Německo tají průšvih s uložišti jaderného odpadu. Co z toho plyne pro Česko?

Německo dva roky po odstavení posledních reaktorů naráží na slepou uličku likvidace jaderného odpadu . Vládní „Národní program nakládání s radioaktivními odpady“ (NaPro), který Berlín posílá do Bruselu, podle Die WELT vynechává klíčové problémy: rozhodnutí o konečném úložišti se vzdaluje o desetiletí, mezisklady zůstanou normou a největší projekty – Schacht Konrad a Asse II – váznou.

Vlajky „Atomkraft? Nein danke!“ před ministerstvem, ale v samotném ministerstvu se žádný poplach nekoná

Na konci července se před německým ministerstvem životního prostředí opět objevily žluté sudy a transparenty. Spolky BUND, ausgestrahlt a AG Schacht Konrad předaly státnímu tajemníkovi Jochenovi Flasbarthovi protestní dopis se 4 000 podpisy. Vzkaz: vláda „zametá“ problémy s jaderným odpadem pod koberec.

Kritika míří na NaPro, dokument, který má realisticky popsat časový plán i rizika. Jenže podle Die WELT v něm chybí to nejpodstatnější.

Co NaPro neříká (a mělo by)

1) Konečné úložiště: z roku 2031 je najednou 2068

Zákon o výběru lokality požadoval, aby v roce 2031 bylo jasné, kam v Německu půjde hlubinné úložiště pro vysoce radioaktivní odpady. Státní společnost BGE dnes pracuje s horizontem až 2068.
Důsledek: nejméně dvě generace Němců budou dál žít s povrchovými mezisklady. V NaPro o tom nenajdete téměř nic.

2) Štola Konrad (Salzgitter): projekt, který se neposouvá

Jediné budované konečné úložiště pro nízko- a středně aktivní odpady naráží na právní a technické kolize. Po sporu o výklad vodoprávního povolení dnes nelze žádné sudy označit jako „vhodné k uložení“.
Důsledek: hrozí nedostatek kapacit v meziskladech, žádosti o nové mezisklady a zpoždění demontáží elektráren. NaPro opět mlčí.

3) Asse II (Wolfenbüttel): 126 000 sudů a slaná voda

Do staré štoly se slabě aktivními odpady nově proniká slaný vodní proud. Zákon přitom nařizuje sudy vyzvednout – politikou prosazené rozhodnutí z roku 2013. Reálně však může dojít k nouzovému zasypání komor, protože důl „prosakuje“.
Důsledek: opožděná korekce starých rozhodnutí, o níž se v bruselském reportu téměř nedočtete.

Co z toho plyne: éra „dočasných“ řešení na desítky let

Německo vstoupilo do dlouhého období, kdy mezisklad = standard. To má tři přímé následky:

• Bezpečnost a stárnutí kontejnerů budou muset úřady řešit opakovaně (modernizace, úpravy předpisů).
• Demontážní projekty (odpad z elektráren, nemocnic, výzkumu) se zpomalí a prodraží.
• Politicky vzniká reputační riziko: země, která jádro opustila, nemá hotové ani robustně naplánované koncové řešení.

Jak je na tom Česko (stručné srovnání)

Česko jádro neopustilo a odpad řeší dvoukolejně: dnes bezpečně provozuje úložiště Richard, Bratrství a Dukovany (nízko/středně aktivní odpady) a připravuje hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo.

• Kandidátní lokality HÚ: Horka, Hrádek, Janoch, Březový potok.
• Cílový start HÚ: od roku 2050 (počítáno včetně průzkumů, EIA a povolování).
• Mezisklady paliva: u elektráren (Dukovany, Temelín) mají kapacitní rezervu právě do doby zprovoznění HÚ.

Ponaučení z Německa pro ČR:
transparentně komunikovat rizika (nepřikrášlovat termíny), neopakovat „Asse-efekt“ u starých objektů a držet tempo povolování – jinak i u nás spolkne plán 2050 další desetiletí.

Proč vás to má zajímat, i když nejste „jaderný“ fanoušek

Jaderný odpad je mezigenerační závazek. Když se harmonogram rozpadne, platí to nejen rozpočty a obce, ale i důvěryhodnost státu. Německý příběh je varování: odstavení reaktorů neřeší odpad – naopak zvětší tlak na všechna „dočasná“ řešení. Hrozí Česku scénář 2068?
Pokud by se zadrhla komunikace s obcemi nebo povolování, ano. Zatím se drží plán 2050, ale rezervy v harmonogramu je dobré mít.

Závěr

Die WELT přesvědčivě ukazuje, že německý report pro EU zamlčuje zásadní potíže: konečné úložiště je v nedohlednu, Schacht Konrad se vleče a Asse II může skončit nouzovým zasypáním. Česko by si z toho mělo vzít jediné: hrát fér s časem i s fakty. Protože u jaderného odpadu platí dvojnásob, že „dočasně“ je často nejdražší slovo v rozpočtu.

Zdroj inspirace a kontext: Die WELT – „Der Bericht über den deutschen Atommüll, der vieles verschweigt“ (2025).