
Německé komentářové stránky se dnes soustředí především na reformu zpravodajských služeb, která má výrazně rozšířit pravomoci BND a Spolkového úřadu na ochranu ústavy v reakci na terorismus, sabotáže a hybridní hrozby. Druhým velkým tématem je 65. výročí zahájení stavby Berlínské zdi, přičemž komentátoři připomínají nejen charakter komunistického režimu v NDR, ale také význam dialogu mezi Východem a Západem během studené války. Třetí blok se věnuje nové „Frühstartrente“, tedy státem podporovanému investičnímu spoření pro děti, které má od šesti let pomáhat budovat jejich budoucí důchodový kapitál. Německý tisk se přitom výrazně rozchází v názoru, zda jde o rozumný krok ke generační spravedlnosti, nebo spíše o přiznání, že tradiční důchodový systém čekají stále větší problémy.
Spolková vláda připravila reformu německých zpravodajských služeb. Bundesnachrichtendienst (BND) a Spolkový úřad na ochranu ústavy mají získat širší pravomoci a zároveň se mají stát atraktivnějšími partnery pro zahraniční zpravodajské služby.
Komentáře ukazují základní německé dilema: bezpečnostní prostředí se dramaticky změnilo, ale zkušenost s nacismem a později s východoněmeckou Stasi způsobila, že Německo bylo po desetiletí k rozsáhlým pravomocím tajných služeb mimořádně zdrženlivé.
SÜDWEST PRESSE připomíná, že historická německá nedůvěra ke zpravodajským službám měla po zkušenostech s nacistickou diktaturou velmi pochopitelné důvody.
Výsledkem však podle listu bylo dlouhodobé omezování pravomocí bezpečnostních orgánů.
To nakonec vytvořilo paradoxní situaci: německé služby mnohdy nedokázaly samy zjistit, že zemi hrozí bezprostřední nebezpečí.
Deník upozorňuje, že významná část plánovaných teroristických útoků v Německu byla v minulosti odhalena díky informacím zahraničních tajných služeb.
Takový stav podle Südwest Presse není dlouhodobě udržitelný.
„Slepá“ zpravodajská služba podle komentáře prospívá především protivníkům Německa.
Rozšíření pravomocí BND a Spolkového úřadu na ochranu ústavy proto list považuje za správný krok.
Podobně reformu hodnotí NÜRNBERGER NACHRICHTEN.
Německé zpravodajské služby podle deníku nyní dostanou některé kompetence, které jsou v jiných demokratických právních státech už dlouho běžné.
Důvodem je zásadně změněná bezpečnostní situace a rychlost, s jakou přibývají útoky a bezpečnostní incidenty.
List klade kritikům reformy nepříjemnou otázku:
Pokud odmítají posílení německých služeb, jakým jiným způsobem se má Německo samo chránit před extremismem a terorismem, zvláště v době, kdy podle deníku už Spojené státy nelze považovat za stejně spolehlivého bezpečnostního partnera jako dříve?
Na tuto otázku podle komentáře odpůrci reformy často nedokážou přesvědčivě odpovědět.
RHEINISCHE POST rovněž podporuje rozšíření pravomocí tajných služeb.
Přijetím zákona však podle listu skutečná práce teprve začne.
Politická rozhodnutí bude totiž nutné převést do konkrétní zpravodajské praxe.
Deník klade několik zásadních otázek:
Právě nové pravomoci podle Rheinische Post poskytují zpravodajským službám větší prostor k odpovědi.
DARMSTÄDTER ECHO naopak varuje před příliš rychlým rozšiřováním kompetencí.
Komentář připomíná, že německý ústavní systém záměrně vytvořil velmi přísné oddělení mezi:
Důvodem byla právě zkušenost s terorem Gestapa, kdy tajná policie spojovala zpravodajské, policejní a represivní pravomoci.
Dalším historickým varováním je podle listu Stasi v bývalé NDR a její všudypřítomné sledování obyvatel.
Deník proto odmítá tvrzení, že hlavní slabinou současných německých tajných služeb jsou malé zákonné kompetence.
Za mnohem větší problémy považuje:
Tyto nedostatky je podle komentáře možné odstranit, aniž by stát musel zásadně zasahovat do tradičních pojistek právního státu.
BADISCHE ZEITUNG upozorňuje ještě na jiný problém: společenská diskuse o reformě je vzhledem k jejímu významu překvapivě slabá.
V příštích měsících bude zákon projednávat Spolkový sněm.
Podle deníku by se proto nemělo diskutovat pouze o tom, co všechno budou tajné služby nově smět, ale také o tom, kdo je bude kontrolovat.
Pokud získají BND a Verfassungsschutz možnost používat prostředky podobné policejním pravomocím vůči občanům, musí podle listu podléhat také odpovídajícím kontrolním mechanismům.
Téma má velmi přímý český přesah. Také české bezpečnostní instituce řeší stále intenzivněji kybernetické útoky, sabotáže, vlivové operace a podezření na aktivity ruských zpravodajských struktur.
