Levnější potraviny a energie v Rakousku: Kolik Rakušané skutečně letos ušetří? Realita z nákupů i účtů za elektřinu

Český přesah:

Debata o snižování DPH na potraviny nebo zavádění sociálních tarifů na energie není jen rakouské téma – velmi podobné diskuse probíhají i v Česku. Zkušenosti z Rakouska ukazují, že politická opatření sice mohou působit atraktivně, ale jejich reálný dopad na rodinné rozpočty bývá výrazně menší, než lidé očekávají. Pro české domácnosti je to důležitý signál: samotné snížení daní často neřeší základní problém vysokých cen, které jsou tvořeny především samotnými náklady výroby a obchodní marží.

Snížení DPH na potraviny: očekávání vs. realita

Rakouská vláda plánuje od července snížit daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny na polovinu. Cílem je ulevit domácnostem, které čelí rostoucím cenám. Aby bylo možné vyhodnotit skutečný dopad, deník DER STANDARD analyzoval konkrétní nákupy tří různých domácností – rodiny s více dětmi, běžné rodiny a studentky.

Výsledek je překvapivý: úspory existují, ale jsou velmi omezené.

Rodina Hauer: důsledné plánování, minimální efekt

Rodina z Vorarlberska utratí za potraviny přibližně 150 € týdně (cca 3 750 Kč). Nákupy plánuje velmi detailně – sleduje slevy, využívá aplikace supermarketů a často nakupuje v Německu, kde jsou nižší ceny.

Při konkrétním nákupu zaplatila rodina 123,36 € (cca 3 084 Kč), přičemž díky slevám ušetřila 17,01 € (cca 425 Kč).

– Pokud by stejný nákup realizovala v Rakousku po snížení DPH, ušetřila by pouze 0,61 € (cca 15 Kč).

Závěr:
Ani výrazná změna daní nemá při konkrétním složení nákupu zásadní dopad.

Rodina Löschenbrand-Bläuel: vyšší výdaje, větší úspora – ale stále nízká

Druhá rodina utrácí za potraviny zhruba 200 € týdně (cca 5 000 Kč). Nákupy nejsou detailně plánované, důraz je kladen spíše na kvalitu a dostupnost, často jde o bio produkty.

Celkový účet za týdenní nákup činil 177,30 € (cca 4 433 Kč), se slevami 7,41 € (cca 185 Kč).

– Po snížení DPH by tato rodina ušetřila 4,43 € (cca 111 Kč) týdně.

Závěr:
I při vyšších výdajích se úspora pohybuje v řádu desítek korun týdně.

Studentka Johanna: maximální úspornost, minimální efekt

Studentka ve Vídni utrácí za jídlo přibližně 60 € týdně (cca 1 500 Kč). Aktivně využívá slevy, porovnává ceny a omezuje nákupy.

Za konkrétní nákup zaplatila 57,65 € (cca 1 441 Kč), přičemž ušetřila 9,46 € (cca 236 Kč díky slevám).

Po snížení DPH by ušetřila pouze 0,90 € (cca 23 Kč).

Závěr:
Pro jednotlivce s nízkým rozpočtem je efekt prakticky zanedbatelný.

Proč jsou úspory tak nízké?

Hlavní důvod je strukturální:

• DPH tvoří jen část ceny (zbytek je výrobní cena, logistika, marže)
• sleva se vztahuje pouze na vybrané položky
• lidé často nakupují kombinaci zboží s různými sazbami

 Jinými slovy: snížení daně neznamená automaticky výrazné snížení celkové útraty.

Energie: cílená pomoc má větší dopad

Zcela jiný efekt má opatření v oblasti energií. Rakousko zavádí sociální tarif na elektřinu:

• cena: 6 centů/kWh (cca 1,50 Kč/kWh)
• platí pro prvních 2 900 kWh ročně
• týká se cca 290 000 domácností

Reálný dopad:

• běžná cena elektřiny je násobně vyšší
• úspory mohou být v řádu tisíců korun ročně
• například:
  • 2 900 kWh × rozdíl cca 2 Kč = úspora cca 5 800 Kč ročně

Navíc:

• domácnosti s více členy dostanou bonus 52,5 € ročně (cca 1 313 Kč) za každou další osobu
• tarif je automatický (není nutné žádat)

Kdo na pomoc dosáhne?

Nárok mají:

• lidé osvobození od poplatku za veřejnoprávní média
• příjemci sociálních dávek, důchodů nebo podpory

Naopak:

• studenti jsou z programu vyloučeni
• je nutný trvalý pobyt v Rakousku

Skrytý problém: kdo to zaplatí?

Náklady na sociální tarif jsou odhadovány na:

– 60 milionů € ročně (cca 1,5 miliardy Kč)

Tyto náklady ponese energetický sektor, ale:

– je pravděpodobné, že se promítnou do cen pro ostatní zákazníky

Co z toho plyne pro Česko?

Rakouská zkušenost ukazuje dvě zásadní věci:

1. Snížení DPH má malý efekt
   • úspory v řádu desítek korun týdně
   • politicky atraktivní, ale ekonomicky slabé opatření
2. Cílená pomoc (energie) funguje lépe
   • vyšší dopad na rozpočty
   • ale riziko přenesení nákladů na ostatní

 Pro českou debatu je to klíčové: plošná opatření (DPH) jsou méně efektivní než cílená podpora.

Shrnutí

Snížení DPH na potraviny v Rakousku přináší jen velmi omezené úspory – často v řádu korun týdně. Naopak cílený sociální tarif na elektřinu může znamenat reálnou pomoc v tisících korun ročně. Ukazuje se tak, že zásadní roli nehraje výše daní, ale struktura cen a způsob nastavení podpory.