
Frankfurt, město multimilionářů, je domovem největší koncentrace datových center v Evropě.
Podle analýzy WELT a Business Insider Deutschland zde funguje už 71 datových center, která dohromady spotřebují více než 900 megawattů elektřiny – a další gigawatt je v přípravě. To znamená, že jen tato oblast by dnes potřebovala dvě jaderné elektrárny, aby mohla fungovat bez omezení.
Jenže Německo v roce 2023 definitivně odpojilo své poslední reaktory.
Země, která chtěla být průkopníkem „zelené energie“, tak nyní zjišťuje, že bez jádra nemá dost elektřiny pro vlastní digitální budoucnost.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebují datová centra už dnes 1,5 % světové elektřiny. Během pěti let se má tato hodnota zdvojnásobit – hlavně kvůli prudkému rozmachu AI.
Trénink modelů jako ChatGPT, analýzy dat, streaming i cloudové služby – to vše vyžaduje obrovské množství energie.
Zatímco USA reagují pragmaticky a znovu zprovozňují odstavené jaderné bloky, například Three Mile Island, nebo napojují datová centra přímo na elektrárny, Německo si samo svazuje ruce. Regulace v rámci energetické politiky totiž stanovují přísné limity i na spotřebu a zdroje energie pro datová centra.
„Frankfurt zůstane hlavním městem datových center, ale jejich napájení je obrovská výzva,“ říká Boris Katzenmeyer z energetické společnosti Mainova AG.
Jenže nové projekty narážejí na kapacitní limity. Kvůli pomalému povolování vedení a přetížené síti TenneT Germany nelze podle odborníků připojit další centra dřív než v polovině 30. let.
To už je ale pozdě. Některé firmy proto berou situaci do vlastních rukou:
Digitální revoluce tak paradoxně přivádí zpět plyn, uhlí a brzy možná i vodík – zdroje, které měly z energetiky dávno zmizet.
Česko je ekonomicky i technologicky na Německo úzce napojeno.
Německá datová centra zajišťují cloudové služby, platební systémy i přenos obchodních dat, které využívají i české firmy, banky a úřady.
Pokud by došlo k přetížení nebo výpadkům, dopad na českou ekonomiku by byl okamžitý.
Další dopady:
Německá energetická politika se stala sama sobě překážkou.
Země, která chtěla být lídrem zelené transformace, nyní zjišťuje, že bez stabilních zdrojů energie není digitalizace možná.
Síť byla původně dimenzována na maximální poptávku 80 GW.
Dnes se ale hlásí k připojení i bateriová úložiště s poptávkou přes 250 GW.
„Síť se stává úzkým hrdlem pro budoucí technologie,“ varuje Tim Meyerjürgens, šéf TenneT Germany.
Kvůli tzv. „windhund-principu“ (kdo dřív požádá, ten dostane), se kapacita vyčerpává na projekty, které často ani nejsou dokončené.
Zatímco Spojené státy a Asie investují do nové jaderné infrastruktury a akumulace, Evropa se potácí mezi klimatickou ideologií a technologickou realitou.
Pokud se trend nezmění, může kontinent během příštích let ztratit svou digitální suverenitu – a Česko s ním.