
Vývoj v Německu je důležitý i pro Česko, protože česká ekonomika je na německém průmyslu, exportu a spotřebě mimořádně silně navázaná. Pokud v Německu mizí nejen problémové firmy, ale stále častěji i podniky se slušnou bonitou, může to znamenat slabší poptávku po českých subdodávkách, menší investice a větší tlak na zaměstnanost v regionech napojených na německý průmysl. Zvlášť citlivé jsou automobilový průmysl, strojírenství, stavebnictví, doprava a služby. Německá zkušenost je zároveň varováním i pro Česko: vedle vysokých nákladů a slabší poptávky začíná stále větší roli hrát také demografie, nedostatek pracovníků a problém s nástupnictvím v rodinných firmách.
V Německu ukončilo podle DIE WELT během roku 2025 činnost téměř 188 000 podniků, což je nejvyšší počet za zhruba dvě desetiletí. Vyplývá to z analýzy hospodářské informační společnosti Creditreform a Leibnizova centra pro evropský ekonomický výzkum ZEW. Meziročně jde o nárůst přibližně o deset procent.
Podle Patrika-Ludwiga Hantzsche z Creditreform už problémy nejsou omezené na několik jednotlivých sektorů. Ekonomické oslabení se podle něj postupně šíří napříč celou německou ekonomikou.
Velkou pozornost médií obvykle přitahují hlavně velké koncerny, zejména automobilky a jejich dodavatelé. Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz, Bosch, ZF nebo Continental v posledních letech oznamují restrukturalizace, snižování nákladů a propouštění. Vedle těchto známých značek však podle studie tiše mizí desítky tisíc menších a středních firem.
A právě tento méně viditelný proces může být pro ekonomiku velmi nebezpečný.
Zajímavé je, že pouze přibližně 13 procent všech zániků firem souviselo přímo s insolvencí. Většina podniků tedy nekončí formálním bankrotem.
Mnoho firem ukončuje činnost proto, že nemohou najít zaměstnance, majitelé odcházejí do důchodu nebo se nepodaří najít nástupce. Podle Sandry Gottschalkové ze ZEW připadá už téměř třetina dobrovolných ukončení podnikání právě na důvody spojené s věkem majitelů.
To je výrazně více než před deseti až patnácti lety.
Německo tak začíná doplácet nejen na slabší ekonomický růst, ale také na stárnutí populace a generační výměnu podnikatelů.
Creditreform navíc upozorňuje na další nepříjemný trend: z trhu už nemizí pouze slabé a zadlužené firmy. Stále častěji končí také podniky, které mají dobrou nebo alespoň průměrnou finanční kondici.
Podle Hantzsche se tak zavírání firem začíná dotýkat samotné ekonomické podstaty země.

Důvodů je několik.
Německé podniky dlouhodobě zatěžují vysoké ceny energií a rostoucí personální náklady. Současně se potýkají se slabší domácí i zahraniční poptávkou.
Dalším faktorem je technologická změna a sílící mezinárodní konkurence. To se týká zejména průmyslu, kde německé firmy stále více soupeří s výrobci z Číny, Spojených států nebo dalších asijských ekonomik.
V některých oborech se navíc mění celý obchodní model. Typickým příkladem je gastronomie, která čelí změnám spotřebitelského chování, rozvoji rozvážkových služeb a nedostatku personálu.
V roce 2025 skončilo v Německu přes 15 000 restaurací, hospod a ubytovacích zařízení. To je meziročně přibližně o 15 procent více.
Německá vláda se snaží odvětví pomoci a snížila od začátku roku sazbu DPH na jídlo v gastronomii z 19 na sedm procent.
Ani to ale zatím nepřineslo výrazný obrat.
Podle německého statistického úřadu klesly tržby v gastronomii během prvního pololetí 2026 po očištění o inflaci o 5,2 procenta. Restaurace si vedly hůře než hotely.
Německý svaz hotelů a restaurací Dehoga proto neočekává rychlé zlepšení.
Jeho hlavní manažerka Jana Schimke upozorňuje, že ani lepší letní sezona a vánoční období zřejmě nebudou stačit k vyrovnání ztrát z první poloviny roku.
Pokud by se tento vývoj potvrdil, byl by rok 2026 už sedmým rokem poklesu v řadě.
Silně zasažen je také zpracovatelský průmysl.
V roce 2025 ukončilo činnost přibližně 11 000 průmyslových podniků, což znamená meziroční nárůst o deset procent.
Ještě vyšší číslo vykazuje stavebnictví. Tam skončilo kolem 24 000 firem, meziročně o více než dvanáct procent více.
