DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 11. září 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes vrací k 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 a hodnotí, co Západ za čtvrt století v boji proti terorismu skutečně získal a co naopak ztratil. Druhým velkým tématem je znovu AfD: část komentátorů kritizuje načasování debat o možném zákazu strany právě po jejím volebním úspěchu v Sasku-Anhaltsku a upozorňuje, že by to mohlo ještě více posílit pocit politického odcizení části voličů. Silně rezonuje také pokračující krize CDU a kancléře Friedricha Merze, jehož pozice podle několika listů rychle slábne. Závěr přehledu patří kauze berlínského kandidáta SPD Steffena Kracha, která otevírá širší otázku důvěry v politiku a financování stran.

25 let od 11. září: méně iluzí, více kontroly a stále přítomný terorismus

Čtvrtstoletí od útoků na New York a Washington využívají německé deníky k širší bilanci protiteroristické politiky Západu.

Reutlinger General-Anzeiger: výsledek je po 25 letech neuspokojivý

Reutlinger General-Anzeiger se ptá, čeho bylo v boji proti mezinárodnímu terorismu skutečně dosaženo.

Odpověď listu je poměrně tvrdá: příliš málo.

Al-Káida byla oslabena, ale později ji v části regionu vystřídal Islámský stát a další rozptýlené teroristické organizace. Některé skupiny byly potlačeny, jiné se znovu posílily.

Deník zároveň připomíná, že útoky z 11. září zásadně změnily rovnováhu mezi bezpečností a občanskými svobodami. Státy po celém světě výrazně posílily kontrolní a bezpečnostní mechanismy a návrat k dřívějšímu stavu se podle komentáře jeví jako málo pravděpodobný.

Výročí by podle listu mělo být nejen připomínkou obětí, ale také výzvou k větší společenské soudržnosti.

Nordbayerischer Kurier: globální terorismus byl rozbit, ale cena byla obrovská

Nordbayerischer Kurier se soustředí na americké vojenské intervence.

Připomíná, že po odchodu většiny amerických jednotek z Iráku v roce 2011 následoval prudký vzestup Islámského státu.

Dlouhodobé konflikty na Blízkém východě podle listu zároveň přispěly k migračním proudům do Evropy. Mezi příchozími byly běžné rodiny prchající před válkou, ale také jednotlivci napojení na teroristické struktury.

Odchod Západu z Afghánistánu v roce 2021 pak komentář interpretuje jako symbolické završení strategického neúspěchu.

Závěr je ambivalentní: struktury globálního terorismu byly do určité míry rozbity, ale cena ve válkách, destabilizaci a oslabení důvěry v západní instituce byla mimořádně vysoká.

Rheinpfalz: Západ po 11. září zradil část vlastních hodnot

Rheinpfalz hodnotí období po 11. září především z pohledu lidských práv.

Komentář připomíná války v Afghánistánu a Iráku, tajná vězení ve východní Evropě a Guantánamo.

Podle listu Spojené státy v boji proti terorismu ztratily míru: místo obhajoby lidských práv přišlo mučení, místo posilování občanských svobod zesílení státního bezpečnostního aparátu.

Jde tedy o kritiku teze, že lze demokracii chránit prostředky, které její vlastní principy oslabují.

Tagesspiegel: dobře, že se 11. září nestalo politickou show

Tagesspiegel se soustředí na vzpomínkové ceremonie v New Yorku.

List připomíná, že na Ground Zero od roku 2012 političtí představitelé nevystupují s projevy. Podle deníku je to správně, protože to brání tomu, aby politici pietní akt využívali k vlastní prezentaci.

Tagesspiegel v této souvislosti zmiňuje i absenci Donalda Trumpa na letošní připomínce a hodnotí oddělení pietní vzpomínky od stranické politiky pozitivně.

Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je připomínka 11. září zajímavá hlavně jako bilance širší bezpečnostní éry, které se účastnilo i Česko. Česká republika byla součástí misí v Afghánistánu a spolupracovala se spojenci v protiteroristických strukturách NATO.

Dnešní debata o rovnováze mezi bezpečností a soukromím je aktuální i u nás – od sledování online komunikace přes pravomoci zpravodajských služeb až po ochranu kritické infrastruktury. Zkušenost posledních 25 let ukazuje, že bezpečnostní opatření zavedená jako dočasná často zůstávají trvalou součástí státu.