Německá diskuse dobře ukazuje základní demokratické dilema: silnější tajné služby mohou být v dnešním bezpečnostním prostředí nezbytné, ale jen za předpokladu, že současně existuje dostatečně silná parlamentní, soudní a institucionální kontrola. Pro Česko je zvlášť relevantní otázka spolupráce evropských služeb – Německo je pro české bezpečnostní instituce jedním z nejdůležitějších partnerů a kvalitnější německé zpravodajské kapacity mohou posílit bezpečnost celého středoevropského prostoru.
Dnešní datum připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí evropské studené války.
V noci na 13. srpna 1961 začal režim Německé demokratické republiky uzavírat hranici mezi východním a západním Berlínem.
Betonová zeď vznikala postupně, ale už první bariéry, vojáci, ostnaté dráty a zátarasy fakticky rozdělily město na dalších 28 let.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG připomíná, že první noc ještě nešlo o monumentální betonovou bariéru známou z pozdějších fotografií.
Režim SED nejprve nasadil:
Betonová zeď přišla později.
Událost podle deníku představovala poslední velký krok v procesu rozdělení Německa.
Současně definitivně symbolizovala spuštění železné opony mezi:
Märkische Oderzeitung připomíná, že tehdejší svět působil v určitém smyslu přehledně: existovaly dva jasně vymezené bloky, přestože každý z nich samozřejmě definoval „dobro“ a „zlo“ opačně.
RHEIN-NECKAR-ZEITUNG využívá výročí ke srovnání studené války se současností.
Podle komentáře dokázali politici v 60., 70. a 80. letech jednu věc lépe než dnešní generace:
mluvit se svými protivníky.
Díky komunikaci mezi bloky podle deníku nakonec nedošlo k jadernému konfliktu.
List připomíná také československou zkušenost.
Brutální potlačení Pražského jara v roce 1968 bylo jedním z nejdramatičtějších momentů studené války. Spolková republika však podle komentáře později odpověděla mimo jiné politikou nového přístupu k Východu – Ostpolitik.
Současně Západ v případě potřeby také zbrojil, protože Sovětský svaz byl v konvenčních silách považován za velmi silného protivníka.
Přesto se podle listu západoněmečtí představitelé vyhýbali jednoduchému označování každého sovětského představitele za absolutního nepřítele, s nímž nemá smysl mluvit.
Rhein-Neckar-Zeitung připomíná i roli Michaila Gorbačova při pádu Berlínské zdi a schopnost Helmuta Kohla využít historickou příležitost ke sjednocení Německa.
Komentář proto klade otázku, zda současným evropským politikům nechybí podobný politický instinkt.
Listy MEDIENGRUPPE BAYERN upozorňují na další problém: po více než třech desetiletích od sjednocení Německa podle nich část společnosti ztrácí povědomí o tom, jak represivním režimem NDR skutečně byla.
Komentátoři kritizují zejména lidi, kteří:
Podle listů by se takoví lidé měli důkladněji zabývat historií.
Zároveň ale komentář připouští, že 36 let po sjednocení by bylo žádoucí konečně odstranit také „zeď v hlavách“ mezi východními a západními Němci.
Součástí toho by mělo být omezení politického přístupu, který automaticky považuje východní Německo za specifickou voličskou klientelu vyžadující zvláštní zacházení.
Pro českého čtenáře je výročí Berlínské zdi mimořádně blízké. Rozdělení Německa bylo jedním z nejviditelnějších symbolů stejného systému, který po únoru 1948 uzavřel i Československo do sovětského bloku.
Připomínka Pražského jara v německém komentáři je zvlášť zajímavá. Ukazuje, že bezpečnostní politika studené války nebyla jen kombinací odstrašení a zbrojení, ale také udržování komunikačních kanálů s protivníkem. V současné debatě o Rusku je to pro Českou republiku citlivé téma: dialog s Moskvou nesmí znamenat relativizaci ruské agrese, ale historická zkušenost zároveň připomíná, že i v období velmi tvrdé konfrontace mohou diplomatické kanály plnit bezpečnostní funkci.
Třetím tématem dnešního tisku je nový německý projekt nazvaný Frühstartrente, doslova něco jako „důchodový předstart“.
Spolková vláda schválila návrh, podle něhož bude stát každému dítěti od jeho 6. do 18. roku života posílat měsíčně:
10 eur, tedy přibližně 250 Kč,
na individuální kapitálový účet určený pro budoucí zabezpečení ve stáří.
Cílem není pouze vytvořit dětem určitý kapitál, ale také je už v mladém věku naučit, jak fungují investice.
PFORZHEIMER ZEITUNG projekt jednoznačně podporuje.
Podle deníku může mít jeho největší přínos právě vzdělávací charakter.
Dítě – respektive jeho rodiče – se díky investičnímu účtu naučí:
Výsledkem tak nebude jen několik tisíc eur na účtu.
Mladý člověk může získat finanční znalosti, které mu později umožní během pracovního života vybudovat výrazně větší vlastní majetek.
Pforzheimer Zeitung v tom vidí také změnu pohledu na mladou generaci.
