
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 10. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německé deníky se dnes soustředí především na napětí uvnitř vládní koalice CDU/CSU a SPD ohledně zásadních reforem důchodového a zdravotního systému. Komentáře se rozcházejí v tom, zda vláda skutečně směřuje k hlubokým změnám, nebo pouze stabilizuje status quo. Dalším tématem je stížnost strany BSW k Ústavnímu soudu kvůli výsledku spolkových voleb a otázka reformy volebního přezkumu. Zahraniční část přehledu dominuje tvrdý rozsudek nad hongkongským vydavatelem Jimmym Laiem a širší debata o úpadku autonomie Hongkongu.
Deník vyjadřuje zklamání z jednání koalice. Podle něj diskuse o reformách vyvolává dojem, že vládním stranám nejde ani tak o dlouhodobě udržitelné řešení, jako spíše o příští volby. SPD i Unie prý své rozpory skrývají za hesla jako „sociální spravedlnost“ nebo „výkonnost“. Výsledkem je stabilizace současného stavu místo skutečné transformace.
List přemýšlí, zda by kancléř Friedrich Merz neměl využít svou „směrnou pravomoc“ podobně jako kdysi Gerhard Schröder při prosazení Agendy 2010. Merz se však nachází v jiné pozici – nemůže reformy prosadit silou vůle proti vlastní straně. Místo toho musí vyjednávat kompromisy, což mu podle komentátora není vlastní.
Reaguje na návrh vedení SPD zahrnout do financování zdravotního a pečovatelského systému všechny druhy příjmů – tedy i kapitálové výnosy a příjmy z nájmů. Deník varuje, že by to nezasáhlo jen „superbohaté“, ale i běžné střadatele či majitele menších investic. Přesto uznává, že problém financování stárnoucí společnosti je reálný.
Podle tohoto listu nestačí více peněz ani vyšší efektivita – Německo potřebuje skutečné strukturální reformy. Patří sem zvýšení věku odchodu do důchodu, stabilizace důchodové úrovně a redukce některých sociálních výdajů. SPD by podle deníku měla opět najít odvahu k tvrdým rozhodnutím.
Debata o důchodové reformě a financování zdravotnictví má přímý přesah i do České republiky. I zde probíhá spor o věk odchodu do důchodu, udržitelnost systému a rozsah sociálních dávek. Německá diskuse naznačuje, že tlak demografie už nelze dlouho ignorovat. Pokud se největší evropská ekonomika nerozhodne pro hlubší reformy, může to mít dopad na celý region – včetně Česka, jehož ekonomika je na Německo silně navázána.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
FAZ kritizuje dvoustupňový systém volebního přezkumu. Nejprve rozhoduje Bundestag, teprve poté může případ projednat Ústavní soud. To je podle deníku problematické, protože parlament rozhoduje o výsledku, který se týká jeho vlastního složení.
List upozorňuje, že členové volebního výboru jsou fakticky „soudci ve vlastní věci“. Navrhuje reformu systému, například automatické přepočítání hlasů při těsných výsledcích.
Připomíná, že samotné těsné překročení či nepřekročení pětiprocentní hranice nestačí k úspěchu u soudu. Strana musí doložit konkrétní chyby v konkrétních volebních okrscích.
Český úhel pohledu
Otázka přezkumu voleb má význam i pro Česko. Transparentnost volebních procesů je klíčová pro důvěru veřejnosti. Německá debata může posloužit jako inspirace pro případné zefektivnění českého systému – například u zavedení automatického přepočítání hlasů při minimálních rozdílech.
ZEIT označuje proces s Jimmym Laiem za politicky motivovaný. Podle listu jde o dosud nejtvrdší trest uložený podle bezpečnostního zákona z roku 2020. Laiovi je 78 let a bez zásadní změny situace pravděpodobně ve vězení zemře.
List upozorňuje na masový odchod obyvatel Hongkongu. Přibližně 150 000 lidí odešlo do Velké Británie, další do Austrálie, Kanady či USA. Hongkong podle něj ztrácí postavení finančního centra ve prospěch Singapuru.
Téma svobody médií a právního státu má význam i pro střední Evropu. Česká republika dlouhodobě podporuje lidská práva v zahraničí, a případ Jimmyho Laie může být dalším impulzem k diplomatické aktivitě v rámci EU. Zároveň jde o varování, jak rychle může dojít k omezení svobod v systému, kde chybí skutečné institucionální brzdy.
Německý tisk dnes ukazuje napětí mezi reformní nutností a politickou opatrností vlády. Současně se diskutuje o důvěře ve volební systém a o ochraně demokracie v zahraničí. Témata mají přímý přesah do české reality – od důchodové reformy po otázku právního státu.