To je důležité i pro české firmy, protože mnoho tuzemských podniků funguje jako dodavatelé německých průmyslových a stavebních společností.
Pokud se počet firem v Německu snižuje, může se to postupně projevit také na objemu zakázek pro české subdodavatele.
Velmi výrazný růst zaznamenává také zdravotnictví.
V roce 2025 skončilo přibližně 11 000 zdravotnických zařízení, meziročně o dvanáct procent více.
Nejvýraznější je situace u lékařských ordinací.
Během jediného roku jich v Německu skončilo přibližně 5 500, což znamená nárůst o 23 procent oproti roku 2024.
Také zde sehrává hlavní roli demografie.
Řada lékařů odchází do důchodu a nedokáže najít nástupce, který by ordinaci převzal.
Důsledkem může být postupné zhoršování dostupnosti zdravotní péče, zejména mimo velká města.
Podle Creditreform může paradoxně vznikat situace, kdy počet starších obyvatel roste, ale současně klesá dostupnost lékáren, praktických lékařů nebo specialistů.
Rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou poměrně výrazné.
Nejvyšší podíl uzavřených podniků vykazuje Brémy. Z firem, které zde ještě v roce 2024 fungovaly, jich téměř osm procent mezitím zmizelo.
Následují Šlesvicko-Holštýnsko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko, Sasko, Berlín a Braniborsko.
V těchto regionech se míra zavírání firem pohybuje přibližně mezi šesti a 6,5 procenta.
Naopak relativně nejnižší podíl končících podniků zaznamenaly Bádensko-Württembersko a Hamburk.
Zvlášť důležitým tématem je německý Mittelstand, tedy síť malých a středních podniků, často rodinných firem, které tvoří páteř německé ekonomiky.
Jejich síla dlouhodobě spočívala ve specializaci, technologickém know-how a schopnosti exportovat.
Právě tento model je ale dnes pod stále větším tlakem.
Firmy se musí současně vyrovnávat s vysokými náklady na energie, nedostatkem pracovníků, dražší regulací, technologickými změnami a slabší poptávkou.
Pokud navíc majitel firmy nemá komu podnik předat, může být jednodušší firmu zavřít, než hledat nástupce nebo investora.
To je důvod, proč současná vlna uzavírání podniků nemusí být pouze krátkodobým důsledkem hospodářského poklesu.
Část problému může být strukturální.
Pro českou ekonomiku je vývoj v Německu mimořádně důležitý.
Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky. Velká část českého průmyslu je přímo nebo nepřímo zapojena do německých výrobních řetězců.
Nejde přitom pouze o automobilky.
Německým firmám dodávají české podniky komponenty, stroje, kovové výrobky, elektroniku, chemické produkty, logistické služby i stavební práce.
Pokud bude v Německu pokračovat trend zavírání firem a omezování investic, může to postupně oslabovat také české exportéry.
Současně ale může vzniknout i opačný efekt.
Pokud německé firmy kvůli vysokým nákladům hledají levnější výrobní kapacity v okolních zemích, může být Česko jedním z míst, kam se část výroby nebo služeb přesune.
Rozhodující bude, zda dokáže nabídnout dostatek pracovníků, energie za konkurenceschopné ceny a stabilní podnikatelské prostředí.
Vývoj v Německu je proto pro Česko nejen varováním, ale také testem schopnosti celé střední Evropy udržet si průmyslovou konkurenceschopnost.
🟥 Seznam Zprávy: Deportace z Německa váznou. Úřady dotyčné nenajdou, odmítají je i piloti
Německo dál zpřísňuje migrační politiku, samotné deportace ale narážejí na praktické i právní překážky. Jen v prvním pololetí letošního roku ztroskotalo zhruba 9000 plánovaných vyhoštění, nejčastěji proto, že úřady dotyčné osoby nezastihly. Na konci června přitom mělo Německo opustit téměř 259 tisíc lidí, většina z nich však měla dočasně tolerovaný pobyt. Problémem je i ověřování totožnosti, chybějící cestovní doklady a odmítání přepravy některými piloty. Stát zároveň eviduje více dobrovolných odchodů než nucených deportací a některé deportační lety vycházejí na milionové částky.

Proč článek doporučujeme:
Téma přímo souvisí s německou migrační politikou a ukazuje rozdíl mezi politickými sliby o přísnějších deportacích a jejich skutečným prováděním. Pro českého čtenáře je důležité i kvůli dopadům německé migrační politiky na Schengen a širší střední Evropu.