Polská oběť berlínského útoku mění pohled na Německo. V Polsku sílí přesvědčení, že se jejich západní soused stává méně bezpečnou zemí

Český přesah

Teroristický útok v Berlíně znovu připomněl, že bezpečnost není v Evropě samozřejmostí. Pro české čtenáře má tragédie i velmi osobní rozměr. Při útoku na vánoční trh u berlínského kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche v prosinci 2016 zahynula také česká občanka Naďa Čižmárková, která byla jednou z dvanácti obětí atentátníka Anise Amriho. První obětí tehdejšího útoku byl navíc polský řidič kamionu Łukasz Urban. Současný berlínský útok, při němž zahynula další polská občanka, proto v Polsku znovu otevírá bolestnou otázku bezpečnosti v Německu. Česká republika je přitom dlouhodobě řazena mezi nejbezpečnější státy Evropy a právě pocit bezpečí se stává stále důležitějším faktorem při rozhodování lidí o cestování, práci i životě v zahraničí.

Smrt polské občanky při pravděpodobně islamistickém útoku během berlínského Christopher Street Day (CSD) vyvolala v Polsku silné emoce. Nejde přitom pouze o samotnou tragédii, ale také o to, jak zapadá do stále kritičtějšího obrazu Německa v očích mnoha Poláků.

Podle komentáře deníku WELT se v Polsku postupně vytváří přesvědčení, že veřejná bezpečnost v Německu slábne a že za tím stojí mimo jiné dlouhodobě nezvládnutá migrační politika. Berlínský útok se tak stal dalším symbolem této debaty.

Polské ministerstvo zahraničí vyjádřilo hlubokou soustrast

Mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór po útoku uvedl, že Polsko přijalo zprávu o smrti své občanky s hlubokým zármutkem.

Obětí se stala 65letá žena z Varšavy, která přijela do Berlína společně se svou dcerou, aby se zúčastnila oslav Christopher Street Day.

V sobotu večer do davu lidí v berlínské čtvrti Tiergarten najel útočník s dodávkou.

Žena svým zraněním podlehla. Dalších 31 lidí utrpělo zranění, některá z nich velmi vážná. Mezi zraněnými byla také dcera zemřelé Polky.

Polská vláda zachovala klidný tón

Podle WELT reagovala vláda premiéra Donalda Tuska na tragédii zdrženlivě a bez emotivních politických prohlášení.

Jiná situace však panovala na sociálních sítích.

Vedle vyjádření soustrasti se objevilo velké množství příspěvků ostře kritizujících německou migrační politiku.

Řada uživatelů ironicky označovala pachatele výrazy jako:

• „obohacení kultury“,
• „inženýr“.

Podle článku tím naráželi na dlouhodobou německou imigrační politiku a tvrdili, že Německo kvůli nekontrolované masové migraci přestává být bezpečnou zemí.

Téma migrace dlouhodobě ovlivňuje vztahy mezi Polskem a Německem

Deník připomíná, že Donald Tusk sice prosazuje poměrně přísnou migrační politiku, avšak právě národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě stavěla otázku migrace do kontrastu s Německem.

Její hlavní sdělení podle WELT znělo jednoduše:

• Polsko je bezpečné.
• Německo je naivní.

Autor článku se domnívá, že pokud by dnes PiS stále vládla, využila by berlínský útok ještě výrazněji k politické kritice Berlína.

Obraz Německa se v Polsku výrazně změnil

Bez ohledu na stranickou politiku však podle WELT došlo v posledních letech ke změně ve vzájemném vnímání obou zemí.

Mnoho Poláků dnes podle autora vnímá Německo jako stát, kde postupně slábne veřejný pořádek.

Na internetu se pravidelně objevují informace o dalších polských občanech, kteří se údajně stali v Německu oběťmi násilných trestných činů.

Ne všechny příběhy lze ověřit.

Jedno konstatování však článek označuje za doložený fakt:

V Německu se stalo obětí islamistického terorismu více Poláků než v samotném Polsku.

První obětí útoku na berlínský vánoční trh byl také Polák

Autor připomíná tragédii z prosince 2016.

Při útoku tuniského islamisty Anise Amriho na vánoční trh u berlínského kostela Breitscheidplatz byl první obětí polský řidič kamionu Łukasz Urban, kterého pachatel zavraždil a následně použil jeho nákladní vůz jako zbraň.

Při tomto útoku zahynulo celkem dvanáct lidí.

Mezi oběťmi byla také česká občanka Naďa Čižmárková, jejíž smrt tehdy hluboce zasáhla i českou veřejnost.

Současná tragédie podle WELT tuto bolestnou kapitolu v polské společnosti znovu připomněla.

Polské oběti násilí nekončí pouze u terorismu

Článek upozorňuje také na další případ, který v Německu téměř nevzbudil pozornost, ale v Polsku vyvolal značné pobouření.

V roce 2023 byl podle WELT polský turista na stanici mnichovského metra znásilněn afghánským pachatelem.

Přestože se v Německu o případu téměř nediskutovalo, v Polsku se stal významným symbolem obav o bezpečnost občanů cestujících do Německa.

Více lidí se stěhuje z Německa do Polska než opačně

Podle WELT se mění také migrační statistiky mezi oběma státy.

V roce 2025 se poprvé přestěhovalo více lidí z Německa do Polska než z Polska do Německa.

Jedním z důvodů je podle autora právě sílící pocit nejistoty.

Nejde samozřejmě o jediný faktor. Svou roli hrají také ekonomické podmínky, ceny bydlení nebo pracovní příležitosti.

Bezpečnost však podle článku začíná být stále významnějším argumentem.

Polsko patří mezi nejbezpečnější státy Evropské unie

WELT připomíná údaje společnosti Statista.

Podle nich připadá v Polsku přibližně 0,66 až 0,8 vraždy na 100 000 obyvatel, což zemi dlouhodobě řadí mezi nejbezpečnější státy Evropské unie.

Autor současně upozorňuje, že ve velkých německých městech jsou hodnoty násilné kriminality výrazně vyšší.

Právě tento kontrast podle článku stále více ovlivňuje veřejné mínění v Polsku.

Mnoho Poláků podle WELT získává dojem, že se veřejný pořádek v Německu postupně zhoršuje.

Autor jako příklady uvádí:

• násilnosti na veřejných koupalištích,
• opakované teroristické útoky,
• obecně rostoucí pocit nejistoty.

Podle závěru článku tím výrazně utrpěl obraz Německa v očích polské veřejnosti.

Dlouhodobé důsledky mohou přesáhnout samotný útok

WELT upozorňuje, že podobné události mají mnohem širší dopad než jen tragické ztráty na životech.

Mohou ovlivnit:

• vzájemnou důvěru mezi evropskými státy,
• turistický ruch,
• pracovní migraci,
• politickou debatu o migraci,
• veřejné mínění o bezpečnosti.

Právě změna obrazu Německa v sousedních zemích může být jedním z nejvýznamnějších dlouhodobých důsledků berlínského útoku.