
Německý tisk dnes komentuje především čtyři velká témata: politické napětí v Evropském parlamentu kolem spolupráce konzervativní frakce EVP s pravicovými stranami, aktuální klimatickou bilanci Německa, geopolitickou situaci kolem vojenského napětí v oblasti Hormuzského průlivu a také úmrtí významného německého filozofa Jürgena Habermase. Komentáře ukazují hluboké rozpory v evropské politice i nejistotu ohledně budoucího směru klimatické politiky. V mezinárodní oblasti se pozornost soustřeďuje na možné důsledky americké vojenské strategie vůči Íránu. Německé noviny zároveň připomínají intelektuální odkaz jedné z nejvlivnějších osobností poválečné evropské filozofie.
Podle komentáře deníku WESTDEUTSCHE ALLGEMEINE ZEITUNG
https://www.waz.de
se v Evropském parlamentu objevují stále jasnější známky toho, že konzervativní frakce EVP pod vedením Manfreda Webera (CSU) ve skutečnosti spolupracuje s pravicovými stranami více, než veřejně přiznává. Weber sice opakovaně tvrdí, že žádná strukturovaná spolupráce s pravicí neexistuje, v praxi však podle komentátorů přijímá hlasy pravicových poslanců, aby prosadil zákony proti sociálním demokratům a liberálům.
List upozorňuje, že v některých evropských zemích – například v Itálii, Francii či Rakousku – konzervativní strany už dávno ztratily zábrany spolupracovat s pravicovými politickými subjekty. Debata o takzvané „brandmauer“ (politické izolaci krajní pravice), která je silná v Německu, proto v jiných částech Evropy prakticky neexistuje.
Deník varuje, že právě tento rozdíl představuje problém pro německé konzervativce CDU/CSU, protože ukazuje, jak se politická mapa Evropy postupně posouvá.
Podobně situaci analyzuje SÜDDEUTSCHE ZEITUNG
https://www.sueddeutsche.de
Podle ní Weber ve skutečnosti sleduje pragmatickou strategii: chce prosazovat zákony, které podle něj oslabí pravicové populisty, a proto je ochoten přijmout jejich hlasy. Tato taktika však podle komentátorů naráží na limity, protože pravicové strany nechtějí zůstávat pouhými „užitečnými idioty“ a začínají požadovat vlastní politický vliv.
Z německého pohledu z této situace podle listu paradoxně nejvíce profituje AfD.
Ostrou kritiku přináší TAGESZEITUNG (TAZ)
https://taz.de
Podle ní CSU v Evropském parlamentu fakticky spolupracuje s AfD při prosazování legislativy, která by se později mohla promítnout i do německé politiky. TAZ hovoří o „dvojí morálce“, kdy se v Bruselu bourá politická izolace pravice, zatímco v Berlíně se konzervativci snaží působit jako obránci demokratického konsenzu.
Pro Českou republiku je tato debata velmi relevantní. V Evropském parlamentu totiž dlouhodobě existují podobné taktické koalice mezi frakcemi, zejména při hlasování o ekonomických či energetických otázkách. Česká politika navíc tradičně pracuje s širšími koalicemi než německý systém „politické izolace“ některých stran. Pokud by se evropské konzervativní strany skutečně začaly více sbližovat s pravicovými populisty, mohlo by to zásadně změnit rovnováhu sil v EU – například při rozhodování o migraci, energetice nebo rozpočtu Unie.
Podle NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG
https://www.noz.de
nová klimatická zpráva německé vlády ukazuje, že emise skleníkových plynů klesají jen velmi pomalu. Komentář naznačuje, že vláda se obává přijímat radikální opatření, aby nevyděsila veřejnost. Klimatická politika se tak podle listu odehrává spíše „potichu“, bez velkých politických gest.
Podle KÖLNER STADT-ANZEIGER
https://www.ksta.de
je přechod od ropy a plynu již nevratným procesem a postupně se prosazuje i bez výrazné politické kampaně. Lidé se například rozhodují pro tepelná čerpadla nebo elektromobily z pragmatických důvodů – například kvůli cenám energie.
Naproti tomu LAUSITZER RUNDSCHAU
https://www.lr-online.de
upozorňuje na znepokojivý fakt: pokles emisí je z velké části způsoben oslabením německého průmyslu. Jinými slovy – méně výroby znamená také méně emisí.
Podle listu by však deindustrializace Německa klimatickou krizi nevyřešila, protože výroba by se jednoduše přesunula do jiných zemí.
Česká republika čelí velmi podobnému dilematu jako Německo: jak kombinovat klimatickou politiku s ochranou průmyslu. Česká ekonomika je dokonce ještě více závislá na energeticky náročné výrobě (automotive, ocel, chemie). Pokud by se německý průmysl výrazně oslaboval, dopadlo by to i na české dodavatelské řetězce, protože české firmy jsou s německým průmyslem úzce propojeny. Klimatická transformace se tak ve střední Evropě stává nejen ekologickou, ale především ekonomickou otázkou.
Americký prezident Donald Trump vyzval další státy, aby se zapojily do vojenské operace v oblasti Hormuzského průlivu.
Podle komentáře MÄRKISCHE ODERZEITUNG
https://www.moz.de
se Trump snaží přenést část důsledků své vojenské operace proti Íránu na spojence USA. List připomíná, že Trump dlouhodobě kritizoval mezinárodní aliance, nyní však očekává jejich podporu při řešení konfliktu.
Deník NÜRNBERGER NACHRICHTEN
https://www.nn.de
upozorňuje na paradoxní důsledek konfliktu: jedním z hlavních vítězů může být Rusko. Vyšší ceny ropy totiž zvyšují příjmy ruské ekonomiky, zatímco pozornost USA se odklání od války na Ukrajině.
Pro Česko by eskalace konfliktu v oblasti Hormuzského průlivu měla především ekonomické dopady. Přes tento strategický námořní koridor totiž prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Jakékoliv omezení dopravy by okamžitě zvýšilo ceny pohonných hmot v Evropě – včetně České republiky.
Německý tisk také připomíná úmrtí jednoho z nejvýznamnějších evropských filozofů 20. století Jürgena Habermase, který zemřel ve věku 96 let.
Podle FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
https://www.faz.net
Habermas vstoupil do veřejné debaty již v roce 1953 kritikou filozofa Martina Heideggera. Jeho práce pomohla otevřít diskusi o vztahu německé filozofie k nacismu a položila základy moderního konceptu „komunikativní racionality“.
Magazín CICERO
https://www.cicero.de
zdůrazňuje, že Habermas zásadně ovlivnil intelektuální život v Německu. Podle komentáře pomohl transformovat evropskou levicovou filozofii tím, že ji otevřel sociologickým teoriím a americkému akademickému prostředí.
Habermas měl významný vliv i na české intelektuální prostředí, zejména po roce 1989. Jeho teorie veřejné sféry a komunikativní demokracie se staly důležitou inspirací pro diskusi o fungování demokratických institucí ve střední Evropě.
Německý tisk dnes reflektuje hluboké proměny evropské politiky i globální bezpečnostní situace. Debata o spolupráci konzervativců s pravicovými stranami ukazuje rostoucí napětí v Evropském parlamentu. Klimatická politika Německa čelí dilematům mezi ochranou klimatu a udržením průmyslové konkurenceschopnosti. Mezinárodní konflikty – zejména v oblasti Hormuzského průlivu – mohou mít výrazné ekonomické dopady na Evropu.
(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)