Proč východní Němci bojují za „důchod v 63 letech“? Statistiky odhalují překvapivou pravdu o rozdílech mezi východem a západem

Český přesah:
Debata o odchodu do důchodu se netýká pouze Německa. Také Česká republika řeší, jak udržet penzijní systém finančně stabilní v době stárnutí populace a nedostatku pracovních sil. Německá diskuse je pro Česko mimořádně zajímavá, protože ukazuje, že za stejnými zákony mohou stát velmi rozdílné životní příběhy obyvatel jednotlivých regionů. Zkušenost bývalé NDR navíc připomíná, že historické rozdíly mezi východem a západem mohou ovlivňovat důchody ještě více než tři desetiletí po sjednocení země.

Odpor proti plánovanému zrušení německého systému „Rente mit 63“, tedy možnosti odejít do důchodu bez krácení po 45 odpracovaných letech, je největší právě ve východním Německu. Není to náhoda. Nová statistická data ukazují, že obyvatelé bývalé NDR využívají tuto možnost výrazně častěji než lidé na západě země. Důvody přitom sahají hluboko do historie někdejší Německé demokratické republiky.

Východní premiéři se postavili proti reformě

Po třech ministerských předsedech CDU z východního Německa – Mariu Voigtovi (Durynsko), Svenu Schulzemu (Sasko-Anhaltsko) a Michaelu Kretschmerovi (Sasko) – se proti plánovanému zrušení zvýhodněného odchodu do důchodu postavili také premiéři SPD Manuela Schwesigová z Meklenburska-Předního Pomořanska a Dietmar Woidke z Braniborska.

Podle Schwesigové by byli právě obyvatelé bývalé NDR plánovanou reformou postiženi nejvíce.

Statistiky německé důchodové pojišťovny jí podle DIE WELT dávají za pravdu.

Téměř každý pátý důchodce na východě odešel dříve

Na konci minulého roku žilo ve východním Německu přibližně 3,7 milionu důchodců.

Z nich:

• 691 617 lidí odešlo do důchodu po 45 letech pojištění bez krácení penze.
• To představuje 18,9 % všech důchodců.

Na západě Německa činí tento podíl pouze:

• 14,3 %.

Rozdíl je ještě výraznější u nových důchodců.

Institut Ifo analyzoval roky 2015–2017 a zjistil, že:

• na východě odcházelo předčasně do penze 38,1 až 42,3 % nových důchodců,
• tedy přibližně dva z pěti zaměstnanců.

Na západě využilo stejné možnosti pouze:

• 27,8 až 30 % nových důchodců.

Proč právě východní Němci?

Podle ekonomů nejsou hlavním důvodem dnešní politická rozhodnutí, ale historie bývalé NDR.

Ekonom Joachim Ragnitz z institutu Ifo vysvětluje, že ve východním Německu bylo běžné nastupovat do zaměstnání výrazně dříve než na západě.

Lidé tak častěji splní podmínku:

• 45 let důchodového pojištění.

Dalším faktorem jsou ženy.

V bývalé NDR byla zaměstnanost žen výrazně vyšší než v západním Německu. Díky tomu získaly vyšší důchodové nároky než jejich západoněmecké vrstevnice.

To znamená, že mnoho domácností si může dřívější odchod jednoho z partnerů finančně dovolit.

Překvapení: Východní důchody jsou dnes vyšší

Na první pohled může překvapit, že průměrná státní penze byla v roce 2025 na východě vyšší než na západě.

Průměrný starobní důchod činil:

• východ Německa: 1 393 eur (34 825 Kč),
• západ Německa: 1 147 eur (28 675 Kč).

Rozdíl činí téměř 6 200 Kč měsíčně.

Muži

• Východ: 1 497 eur (37 425 Kč)
• Západ: 1 438 eur (35 950 Kč)

Rozdíl je poměrně malý.

Ženy

Právě zde vzniká největší rozdíl.

Průměrná penze žen činí:

• Východ: 1 313 eur (32 825 Kč)
• Západ: 915 eur (22 875 Kč)

Rozdíl dosahuje téměř 10 000 Kč měsíčně.

Hlavním důvodem je skutečnost, že ženy ve východním Německu pracovaly během socialismu téměř nepřetržitě, zatímco na západě bylo mnohem běžnější zůstávat dlouhá léta mimo pracovní trh kvůli péči o děti.

Kdo nejčastěji využívá „důchod v 63 letech“?

Další překvapení přinášejí údaje o výši samotných důchodů.

Lidé, kteří odcházejí do důchodu po 45 letech pojištění, mají ve skutečnosti nadprůměrné penze.

Průměrná výše těchto důchodů činí:

Západ Německa

• 1 727 eur
• (43 175 Kč měsíčně)

Východ Německa

• 1 597 eur
• (39 925 Kč měsíčně)

Právě zde už vede západní Německo.