Má se AfD zakázat? Německý tisk varuje před špatným načasováním

Po silném výsledku AfD v Sasku-Anhaltsku otevřel premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst debatu o novém právním posouzení možnosti zákazu AfD.

Neue Presse: Wüst může naštvat přesně ty voliče, které chce získat

Neue Presse kritizuje především načasování.

Podle listu může návrh na znovuotevření debaty o zákazu právě po volebním úspěchu AfD působit dojmem, že se tradiční strany snaží obejít politický výsledek právní cestou.

Pokud Wüst považoval zákazový proces za nutný, měl podle komentáře jednat dříve.

V opačném případě může nynější iniciativa spíš posílit hněv a nedůvěru voličů než důvěru v „obranyschopnou demokracii“.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: volební vítězství není důvodem k zákazu

Frankfurter Allgemeine Zeitung klade jednoduchou otázku: co se vlastně změnilo?

AfD dosáhla velkého volebního úspěchu. To ale samo o sobě není žádným právním důvodem pro zákaz.

FAZ zároveň zdůrazňuje, že silný volební výsledek stranu automaticky nezbavuje právní odpovědnosti. Pokud porušuje ústavní pořádek, je legitimní se tím zabývat.

Problém podle listu nastává ve chvíli, kdy po jasném vítězství přijde hlavní politická reakce ve formě „pojďme znovu řešit zákaz“. To může podle FAZ působit jako pohrdání voliči a vyvolává otázky o skutečném chápání demokracie.

Český úhel pohledu

Německá debata má širší evropský význam. Právní zákaz politické strany je v demokratickém systému krajní nástroj a jeho použití musí být odděleno od běžné politické soutěže.

České prostředí řeší podobný problém jinými prostředky: zda proti radikálním stranám bojovat hlavně právně, nebo politicky. Německý spor ukazuje, že pokud se právní řešení objeví těsně po volebním úspěchu soupeře, může být částí veřejnosti vnímáno jako pokus napravit volební výsledek jinou cestou.

CDU a Merz pod stále větším tlakem

Několik dnešních komentářů se shoduje, že volební problém není jen problémem AfD, ale především problémem CDU.

Augsburger Allgemeine: CDU už nemusí být Volkspartei

Augsburger Allgemeine upozorňuje, že CDU měla dostatek času připravit se na špatný výsledek v Sasku-Anhaltsku, přesto ji realita zaskočila.

List používá velmi silnou formulaci: Friedrich Merz se už ve druhém roce svého kancléřství může dostat do pozice, do které se jiní kancléři dostávají až na konci několika volebních období.

Komentář přidává jednoduchý výpočet. Pokud se z celostátních preferencí Unie odečte bavorská CSU, samotná CDU podle něj aktuálně stojí přibližně mezi 14 a 16 procenty.

Za takové situace je podle listu stále obtížnější označovat CDU za tradiční „Volkspartei“, tedy lidovou stranu schopnou oslovit široké vrstvy společnosti.

Die Tagespost: Merz nesplnil to, kvůli čemu se vrátil

Die Tagespost hodnotí situaci ještě ostřeji a píše, že „CDU sama sebe ruší“.

Podle listu se Merz vrátil do vedení strany s očekáváním, že po éře Angely Merkelové posune CDU znovu více doprava, obsadí prostor napravo od středu a omezí AfD.

To se podle komentáře nestalo.

Namísto sloganu „levice skončila“ podle listu CDU pokračuje v politice, kterou část jejích původních voličů vnímá jako příliš levicovou.

Rhein-Neckar-Zeitung: Merzovi chybí zkušenost s vládnutím

Rhein-Neckar-Zeitung se zaměřuje přímo na kancléřovy schopnosti.

List připomíná, že Merz před nástupem do čela spolkové vlády nikdy nevedl vládu spolkové země, nebyl ministrem ani starostou většího města.

Podle komentáře se tento nedostatek praktické vládní zkušenosti nyní projevuje:

• příliš silovým stylem řízení,
• nedostatečnou koordinací se zemskými premiéry,
• a slabou komunikací.

Deník ale zároveň připomíná, že CDU si právě takového Merze sama vybrala – jako politického outsidera, který měl přinést nový styl a ostré vedení. Současné distancování strany od něj proto považuje za pokrytecké.

Český úhel pohledu

Slabá CDU je pro Česko strategicky důležitější, než se může zdát. Německo je největším obchodním partnerem ČR a jeho politická stabilita ovlivňuje evropskou průmyslovou, energetickou, migrační i bezpečnostní politiku.

