Německo čeká drahá zima: válka na Blízkém východě zdražuje ropu i plyn a může přibrzdit výstavbu větrných elektráren

Český přesah

Vývoj popsaný německým deníkem WELT se může citelně dotknout také České republiky. Česká ekonomika je úzce propojena s německým průmyslem a růst cen ropy, plynu, elektřiny i úrokových sazeb se obvykle rychle promítá do výrobních nákladů českých podniků, cen pohonných hmot a výdajů domácností. Zvlášť důležitá je situace na německém trhu s plynem: Česká republika je součástí středoevropské energetické soustavy a napjatá zásobovací situace v Německu může zvýšit tlak na ceny v celém regionu. Německé problémy s financováním offshore větrných parků navíc ukazují, že samotné stanovení ambiciózních klimatických cílů nestačí – rozhodující je, zda budou projekty při vysokých úrocích, drahých materiálech a geopolitické nejistotě vůbec ekonomicky realizovatelné.

Německá ekonomika si po dohodě mezi Spojenými státy a Íránem z poloviny června krátce oddechla. Podniky i finanční trhy věřily, že napětí na Blízkém východě začne polevovat a ceny energií se stabilizují. Tato úleva však podle analýzy deníku WELT netrvala dlouho.

Po útocích jemenských Hútíů na nákladní loď přepravující naftu Encelia a na ropný tanker Layla v Rudém moři se konflikt znovu rozšířil. Vedle Hormuzského průlivu, kterým prochází významná část světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem, je fakticky ohrožena také úžina Báb al-Mandab mezi Arabským poloostrovem a Afrikou. Dvě strategické námořní cesty se tak současně stávají nejistými, což může zásadně ovlivnit energetické zásobování Evropy.

Ropa znovu překonala hranici 100 dolarů

Dopady konfliktu se podle článku již promítly do světových cen surovin. Cena ropy se ve čtvrtek vrátila nad hranici 100 dolarů za barel, který obsahuje přibližně 159 litrů. Od skončení příměří mezi Spojenými státy a Íránem tak vzrostla o 37 procent.

Vyšší cena ropy neznamená pouze dražší benzin a naftu. Ropa a její produkty se používají v dopravě, zemědělství, chemickém průmyslu, při výrobě plastů i v celé řadě logistických procesů. Podle WELT proto musí spotřebitelé ve střednědobém horizontu počítat se zdražováním napříč většinou skupin zboží.

Růst cen energií může znovu nastartovat inflaci, která se v předchozích měsících začala uklidňovat. Hlavní ekonom společnosti HQ Trust Michael Heise očekává, že po výrazném červnovém zpomalení cenového růstu může inflace v červenci kvůli dražší ropě a plynu znovu zrychlit. Za celý rok považuje za realistickou míru inflace kolem tří procent.

Podle hlavního ekonoma VP Bank Thomase Gitzela navíc nemusí být tři procenta konečnou hranicí. Firmy již v průzkumech signalizují, že zvýšené náklady na energie chtějí přenášet do prodejních cen. Tím mohou vzniknout takzvané druhotné inflační efekty: nejprve zdraží energie, poté doprava, výroba a nakonec prakticky celé spotřebitelské zboží.

Evropská centrální banka může na podzim zvýšit sazby

Evropská centrální banka zatím ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 2,25 procenta. Podle článku vyčkává na další údaje, aby mohla přesněji posoudit inflační tlak způsobený válkou s Íránem.

Finanční trhy však již s růstem sazeb do značné míry počítají. Vědecký ředitel Leibnizova institutu pro výzkum finančních trhů SAFE Florian Heider uvedl, že z dnešního pohledu hovoří mnoho faktorů pro podzimní zvýšení úrokových sazeb.

Hlavní ekonom Deutsche Bank Mark Wall jde ještě dál. Podle něj už nejde ani tak o otázku, zda sazby porostou, ale spíše o to, jak výrazné zvýšení bude potřeba. Zvažuje se například růst na 2,5 procenta, přičemž není jisté, zda by takový krok stačil k omezení inflačních rizik.

Vyšší úroky by zdražily financování podnikových investic, státních projektů, bydlení i energetické infrastruktury. Právě tady podle WELT vzniká jeden z největších paradoxů současné situace: geopolitická krize, která ukazuje nebezpečí závislosti na dovážené ropě a plynu, může zároveň finančně přibrzdit projekty, které mají Německo této závislosti zbavit.

Offshore větrné elektrárny se dostávají do problémů

Nejcitlivější je podle článku situace v oblasti větrných elektráren na moři. Německá vláda chce do roku 2030 ztrojnásobit instalovaný výkon větrných turbín v Severním a Baltském moři na 30 gigawattů.

Takový výkon odpovídá přibližně dvaceti velkým konvenčním elektrárnám. Celá kapacita má být vybudována během pouhých tří a půl roku, a to v náročných podmínkách otevřeného moře.

Rozsah tohoto programu je dokonce větší než plánovaná výstavba nových plynových elektráren o výkonu 12,5 gigawattu, o níž se v Německu vede intenzivní politická debata.

Otázkou však zůstává, zda bude možné všechny plánované větrné parky ekonomicky realizovat. Projekty offshore větrných elektráren vyžadují mimořádně vysoké počáteční investice. Pokud rostou úrokové sazby, výrazně se zvyšují náklady na financování a návratnost projektů se zhoršuje.

Článek upozorňuje, že již dva roky se nenacházejí zájemci o některé podpory nabízené spolkovou vládou. Energetické společnosti TotalEnergies a BP dokonce chtějí vrátit již vydražené plochy v Severním moři, přestože by tím mohly přijít o dosavadní investice v řádu stovek milionů.