Stát ji podle komentáře nevnímá pouze jako budoucí zdroj příspěvků do průběžného důchodového systému, ale aktivně jí pomáhá budovat vlastní kapitál.
To list považuje za příspěvek ke generační spravedlnosti.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG odmítá kritické označení „Casino-Rente“, které používá Levice.
Investiční účet podle listu není žádným hazardním experimentem.
Současně ale deník varuje před přeceňováním jeho významu.
Frühstartrente může být pouze jednou malou součástí budoucího systému.
Dnešní třicátníci podle komentáře pravděpodobně budou pracovat déle, než dosud očekávali.
A děti, kterým je dnes šest let nebo méně a které mají z nového systému profitovat, mohou podle deníku počítat s ještě vyšším důchodovým věkem.
Jinými slovy: investiční účet může pomoci, ale demografický problém německého důchodového systému neřeší.
TAGESZEITUNG – TAZ projekt kritizuje především ze sociálního hlediska.
Stát bude posílat stejných 10 eur (250 Kč) měsíčně všem dětem bez ohledu na majetkové poměry jejich rodiny.
Podporu tedy dostanou i děti z velmi bohatých domácností, jejichž rodiče:
TAZ navíc upozorňuje na kontrast s jiným vládním opatřením.
Stejná vláda podle komentáře plánuje stovkám tisíc dětí a mladých lidí odebrat okamžitý sociální příplatek ve výši:
25 eur měsíčně, tedy přibližně 625 Kč.
Pro dítě z chudé domácnosti tak podle listu nemůže investičních 250 Kč určených na vzdálený důchod kompenzovat ztrátu 625 Kč, které rodina potřebuje dnes.
TAZ upozorňuje ještě na symbolickou rovinu.
Dítěti už v šesti letech stát neříká, aby si spořilo například:
ale rovnou na penzi.
Podle komentáře to vypovídá o nepříjemné realitě: Německo samo zřejmě počítá s tím, že budoucí veřejný důchodový systém už nedokáže mladé generaci zajistit takovou životní úroveň jako dnešním seniorům.
Právě tento německý experiment by mohl být velmi zajímavý také pro Českou republiku.
Český důchodový systém je stejně jako německý převážně průběžný a čelí obdobnému demografickému problému: stále menší počet ekonomicky aktivních lidí bude financovat stále větší počet seniorů.
Myšlenka, že stát začne dětem už od šesti let budovat individuální investiční účet, proto stojí za pozornost.
Samotných 250 Kč měsíčně samozřejmě nepředstavuje částku, která by člověka zajistila na stáří. Při investování po mnoho desetiletí však může díky složenému úročení vzniknout výrazně vyšší kapitál a ještě významnější může být vytvoření návyku pravidelně investovat.
Pro Česko by však stejně jako pro Německo byla zásadní otázka sociální spravedlnosti: má stát posílat stejnou částku dítěti milionáře i dítěti samoživitelky, nebo by měla být podpora odstupňována podle příjmu domácnosti?
Německý projekt tak může být velmi zajímavým evropským testem kombinace finanční gramotnosti, kapitálového spoření a reformy důchodového systému.
Dnešní německý tisk propojuje tři zdánlivě velmi odlišná témata, která však mají společný motiv: Německo přehodnocuje některé principy, které po desetiletí považovalo za téměř samozřejmé. V bezpečnosti ustupuje dlouhodobá nedůvěra k silným tajným službám před obavami z terorismu a hybridních útoků, připomínka Berlínské zdi otevírá otázku historické paměti a současného dialogu s protivníky a Frühstartrente zase ukazuje, že stát hledá nové způsoby, jak připravit mladou generaci na stále problematičtější financování důchodů.
Pro českého čtenáře jsou všechna tři témata velmi blízká. Česko řeší stejné otázky ochrany demokratického státu, vztahu k vlastní komunistické minulosti i dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.
🟥 EvMagazin.cz: Škoda se může radovat: Elroq porazil v Německu všechny soupeře a vede červencové registrace elektromobilů
Škoda Elroq se v červenci stala nejregistrovanějším elektromobilem v Německu a porazila všechny konkurenční modely na jednom z nejdůležitějších evropských automobilových trhů. Českému SUV pomáhá kombinace praktické karoserie, známé značky a techniky koncernu Volkswagen. Zajímavé je i složení první desítky, v níž chybějí čínské a americké značky. Slabší umístění Tesly ale podle článku nelze automaticky chápat jako pokles poptávky, protože roli hraje výroba, dostupnost vozů a prodlužující se dodací lhůty. Červencové prvenství potvrzuje, že Škoda dokáže být v elektromobilitě konkurenceschopná i na německém trhu.

Proč článek doporučujeme:
Výsledek Elroqu je zajímavý především jako konkrétní ukázka úspěchu českého průmyslu v Německu. Současně naznačuje, že evropské automobilky mohou v elektromobilitě obstát proti americké i čínské konkurenci, pokud nabídnou vůz odpovídající místním zákazníkům.