Miliony od německého státu na recyklaci větrníků. Teď stojí průkopník zelené transformace před soudem kvůli nelegálním skládkám v Česku

Český přesah: Příběh z Německa ukazuje rizika rychlé zelené transformace

Debata o větrné energetice se v Česku většinou soustředí na výstavbu nových elektráren. Mnohem méně se však mluví o tom, co se stane s tisíci větrníků na konci jejich životnosti. Německo, které patří mezi evropské lídry větrné energetiky, nyní naráží na problém, který bude v příštích letech řešit celá Evropa včetně České republiky – likvidaci obrovského množství rotorových listů, kompozitních materiálů a dalších součástí starých větrných elektráren. Případ bavorského podnikatele Michaela Rotha ukazuje, jak velké peníze se v tomto odvětví točí, ale také jaké problémy mohou vzniknout, pokud stát rozdává dotace rychleji, než dokáže kontrolovat jejich využití. Pro české čtenáře je zajímavé i to, že část údajně nelegálně ukládaného odpadu skončila v České republice.

Německo čelí nové výzvě energetické transformace

Když se mluví o větrné energetice, většina pozornosti směřuje k výrobě elektřiny. Méně známou kapitolou je však likvidace starých větrných elektráren.

Podle odhadů německého Spolkového úřadu pro životní prostředí vzniká každoročně přibližně 20 000 tun odpadu pouze z rotorových listů větrných elektráren. V příštím desetiletí má toto množství vzrůst na 50 000 tun ročně, tedy více než dvojnásobek současného objemu.

Rotorové listy představují mimořádně komplikovaný odpad. Jsou vyrobeny z kombinace:

• uhlíkových vláken,
• skelných vláken,
• plastů,
• a dalších kompozitních materiálů.

Právě jejich recyklace patří mezi největší technologické problémy současné větrné energetiky.

Likvidace jednoho větrníku může stát miliony korun

Ekologická organizace Greenpeace odhaduje náklady na demontáž a likvidaci jedné větrné elektrárny na:

• 160 000 eur (4 miliony Kč) až
• 350 000 eur (8,75 milionu Kč).

Některé odhady dokonce hovoří až o:

• 500 000 eurech (12,5 milionu Kč) za jednu elektrárnu.

Přitom v Německu dnes stojí přibližně 30 000 větrných elektráren.

Více než 10 000 z nich je starších než deset let a v následujících letech budou postupně vyřazovány z provozu.

Průměrná životnost větrné elektrárny se pohybuje kolem 20 až 25 let.

To znamená, že Německo bude muset v příštích letech řešit likvidaci tisíců zařízení a milionů tun materiálu.

Podnikatel, který chtěl vydělat na zelené revoluci

Právě zde viděl obchodní příležitost bavorský podnikatel Michael Roth.

Jeho společnost ROTH International GmbH se prezentovala jako specialista na recyklaci obtížně zpracovatelných materiálů z větrných elektráren.

Firma tvrdila, že vyvinula vlastní technologie umožňující efektivní zpracování rotorových listů.

Veřejné instituce i část odborné veřejnosti v ní viděly možného průkopníka řešení jednoho z největších problémů energetické transformace.

Soud kvůli údajně nelegálním skládkám v Česku a Polsku

Nadějný příběh však skončil dramatickým obratem.

Podle informací deníku WELT začne 11. června před zemským soudem ve Weidenu proces s Michaelem Rothem.

Společně s ním usedne na lavici obžalovaných také jeden z jeho zaměstnanců.

Roth je od srpna 2025 ve vazbě.

Státní zastupitelství mu vyčítá, že od června 2024 do ledna 2025 nechal nelegálně ukládat odpad z větrných elektráren mimo schválená zařízení.

Podle obžaloby šlo především o:

• rotorové listy větrných elektráren,
• kompozitní materiály,
• uhlíková vlákna,
• plastové odpady.

Část tohoto odpadu měla skončit v České republice a v Polsku.

Případ se dostal na veřejnost poté, co starostka české obce Jiříkov nedaleko německých hranic upozornila na stále rostoucí skládku odpadu.

Situace zašla tak daleko, že podle článku osobně zastavila jeden z kamionů tím, že mu zablokovala cestu vlastním automobilem.

Obžaloba se týká i nebezpečných baterií

Případ se netýká pouze větrných elektráren.

Státní zastupitelství tvrdí, že Roth nechal nelegálně převážet také nebezpečný bateriový odpad do České republiky a Polska.

Vyšetřovatelé navíc řeší nehodu ve výrobní hale firmy ve Schwandorfu.

Podle obžaloby zde podnikatel provozoval zařízení určené k rozebírání baterií.

Úřady tvrdí, že přes vzniklé problémy zařízení nevypnul, což mělo vést ke kontaminaci prostředí a zdravotním komplikacím zaměstnanců.

Milionové dotace od státu

Jedním z nejcitlivějších témat celé kauzy jsou státní dotace.

V roce 2022 vstoupila do firmy jako tichý společník státní Bavorská investiční společnost BayBG.

Výše investice nebyla zveřejněna.

Motivace byla zřejmá.

Bavorské úřady věřily, že Roth dokáže pomoci řešit narůstající problém likvidace větrných elektráren.

Oborový magazín Windkraft-Journal tehdy firmu označoval za rychle rostoucího specialistu na recyklaci a demontáž zařízení větrné energetiky.

Další podporu získala firma v roce 2023.

Vláda Horní Falce jí poskytla investiční dotaci ve výši:

2,1 milionu eur (52,5 milionu Kč).

Podle dostupných informací byly peníze použity mimo jiné na výstavbu výrobní haly.

Otazníky kolem spolupráce s Fraunhoferovým institutem

Roth opakovaně tvrdil, že při vývoji recyklačních technologií spolupracoval s některým z Fraunhoferových institutů.

Právě tato spolupráce měla potvrzovat technologickou úroveň firmy.

Deník WELT však oslovil jednotlivé Fraunhoferovy instituty i centrálu organizace.

Výsledek byl překvapivý.

Mluvčí Fraunhoferovy společnosti uvedl, že interní prověrka žádnou spolupráci mezi organizací a firmou ROTH International GmbH neprokázala.

Dotace pravděpodobně zmizí v insolvenci

Po krachu společnosti v březnu 2025 požadovaly úřady vrácení poskytnutých dotací.

Podle insolvenčních dokumentů však firma oznámila takzvanou „nedostatečnost majetkové podstaty“.

To v praxi znamená, že majetek společnosti nestačí ani na plné pokrytí běžných závazků a nákladů insolvenčního řízení.

Je proto velmi pravděpodobné, že:

• stát už své dotace neuvidí,
• věřitelé utrpí značné ztráty,
• a veřejné prostředky investované do projektu budou definitivně odepsány.

(o nelegálním skladování a likvidaci německých větrníků jsme informovali ZDE)