení kvality života a psychického stavu mladých lidí. Většina z nich má období pandemie za sebou a v popředí jsou nyní ekonomické a politické obavy.

Osobní spokojenost mladých lidí s jejich finanční, zdravotní, psychickou a profesní situací je sice stále mírně pozitivní, ale oproti posledním dvěma průzkumům z let 2023 a 2022 klesla. Mladí lidé sice očekávají, že se jejich osobní situace v blízké budoucnosti zlepší. O ekonomickém rozvoji,
sociální soudržnosti a politických poměrech ale nemají příliš pozitivní mínění. Zde je již jejich hodnocení negativní a mladí lidé očekávají v příštích dvou letech další zhoršení.

„Naše studie dokumentuje hluboko zakořeněnou duševní nejistotu se ztrátou důvěry ve schopnost ovlivňovat osobní a společenské životní podmínky,“ říká Schnetzer. „Vyhlídky na dobrý život se zmenšují. Velkou otázkou pro všechny aktéry ve společnosti bude, jak mohou inspirovat mladé lidi
k pozitivní vizi v zemi a zapojit je do procesů změn.“

V souladu s tím jsou největší obavy mladých lidí: inflace (65 procent), válka v Evropě a na Středním východě (60 procent), drahé a nedostupné bydlení (54 procent), změna klimatu a rozdělení společnosti (se 49 procenty). Stejně jako ekonomická krize a strach z chudoby ve stáří (se 48 procenty). Zvláště
vzrostly obavy z „nárůstu uprchlických vln“, tedy z migrace žadatelů o azyl. Hodnoty se zde od předloňského roku zdvojnásobily, z 22 na 41 procent.