Výzkum Institutu německého hospodářství (IW) navíc ukazuje, že tuto možnost nejčastěji využívají lidé se středními příjmy.

Pouze:

• 5,2 % lidí z nejnižší příjmové skupiny odešlo dříve do důchodu.

Naopak:

• 36 % zaměstnanců ze střední příjmové skupiny využilo možnost odejít bez krácení penze.

Velkou roli hraje průmysl

Institut pro výzkum trhu práce (IAB) upozorňuje ještě na jeden důležitý faktor.

Nižší věk odchodu do důchodu je typický především pro regiony s vysokým podílem průmyslu.

Velké podniky totiž dlouhodobě využívají:

• částečné úvazky před důchodem,
• předčasné odchody zaměstnanců,
• sociálně citlivé snižování počtu pracovníků.

Symbolickým příkladem je německý Wolfsburg – sídlo automobilky Volkswagen.

Právě zde byl zaznamenán nejnižší průměrný věk odchodu do důchodu na západě Německa:

• 62,8 roku.

Skutečné bohatství důchodců vypadá úplně jinak

Výše státní penze však podle ekonomů ukazuje pouze polovinu reality.

Rozhodující je celkový příjem domácností.

Studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) zjistila výrazné rozdíly.

Celkové roční disponibilní příjmy domácností důchodců

Západ Německa

• 43 700 eur
• (1 092 500 Kč ročně)

Východ Německa

• 33 800 eur
• (845 000 Kč ročně)

Rozdíl činí přibližně:

• 247 500 Kč ročně.

Největší rozdíl tvoří majetek

Ještě výraznější rozdíly panují v soukromém majetku.

Příjmy z kapitálu

Západ

• 3 074 eur
• (76 850 Kč ročně)

Východ

• 759 eur
• (18 975 Kč ročně)

Západoněmečtí důchodci mají téměř čtyřnásobně vyšší příjmy z investic.

Soukromé penzijní spoření

Také zde je rozdíl výrazný.

Západ

• 3 774 eur
• (94 350 Kč ročně)

Východ

• 569 eur
• (14 225 Kč ročně)

Nemovitosti stále hrají velkou roli

Velkou část rozdílů vysvětlují také vlastní nemovitosti.

Odhadovaný finanční přínos vlastního bydlení činí:

Západ

• 3 810 eur
• (95 250 Kč ročně)

Východ

• 1 815 eur
• (45 375 Kč ročně)

Historie stále ovlivňuje současnost

Podle odborníků jsou dnešní rozdíly stále dědictvím bývalé NDR.

Na východě se méně investovalo do soukromého majetku, kapitálových produktů i firemních penzí.

To se dnes odráží v nižším soukromém bohatství důchodců.

Současně ale ekonomové upozorňují, že se situace bude postupně měnit.

Od znovusjednocení Německa uplynulo již 36 let a během několika let začnou do důchodu odcházet první generace obyvatel bývalé NDR, které prožily celou pracovní kariéru již ve sjednoceném Německu.

Jejich pracovní dráhy i majetkové poměry budou výrazně bližší západoněmeckému modelu.

Co z německé debaty vyplývá pro Českou republiku?

Německá diskuse ukazuje, že důchodová reforma není pouze otázkou věku odchodu do penze. Velkou roli hraje také historický vývoj, délka pracovního života, struktura zaměstnanosti i výše soukromých úspor. Česká republika dnes řeší podobné výzvy – stárnutí populace, rostoucí výdaje na důchody i hledání spravedlivého systému pro fyzicky náročné profese. Německá zkušenost naznačuje, že plošná pravidla nemusí dopadat na všechny skupiny obyvatel stejně a že vedle státní penze bude v budoucnu stále větší význam hrát vlastní majetek, investice a doplňkové spoření.

(další naše články k problematice důchodů a penzí najdete ZDE)

---

📰 Zaujalo nás na českých webech

🟥 Novinky.cz: V Rakousku padl historický teplotní rekord. Ve Vídni naměřili 41 °C

Novinky.cz informují o mimořádné vlně veder, která zasáhla Rakousko. Ve Vídni byla naměřena teplota 41,0 °C, což představuje nový absolutní rekord v historii meteorologických měření v zemi. Rekord padl už druhý den po sobě a překonal dosavadní maximum 40,5 °C z roku 2013. Podle meteorologů extrémní vedra nezasahují jen Rakousko, ale celou střední Evropu včetně Německa, Česka, Slovenska a Maďarska.

Proč článek doporučujeme: Rekordní teploty v Rakousku potvrzují, že extrémní vedra se stávají běžnou součástí počasí ve střední Evropě. Vývoj je důležitý i pro české čtenáře, protože podobné meteorologické podmínky zasahují také Německo a Českou republiku a mají dopad na zdraví, dopravu i energetiku.

Přečíst celý článek na Novinky.cz.