Vedle dražšího kapitálu působí problémy také narušené dodavatelské řetězce. Pokud bude válka s Íránem pokračovat a inflace i úroky zůstanou vysoké, německému offshore průmyslu s přibližně 49 000 pracovními místy podle WELT hrozí přerušení rozvoje a ztráta výrobních kapacit, které by bylo později obtížné obnovit.

Odvětví žádá stát, aby převzal riziko

Výrobci a provozovatelé větrných elektráren proto požadují, aby větší část rizika převzal stát. Navrhují takzvané indexované rozdílové smlouvy.

Princip spočívá v tom, že stát může v období mimořádně vysokých zisků část příjmů investorů odebrat. Současně by ale měl kompenzovat ztráty a nést také riziko spojené s inflací.

Takový systém by mohl investorům zajistit stabilnější výnosy a usnadnit financování projektů. Problémem je stav německého rozpočtu. Pokud se inflační riziko skutečně naplňuje a veřejné finance jsou již silně zatížené, není jisté, zda bude vláda schopna požadavky větrného průmyslu financovat.

Německo se tak dostává do složité situace. Bez státních záruk může výstavba větrných parků zpomalit. Pokud však stát riziko převezme, může být nucen hradit miliardové ztráty ze státního rozpočtu.

Plynu může být v zimě málo a bude drahý

Ještě bezprostřednější problém představuje zásobování zemním plynem. Hormuzským průlivem běžně prochází přibližně 20 procent světového exportu zkapalněného zemního plynu LNG. Pokud tato cesta zůstane uzavřena, dodávky z Kataru a Spojených arabských emirátů mohou být omezeny až do zimy.

Analytička cenové agentury Argus Media Natasha Fieldingová upozorňuje, že Evropa a zvláště Německo mohou vstoupit do zimního období s nejnižší rezervou plynu od energetické krize roku 2022, možná dokonce za více než deset let.

Německé zásobníky byly v době vzniku článku naplněny pouze ze 45 procent. Obvyklý průměr pro stejné období přitom dosahuje přibližně 68 procent.

Za normálních podmínek nakupují energetické společnosti plyn v létě, kdy bývá levnější, ukládají ho do zásobníků a v zimě ho prodávají za vyšší cenu. Aktuální rozdíl mezi letními a zimními cenami však podle článku neposkytuje dostatečnou motivaci k doplňování zásob.

Pokud se situace nezmění, vláda bude pravděpodobně muset na podzim pověřit společnost Trading Hub Europe, aby plyn nakoupila za veřejné peníze. Protože Německo bude muset na světovém trhu přeplatit silnou poptávku z Asie, mohou jít další výdaje do miliard.

Cíl naplnit zásobníky na 70 procent bude bez zásahu státu obtížný

Německo chce mít na začátku zimy zásobníky naplněné alespoň ze 70 procent. Podle Fieldingové je však při současném stavu zásob a slabém výhledu dovozu LNG obtížné představit si, že by země tohoto cíle dosáhla bez státního zásahu.

To by znamenalo další tlak na spolkový rozpočet, který již financuje obranu, sociální systém, transformaci energetiky i podporu průmyslu.

Německým domácnostem tak hrozí současný růst cen benzinu, topného oleje, plynu a elektřiny. Autor článku tuto situaci přirovnává k Shakespearovu „zimnímu období nespokojenosti“.

Dražší energie zasahují také leteckou dopravu. Společnosti jako easyJet a Ryanair již kvůli prudce rostoucím cenám leteckého paliva hlásí propady zisku a zdražují letenky. Ani cesta na dovolenou tak nemusí být pro domácnosti dostupným únikem před vysokými životními náklady.

SPD požaduje cenový strop a zdanění mimořádných zisků

S růstem cen se vrací také politická debata o státních zásazích.

Předseda poslaneckého klubu SPD v berlínském zemském parlamentu Raed Saleh navrhuje iniciativu ve Spolkové radě, která by umožnila odebrat krizové „mimořádné zisky“ ropným a potravinářským společnostem. Podle něj jde o otázku spravedlnosti.

Místopředseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu Armand Zorn znovu otevřel možnost cenového stropu na pohonné hmoty. Přestože ministryně hospodářství Katherina Reicheová z CDU je k návrhu zdrženlivá, SPD podle Zorna tuto variantu stále považuje za možnou.

Kritici podobných opatření však mohou namítat, že cenový strop neodstraňuje skutečný nedostatek surovin. Pouze přesouvá náklady ze spotřebitelů na stát nebo na dodavatele a může zvyšovat veřejné výdaje.

Německo čelí souběhu několika krizí

Analýza WELT popisuje nepříznivý řetězec událostí. Válka na Blízkém východě omezuje námořní dopravu a zdražuje ropu i plyn. Vyšší ceny energií zvyšují inflaci. Evropská centrální banka může reagovat růstem úrokových sazeb. Dražší financování následně komplikuje výstavbu větrných elektráren a dalších projektů energetické transformace.

Současně klesají zásoby plynu a hrozí, že stát bude muset nakupovat drahé LNG za peníze daňových poplatníků. Politici proto začínají znovu diskutovat o cenových stropech, zdanění mimořádných zisků a dalších zásazích do trhu.

Právě tento souběh představuje největší riziko: Německo potřebuje rychle investovat do energetické soběstačnosti, ale geopolitická krize současně zdražuje kapitál, stavební projekty i samotné energie.