NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (13. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 13. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Dnešní komentáře německých médií se věnují čtyřem silným tématům: obratu klimatické politiky v USA pod vedením Donalda Trumpa, návštěvě předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové v Pásmu Gazy, ekonomickému summitu EU v Belgii a diskvalifikaci ukrajinského skeletonisty Wladislawa Heraskevyče z olympijských her. Debata osciluje mezi geopolitikou, klimatickou odpovědností, evropskou jednotou a otázkou, zda lze sport skutečně oddělit od politiky. Zatímco část médií varuje před dramatickými důsledky americké deregulace klimatu, jiná upozorňují na ekonomickou realitu a únavu veřejnosti z nákladů klimatických opatření. V zahraniční politice rezonuje napětí mezi Berlínem a Paříží i symbolika německé přítomnosti v Gaze.

 Klimapolitika USA: Trump ruší právní základ ochrany klimatu

Podle FRANKFURTER RUNDSCHAU je krok prezidenta Trumpa – zrušení klasifikace skleníkových plynů jako škodlivých pro zdraví (rozhodnutí z roku 2009) – „fatální“. Právě tato klasifikace tvořila základ téměř všech amerických klimatických regulací. Bez ní ztrácí stát právní oporu pro emisní limity u automobilů, elektráren i průmyslu.

SAARBRÜCKER ZEITUNG varuje, že každá minuta váhání zhoršuje klimatickou krizi – mizí ostrovy, druhy, korálové útesy, přibývají sucha, povodně i klimatická migrace. Dlouhodobé náklady změny klimatu budou podle listu „astronomické“.

Odlišný tón volí FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG (F.A.Z.). Ta připomíná, že i kanadský premiér Mark Carney zrušil uhlíkovou daň pro občany. Podle F.A.Z. se klima dostává do střetu s krizí životních nákladů – veřejnost je ochotná brát změnu klimatu vážně, ale nechce za ni platit.

Český úhel pohledu

Česko je exportně orientovaná ekonomika silně napojená na Německo i globální trhy. Oslabení amerických klimatických regulací může ovlivnit globální ceny energií i konkurenční podmínky pro evropský průmysl. Pro české firmy může být tlak na zelenou transformaci nákladnější, pokud USA zvolní tempo. Zároveň však může dojít k narušení globální klimatické spolupráce, což by mělo dlouhodobé environmentální i ekonomické důsledky.

Návštěva Julie Klöcknerové v Gaze: Symbolika a německá státní doktrína

Magazín CICERO chválí Klöcknerovou za to, že nezaujala „ekvidistantní“ postoj mezi Izraelem a Palestinci a že respektovala německou státní doktrínu podpory Izraele. Podle listu je jasné, kdo nese odpovědnost za konflikt po 7. říjnu.

ZEIT však upozorňuje, že návštěva představovala pouze „část obrazu“ a že by do Gazy měli cestovat i další vrcholní představitelé Německa. Vyzývá k hlubšímu porozumění situaci i z palestinské perspektivy.

SÜDWEST PRESSE upozorňuje, že Klöcknerová navštívila území kontrolované izraelskou armádou, což může být interpretováno jako tiché uznání okupace. List spekuluje, že silnější signál by vyslala schůzka s představiteli Palestinské samosprávy.

Český úhel pohledu

Česká republika patří dlouhodobě mezi nejvýraznější evropské podporovatele Izraele. Německá debata je proto pro české čtenáře důležitá – signalizuje možné posuny v evropské politice vůči Blízkému východu. Pokud by Berlín změnil tón, mohlo by to ovlivnit i jednotu EU v zahraniční politice.

EU summit v Belgii: Vnitřní bariéry místo Trumpa?

FREIE PRESSE kritizuje EU za to, že reaguje přehnaně na hrozby amerických cel, zatímco přehlíží vlastní obchodní bariéry uvnitř jednotného trhu. Podle listu jsou jejich náklady srovnatelné s existencí cel mezi členskými státy. EU by měla realizovat reformy doporučené Mariem Draghim, místo aby se soustředila pouze na Trumpa.

RHEIN-NECKAR ZEITUNG poukazuje na veřejné neshody mezi kancléřem Merzem a francouzským prezidentem Macronem ohledně preferencí „kupovat evropské“. Pokud se Berlín a Paříž neshodnou, zůstane myšlenka „jádrové Evropy“ podle listu jen utopií.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je jednotný evropský trh klíčový. Vnitřní bariéry – například regulatorní rozdíly – mají přímý dopad na české exportéry. Pokud by EU skutečně odstranila překážky uvnitř trhu, mohlo by to české ekonomice prospět více než obranná opatření proti USA.

Olympiáda a politika: Případ Wladislawa Heraskevyče

Ukrajinský skeletonista byl diskvalifikován kvůli helmě s portréty ukrajinských sportovců zabitých ve válce.

TAGESSPIEGEL upozorňuje, že případ dokládá nemožnost oddělit sport od politiky a kritizuje nejednotnost Mezinárodního olympijského výboru (IOC).

SÜDKURIER tvrdí, že tvrzení IOC o „nepolitickém sportu“ je iluze. Historie podle listu ukazuje opak.

Naopak LEIPZIGER VOLKSZEITUNG chápe rozhodnutí IOC – pokud jsou povoleny jedny politické symboly, musí být povoleny i jiné.

Český úhel pohledu

Česko má vlastní zkušenost s prolínáním sportu a politiky (například hokejové zápasy s Ruskem). Debata o neutralitě sportu je relevantní i pro české sportovní svazy, které čelí otázkám účasti ruských a běloruských sportovců.

Stručné shrnutí

Německý tisk se 13. února 2026 zaměřil na americkou klimatickou deregulaci, geopolitické napětí kolem Gazy, ekonomickou soudržnost EU a politizaci olympijských her. Nejostřejší debata se vede o klimatické politice USA a o tom, zda jsou evropské reakce dostatečné. Paralelně rezonuje otázka jednoty EU a hranice mezi sportem a politikou.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)