Temná stránka zelené energie: Německý skandál s odpadem z větrníků končí i v Česku

Případ německého podnikatele, který měl nelegálně vyvážet odpad z větrných elektráren do Česka, ukazuje problém, který se přímo dotýká i českého území. Zatímco Německo urychluje svou energetickou transformaci, část ekologických nákladů se může přesouvat za hranice – právě do zemí jako Česko nebo Polsko. Pro české obce a regiony to znamená reálné riziko nelegálních skládek, ekologických škod i zátěže pro místní úřady. Zelená energie tak nemusí mít vždy jen „čistou“ stránku, jak se často prezentuje.

Německá energetická transformace přináší nejen nové větrné elektrárny, ale i rostoucí problém, o kterém se dosud podle DIE WELT příliš nemluvilo – likvidaci starých zařízení. Po přibližně dvaceti letech provozu totiž většina větrných elektráren dosahuje konce své životnosti a musí být demontována. V Německu je aktuálně instalováno kolem 30 000 větrníků, přičemž zhruba třetina z nich, tedy asi 10 000 zařízení, je starší než deset let a bude v následujících letech postupně vyřazena.

Likvidace těchto zařízení však není jednoduchá ani levná. Podle odhadů organizace Greenpeace stojí demontáž jednoho větrníku přibližně 160 000 až 350 000 eur (cca 4 až 8,75 milionu Kč), jiné odhady hovoří dokonce až o 500 000 eurech (cca 12,5 milionu Kč) za jeden kus. Celkově se tak jedná o miliardové náklady, které vytvářejí obrovský tlak na firmy působící v tomto odvětví.

Právě v tomto kontextu se nyní řeší případ podnikatele Michaela Rotha, který byl dlouhá léta považován za průkopníka v oblasti recyklace větrných elektráren. Jeho společnost Roth International patřila mezi nadějné firmy v oboru a snažila se vyvíjet technologie pro zpracování problematických materiálů, jako jsou kompozity používané v rotorech větrníků. Tyto materiály jsou totiž velmi obtížně recyklovatelné a představují jeden z největších technických problémů celé energetické transformace.

Situace se však dramaticky změnila. Státní zastupitelství v německém Weidenu nyní podalo na Rotha obžalobu. Podle vyšetřovatelů měl společně se svým spolupracovníkem nelegálně nakládat s odpadem a porušovat jak německé zákony, tak evropská pravidla pro nakládání s odpady.

Konkrétně jde o podezření z „nelegální přepravy nebezpečného i nebezpečného odpadu“. Podle dostupných informací měli obvinění od roku 2022 převézt minimálně 700 tun odpadu z větrných elektráren do zahraničí, především do Česka. Tento odpad byl následně údajně jednoduše vyložen na nelegálních skládkách.

Jedna z těchto skládek se nacházela u obce Jiříkov (Georgswalde), přibližně 20 kilometrů od německého Bautzenu. Na nelegální skládku upozornili místní obyvatelé, kterým vadilo, že se hromady odpadu neustále zvětšují. Situace vyústila až v zásah místní starostky, která fyzicky zabránila dalším nákladním vozům v příjezdu tím, že jim zablokovala cestu vlastním automobilem. Na základě jejího podnětu začaly případ vyšetřovat české a následně i německé úřady.

Vyšetřování navíc odhalilo, že část odpadu byla vyvážena i do Polska. Případ tak získává mezinárodní rozměr a ukazuje, že problém likvidace větrných elektráren přesahuje hranice jednotlivých států.

Obžaloba obsahuje i další závažná obvinění. Roth měl podle vyšetřovatelů vědět o kontaminaci v zařízení, kde se měly ekologicky zpracovávat baterie, a přesto provoz nezastavil. Tím měl ohrozit zdraví zaměstnanců, což je kvalifikováno jako ublížení na zdraví z nedbalosti.

Přitom ještě před několika lety byl Roth vnímán jako inovátor. Jeho firma vznikla v roce 2013 a snažila se etablovat v perspektivním odvětví recyklace obnovitelných zdrojů. Spolupracoval dokonce s výzkumnými institucemi na vývoji nových metod zpracování materiálů. V určité fázi podnikání vykazoval i solidní finanční výsledky – například v roce 2019 dosáhl zisku 346 000 eur (cca 8,65 milionu Kč).

Jeho podnikání však bylo velmi nestabilní. Po období růstu následovaly propady a kolísání výsledků. Zlom přišel kolem roku 2022, kdy firma vykázala vysoký obrat ve výši 19 milionů eur (cca 475 milionů Kč), ale zisk již začal klesat. Právě v této době měl podle vyšetřovatelů začít nelegální vývoz odpadu.

Zajímavým aspektem případu je i zapojení veřejných financí. Rothova firma získala podporu od bavorské státní investiční společnosti BayBG, která do ní vstoupila formou tiché účasti. Výše této investice není veřejně známá. Později, v době, kdy už měl být odpad vyvážen do zahraničí, získala firma další dotaci ve výši 2,1 milionu eur (cca 52,5 milionu Kč).

Celý případ tak otevírá širší otázku: co se stane s tisíci větrníků, které budou v příštích letech dosluhovat? Likvidace je drahá, technologicky složitá a zjevně vytváří tlak na hledání levnějších – a někdy i nelegálních – řešení.

Problém přitom není okrajový. S rostoucím počtem větrných elektráren poroste i množství odpadu, který bude nutné zpracovat. Pokud nebude existovat funkční a ekonomicky udržitelný systém recyklace, mohou podobné případy přibývat.

Shrnutí

Německý skandál s nelegálním vývozem odpadu z větrných elektráren ukazuje, že energetická transformace má i svou problematickou stránku. Vysoké náklady na likvidaci zařízení vytvářejí tlak, který může vést k obcházení pravidel. Případ má navíc přímý dopad i na Česko, kde se část odpadu podle vyšetřování objevila.