
Český přesah:
Debata o odchodu do důchodu se netýká pouze Německa. Také Česká republika řeší, jak udržet penzijní systém finančně stabilní v době stárnutí populace a nedostatku pracovních sil. Německá diskuse je pro Česko mimořádně zajímavá, protože ukazuje, že za stejnými zákony mohou stát velmi rozdílné životní příběhy obyvatel jednotlivých regionů. Zkušenost bývalé NDR navíc připomíná, že historické rozdíly mezi východem a západem mohou ovlivňovat důchody ještě více než tři desetiletí po sjednocení země.
Odpor proti plánovanému zrušení německého systému „Rente mit 63“, tedy možnosti odejít do důchodu bez krácení po 45 odpracovaných letech, je největší právě ve východním Německu. Není to náhoda. Nová statistická data ukazují, že obyvatelé bývalé NDR využívají tuto možnost výrazně častěji než lidé na západě země. Důvody přitom sahají hluboko do historie někdejší Německé demokratické republiky.
Po třech ministerských předsedech CDU z východního Německa – Mariu Voigtovi (Durynsko), Svenu Schulzemu (Sasko-Anhaltsko) a Michaelu Kretschmerovi (Sasko) – se proti plánovanému zrušení zvýhodněného odchodu do důchodu postavili také premiéři SPD Manuela Schwesigová z Meklenburska-Předního Pomořanska a Dietmar Woidke z Braniborska.
Podle Schwesigové by byli právě obyvatelé bývalé NDR plánovanou reformou postiženi nejvíce.
Statistiky německé důchodové pojišťovny jí podle DIE WELT dávají za pravdu.
Na konci minulého roku žilo ve východním Německu přibližně 3,7 milionu důchodců.
Z nich:
Na západě Německa činí tento podíl pouze:
Rozdíl je ještě výraznější u nových důchodců.
Institut Ifo analyzoval roky 2015–2017 a zjistil, že:
Na západě využilo stejné možnosti pouze:
Podle ekonomů nejsou hlavním důvodem dnešní politická rozhodnutí, ale historie bývalé NDR.
Ekonom Joachim Ragnitz z institutu Ifo vysvětluje, že ve východním Německu bylo běžné nastupovat do zaměstnání výrazně dříve než na západě.
Lidé tak častěji splní podmínku:
Dalším faktorem jsou ženy.
V bývalé NDR byla zaměstnanost žen výrazně vyšší než v západním Německu. Díky tomu získaly vyšší důchodové nároky než jejich západoněmecké vrstevnice.
To znamená, že mnoho domácností si může dřívější odchod jednoho z partnerů finančně dovolit.
Překvapení: Východní důchody jsou dnes vyšší
Na první pohled může překvapit, že průměrná státní penze byla v roce 2025 na východě vyšší než na západě.
Průměrný starobní důchod činil:
Rozdíl činí téměř 6 200 Kč měsíčně.
Muži
Rozdíl je poměrně malý.
Ženy
Právě zde vzniká největší rozdíl.
Průměrná penze žen činí:
Rozdíl dosahuje téměř 10 000 Kč měsíčně.
Hlavním důvodem je skutečnost, že ženy ve východním Německu pracovaly během socialismu téměř nepřetržitě, zatímco na západě bylo mnohem běžnější zůstávat dlouhá léta mimo pracovní trh kvůli péči o děti.
Další překvapení přinášejí údaje o výši samotných důchodů.
Lidé, kteří odcházejí do důchodu po 45 letech pojištění, mají ve skutečnosti nadprůměrné penze.
Průměrná výše těchto důchodů činí:
Západ Německa
Východ Německa
Právě zde už vede západní Německo.
Výzkum Institutu německého hospodářství (IW) navíc ukazuje, že tuto možnost nejčastěji využívají lidé se středními příjmy.
Pouze:
Naopak:
Velkou roli hraje průmysl
Institut pro výzkum trhu práce (IAB) upozorňuje ještě na jeden důležitý faktor.
Nižší věk odchodu do důchodu je typický především pro regiony s vysokým podílem průmyslu.
Velké podniky totiž dlouhodobě využívají:
Symbolickým příkladem je německý Wolfsburg – sídlo automobilky Volkswagen.
Právě zde byl zaznamenán nejnižší průměrný věk odchodu do důchodu na západě Německa:
Výše státní penze však podle ekonomů ukazuje pouze polovinu reality.
Rozhodující je celkový příjem domácností.
Studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) zjistila výrazné rozdíly.
Celkové roční disponibilní příjmy domácností důchodců
Západ Německa
Východ Německa
Rozdíl činí přibližně:
Největší rozdíl tvoří majetek
Ještě výraznější rozdíly panují v soukromém majetku.
Příjmy z kapitálu
Západ
Východ
Západoněmečtí důchodci mají téměř čtyřnásobně vyšší příjmy z investic.
Soukromé penzijní spoření
Také zde je rozdíl výrazný.
Západ
Východ
Nemovitosti stále hrají velkou roli
Velkou část rozdílů vysvětlují také vlastní nemovitosti.
Odhadovaný finanční přínos vlastního bydlení činí:
Západ
Východ
Podle odborníků jsou dnešní rozdíly stále dědictvím bývalé NDR.
Na východě se méně investovalo do soukromého majetku, kapitálových produktů i firemních penzí.
To se dnes odráží v nižším soukromém bohatství důchodců.
Současně ale ekonomové upozorňují, že se situace bude postupně měnit.
Od znovusjednocení Německa uplynulo již 36 let a během několika let začnou do důchodu odcházet první generace obyvatel bývalé NDR, které prožily celou pracovní kariéru již ve sjednoceném Německu.
Jejich pracovní dráhy i majetkové poměry budou výrazně bližší západoněmeckému modelu.
Německá diskuse ukazuje, že důchodová reforma není pouze otázkou věku odchodu do penze. Velkou roli hraje také historický vývoj, délka pracovního života, struktura zaměstnanosti i výše soukromých úspor. Česká republika dnes řeší podobné výzvy – stárnutí populace, rostoucí výdaje na důchody i hledání spravedlivého systému pro fyzicky náročné profese. Německá zkušenost naznačuje, že plošná pravidla nemusí dopadat na všechny skupiny obyvatel stejně a že vedle státní penze bude v budoucnu stále větší význam hrát vlastní majetek, investice a doplňkové spoření.
📰 Zaujalo nás na českých webech
🟥 Novinky.cz: V Rakousku padl historický teplotní rekord. Ve Vídni naměřili 41 °C
Novinky.cz informují o mimořádné vlně veder, která zasáhla Rakousko. Ve Vídni byla naměřena teplota 41,0 °C, což představuje nový absolutní rekord v historii meteorologických měření v zemi. Rekord padl už druhý den po sobě a překonal dosavadní maximum 40,5 °C z roku 2013. Podle meteorologů extrémní vedra nezasahují jen Rakousko, ale celou střední Evropu včetně Německa, Česka, Slovenska a Maďarska.
Proč článek doporučujeme: Rekordní teploty v Rakousku potvrzují, že extrémní vedra se stávají běžnou součástí počasí ve střední Evropě. Vývoj je důležitý i pro české čtenáře, protože podobné meteorologické podmínky zasahují také Německo a Českou republiku a mají dopad na zdraví, dopravu i energetiku.