Definitivní průlom tepelných čerpadel v Německu: proč se přechod vyplatí právě teď

Český přesah: co to znamená pro české domácnosti

Zatímco v Německu se tepelné čerpadlo definitivně dostává na první místo mezi nově prodávanými zdroji vytápění, Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou. Ceny energií zůstávají volatilní, tlak na snižování emisí se zvyšuje a státní podpora nízkoemisních technologií se postupně zpřísňuje. Zkušenost z Německa proto funguje jako časový náskok: ukazuje, kdy se technologický zlom stává masovým a kdy se z „ekologického řešení“ stává ekonomicky racionální volba. Pro české majitele rodinných domů i menší investory do nájemního bydlení je tento vývoj varováním i příležitostí zároveň.

Podle DIE WELT ještě před necelým rokem panovala mezi výrobci topných systémů v Německu téměř panika. Prodeje zdrojů tepla se v roce 2024 meziročně propadly téměř o polovinu. Německý svaz topenářského průmyslu (BDH) tehdy hovořil o nejistém politickém prostředí a chaosu kolem tzv. „zákona o vytápění“, který zásadně narušil důvěru spotřebitelů. Ani v průběhu roku 2025 se celkový objem prodejů zatím nevrátil na dřívější úroveň.

Přesto se ukazuje jeden zásadní zlom: tepelné čerpadlo se poprvé stalo nejprodávanějším typem vytápění. Oficiální data BDH sice zatím nejsou kompletní, ale poradenská organizace Co2online už zveřejnila první prognózu.

Podle ní se má v roce 2025 v Německu prodat přibližně 284 000 tepelných čerpadel, zatímco v roce 2024 to bylo 193 000 kusů. Naproti tomu prodej plynových kotlů prudce klesl – z přibližně 410 000 na 230 000 kusů. Jinými slovy: tepelné čerpadlo poprvé předstihlo plyn jako dominantní technologii německého trhu.

Objem prodeje topných systémů

Tento trend potvrzují i reálná data z první poloviny roku 2025. Už mezi lednem a červnem se v Německu prodalo více tepelných čerpadel než plynových kotlů. Dvouleté turbulence na trhu se tak zřejmě uzavírají a začíná nová fáze.

Proč lidé přecházejí na tepelné čerpadlo

Podle expertů Co2online existuje několik souběžných důvodů, proč se spotřebitelé – majitelé rodinných domů i menší pronajímatelé – stále častěji rozhodují pro elektricky poháněná tepelná čerpadla.

Teplené čerpadlo předstihlo pelety

1. Technologická zralost a dostupnost řemeslníků

Zásadně se změnila situace na straně instalací. Přibývá firem, které mají s čerpadly rutinní zkušenosti, dokážou správně dimenzovat systém a realisticky odhadnout provozní náklady. Podle Co2online hodnotí instalační firmy tepelné čerpadlo třikrát častěji pozitivně než plynové vytápění. Školení jsou vysoce žádaná a kapacity se výrazně rozšířily.

2. Provozní náklady: tichý, ale silný argument

Tepelná čerpadla jsou dnes nejlevnější technologií z hlediska provozu. Průměrná domácnost ušetří oproti plynu několik stovek eur ročně, tedy řádově tisíce korun – a to i bez započtení budoucích nákladů na emisní povolenky CO₂.

Nejistota kolem ceny uhlíkových certifikátů sice přetrvává (zda se dlouhodobě udrží ceny nad 65 € za tunu, tedy cca 1625 Kč), ale i bez tohoto faktoru klesají náklady díky rostoucí účinnosti moderních zařízení.

3. Konec cenového vrcholu

Po extrémním zdražení v letech 2022–2024 začínají pořizovací ceny tepelných čerpadel klesat. Výrobci počítají se snížením nákladů až o 40 % v příštích letech. Pokud dnes kompletní instalace stála například 34 000 € (850 000 Kč), do budoucna se očekává výrazné zlevnění.

Dotace: klíčové, ale často špatně pochopené

Rok 2025 je v Německu prvním plným dotačním rokem pro všechny skupiny vlastníků. Program BEG spravovaný státní bankou KfW byl sice spuštěn už na začátku roku 2024, ale pronajímatelé a větší bytové domy mohli žádat až od srpna.

Maximální slibovaná dotace „až 70 %“ je však často zavádějící. Reálně platí:

• 30 % základní dotace
• 5 % bonus za účinnost (např. přírodní chladivo nebo zemní/vodní zdroj)
• 20 % klimatický bonus pouze pro vlastní bydlení a staré fosilní kotle
• 30 % příjmový bonus jen při zdanitelném příjmu do 40 000 € (1 000 000 Kč)

Většina žadatelů se tak dostane na cca 55 % podpory, přičemž maximální uznatelné náklady jsou 30 000 € (750 000 Kč). Stát tedy zaplatí nejvýše 16 500 € (412 500 Kč).

Hluk: nová pravidla od roku 2026

Jednou z častých obav zůstává hlučnost. Od 1. ledna 2026 však platí přísnější limity: dotaci získají jen zařízení, jejichž venkovní jednotka je o 10 dB tišší, než stanovují normy EU. Místo 70 dB tedy maximálně 60 dB, což odpovídá hlučnosti myčky nebo pračky. Ve vzdálenosti tří metrů klesá hluk na 50–55 dB, tedy úroveň běžné lednice.

Závěr

Německý trh ukazuje, že tepelné čerpadlo přestalo být experimentem. Stalo se ekonomicky i technicky dominantním řešením. Pro Česko to znamená jediné: rozhodnutí, která dnes vypadají draze nebo složitě, mohou být za několik let standardem – a naopak.

(pozn. redakce: další naše články k problematice tepelných čerpadel naleznete ZDE)