Pokud CDU dlouhodobě ztratí pozici hlavní středopravé strany, může se měnit celý německý stranický systém. Pro českou vládu by to znamenalo méně předvídatelný Berlín a větší význam regionálních i protestních politických sil.

Reformy se nesmějí zastavit kvůli strachu z AfD

Die Zeit: ekonomické problémy jsou právě důvodem, proč reformy urychlit

Die Zeit varuje před tím, aby vláda kvůli růstu AfD začala odkládat reformy.

Podle týdeníku je ekonomická nejistota jedním z hlavních důvodů, proč část voličů přechází k pravicovým populistům.

Německo ale současně stárne a jeho sociální systémy jsou stále dražší.

ZEIT proto tvrdí, že je nutné pokračovat v reformách penzí, sociálního státu a veřejných financí, i když to krátkodobě znamená vyšší náklady nebo omezení pro jednotlivce.

Zastavení reformního procesu by podle tohoto pohledu mohlo AfD naopak dál posílit.

Český úhel pohledu

Tady je podobnost s Českem velmi silná.

Německo i Česko řeší:

• stárnutí populace,
• tlak na důchodový systém,
• nedostatek pracovníků,
• rostoucí zdravotní výdaje,
• a snahu zachovat konkurenceschopnost průmyslu.

Německá debata proto může českému čtenáři připomenout základní problém každé reformy: nepopulární opatření se politicky špatně prodávají, ale jejich odkládání často znamená vyšší náklady později.

Kauza Steffena Kracha: spravedlnost versus volební načasování

Před zemskými volbami v Berlíně se do centra pozornosti dostal kandidát SPD Steffen Krach, vůči němuž se objevilo podezření v souvislosti s možnou korupcí při zakázce na zdravotní centrum.

Taz: vyšetřování nesmí záviset na volebním kalendáři

Tageszeitung (taz) připouští, že načasování policejních prohlídek může vyvolávat politické spekulace.

Zároveň ale zdůrazňuje, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by státní zastupitelství jednalo z politických důvodů.

Pokud existuje podezření na trestný čin, justice podle taz nemůže přestat jednat jen proto, že se blíží volby.

Takový přístup by byl sám o sobě politizací práva.

Rheinische Post: státní zastupitelství musí vysvětlovat

Rheinische Post se na věc dívá podobně, ale požaduje větší transparentnost.

Podle listu je samozřejmé, že platí presumpce neviny.

Současně ale prohlídky těsně před volbami automaticky vytvářejí politický dopad. Mnoho voličů nebude znát detaily a může si vytvořit úsudek jen podle titulku.

Státní zastupitelství by proto podle komentáře mělo co nejpřesněji vysvětlit, proč postupovalo právě v daný okamžik, aby nevznikaly pochybnosti o jeho nezávislosti.

Cicero: nejjednodušší by bylo drasticky omezit velké stranické dary

Cicero posouvá debatu od konkrétní kauzy k systému financování stran.

Magazín navrhuje radikální řešení: omezit individuální stranické dary například na maximálně 100 eur ročně na osobu.

Podle Cicera by tím politické strany musely během kampaní „odzbrojit“ a snížil by se prostor pro podezření z korupčního ovlivňování.

Český úhel pohledu

Debata o stranických darech je relevantní i pro Česko. Také české politické strany jsou závislé na kombinaci veřejného financování a soukromých příspěvků a opakovaně se řeší otázka, nakolik velcí dárci mohou získávat nepřiměřený vliv.

Německá kauza připomíná, že problém není jen skutečná korupce, ale i důvěra veřejnosti v to, že instituce jednají nestranně. V politicky polarizované společnosti může být samotné podezření velmi destabilizující.

Shrnutí

Německé komentáře dnes spojují dvě dlouhodobé otázky: jak chránit demokracii před extremismem a zároveň neztratit vlastní demokratické standardy. Výročí 11. září připomíná cenu bezpečnostní politiky posledních 25 let, zatímco debata o AfD ukazuje, jak obtížné je politicky reagovat na silnou protestní stranu bez dojmu, že je její voličská podpora právně obcházena.

Zároveň se dál zhoršuje pozice Friedricha Merze a CDU. Německé listy stále častěji tvrdí, že problém už není jen v růstu AfD, ale v neschopnosti tradičních stran nabídnout přesvědčivou alternativu a uskutečnit potřebné ekonomické a sociální reformy.