Německo podle expertů nesplní žádný ze svých klimatických cílů. Ze „vzorové země“ se stává varování pro Evropu

Německo podle expertů nesplní žádný ze svých klimatických cílů. Ze „vzorové země“ se stává varování pro Evropu

Český přesah:
Německý energetický a klimatický model byl dlouhé roky prezentován jako inspirace pro celou Evropu – včetně České republiky. Právě Berlín tlačil Evropskou unii k rychlému odklonu od uhlí, plynu a jádra a prosazoval masivní podporu obnovitelných zdrojů. Jenže nyní přichází tvrdé vystřízlivění. Nezávislí němečtí experti tvrdí, že Německo nesplní prakticky žádný ze svých hlavních klimatických cílů – a to navzdory obrovským subvencím v řádu desítek miliard eur ročně. Pro Česko je to mimořádně důležitý signál. Česká energetika je totiž na Německo ekonomicky i technicky úzce navázaná a problémy německé „Energiewende“ mohou mít přímé dopady i na ceny elektřiny, průmysl a konkurenceschopnost českých firem.

Německá vláda utrpěla tvrdou ránu od vlastních odborníků. Nezávislá Expertní rada pro klimatické otázky (Expertenrat für Klimafragen) zveřejnila mimořádně kritické hodnocení německé klimatické politiky. Podle expertů Německo nesplní žádný z hlavních klimatických cílů, které si samo stanovilo – a to ani přes rozsáhlé dotace do větrných elektráren, solární energie, elektromobility nebo tepelných čerpadel.

Zpráva podle DIE WELT přímo zpochybňuje optimistické prognózy německé vlády i Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA), který ještě v březnu tvrdil, že Německo zůstává „na správné cestě“ ke snížení emisí CO₂ o 65 procent do roku 2030.

Podle nové analýzy však byly tyto odhady příliš optimistické. Expertní rada dospěla k závěru, že Německo své emisní limity výrazně překročí. Místo plánované rezervy 4,5 milionu tun CO₂ hrozí podle expertů překročení emisního rozpočtu o 60 až 100 milionů tun CO₂.

Vláda slibuje další větrníky a miliardy navíc

Německý ministr životního prostředí Carsten Schneider (SPD) představil nový „Klimatický plán 2026“, který obsahuje 67 opatření. Mezi nimi například:

  • výstavbu dalších 2000 větrných elektráren do roku 2030,
  • další podporu elektromobility,
  • pokračování dotací na tepelná čerpadla,
  • a nové klimatické investice za 8 miliard eur (přibližně 200 miliard Kč).

Jenže ani tento plán experty nepřesvědčil.

Předsedkyně expertní rady Barbara Schlomannová z institutu Fraunhofer ISI uvedla, že skutečný efekt opatření bude pravděpodobně „výrazně nižší“, než očekává vláda.

Podle expertů Německo nesplní:

  • cíl snížení emisí do roku 2030,
  • cíl snížení emisí o 88 % do roku 2040,
  • ani plán stát se klimaticky neutrální zemí už v roce 2045.

Největší problém: doprava a budovy

Experti upozorňují, že Německo dramaticky zaostává hlavně ve dvou oblastech:

  • doprava,
  • vytápění budov.

A to navzdory obrovským subvencím.

Německá vláda masivně podporovala:

  • elektromobily,
  • tepelná čerpadla,
  • ekologické rekonstrukce budov,
  • a obnovitelné zdroje energie.

Přesto podle expertů tempo snižování emisí nestačí.

Zejména německý „Heizungsgesetz“ – zákon o vytápění budov – vyvolal v zemi obrovské politické konflikty. Kritici tvrdí, že:

  • náklady na přechod na ekologické vytápění jsou pro běžné domácnosti příliš vysoké,
  • německá infrastruktura není připravena,
  • a průmysl i domácnosti začínají ztrácet důvěru v realistické fungování celé transformace.

Německo jako drahý evropský experiment

Ještě před několika lety byla německá „Energiewende“ prezentována jako model pro celý svět. Německo chtělo dokázat, že:

  • lze současně chránit klima,
  • rozvíjet ekonomiku,
  • a rychle opustit fosilní paliva.

Jenže realita je podle kritiků stále problematičtější.

Podle výpočtů Institutu německého hospodářství (IW) dnes německý stát subvencuje energetický sektor částkou téměř 30 miliard eur ročně (přibližně 750 miliard Kč ročně), aby alespoň částečně tlumil vysoké ceny energií pro firmy i domácnosti.

Německo má dnes jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Řada průmyslových podniků:

  • omezuje výrobu,
  • přesouvá provozy do zahraničí,
  • nebo úplně končí.

A navzdory 26 letům „energetické transformace“ stále fosilní zdroje – ropa, plyn a uhlí – pokrývají přibližně 78 % německé energetické spotřeby.

To je pro mnoho kritiků zásadní problém:

  • obrovské náklady,
  • vysoké ceny,
  • ale relativně omezený efekt.

Klimatické organizace chtějí ještě tvrdší postup

Environmentální organizace naopak tvrdí, že problémem není příliš ambiciózní politika, ale naopak nedostatečně rychlá transformace.

Organizace WWF kritizuje zejména zmírnění zákona o vytápění budov. Podle ekologických organizací by Německo mělo:

  • ještě rychleji omezit fosilní paliva,
  • výrazně rozšířit obnovitelné zdroje,
  • a více investovat do veřejné dopravy.

WWF dokonce tvrdí, že německá vláda „neplní svou ústavní povinnost chránit životní podmínky obyvatel“.

Problém jménem válka a drahá energie

Do výpočtů expertů navíc zatím nebyly plně zahrnuty dopady současné geopolitické situace a růstu cen energií v důsledku konfliktu s Íránem a napětí kolem Hormuzského průlivu.

Vyšší ceny plynu a ropy by sice mohly:

  • zvýšit zájem o obnovitelné zdroje,
  • ale současně oslabují ochotu domácností investovat kvůli ekonomické nejistotě a obavám o pracovní místa.

Německou vládu čekají velmi těžká rozhodnutí

Německý klimatický zákon ukládá vládě povinnost přijmout další mimořádná opatření, pokud expertní rada znovu potvrdí nesplnění klimatických cílů.

A právě to může být obrovský politický problém.

Dva roky před spolkovými volbami by totiž Německo mohlo stát před nutností:

  • zavádět další omezení,
  • zvyšovat ekologické daně,
  • nebo dál zdražovat fosilní energie.

To vše v době:

  • ekonomického zpomalení,
  • rostoucí podpory AfD,
  • a sílící nespokojenosti veřejnosti.

(naše další články k tématu německé energetické transformace „Energiewende“ najdete ZDE)

Myslíte si, že Německo zvládne svou energetickou transformaci?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *