DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 25. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Přehled německého tisku – 25. srpna 2026

Německé komentáře se dnes soustřeďují především na schopnost vlády Friedricha Merze prosadit bolestivé reformy, na další vzestup AfD a na otázku, zda je vůbec možná budoucí spolupráce této strany s CDU. Několik deníků konstatuje, že Německo není v tak špatné objektivní situaci, jak naznačuje nálada veřejnosti, zároveň však vládě vytýkají nedostatek rozhodnosti, komunikace a reformního tempa. Druhým výrazným tématem jsou televizní vystoupení spolupředsedů AfD Alice Weidelové a Tina Chrupally. V zahraniční politice pak německý tisk sleduje vyostřující se obchodní konflikt USA s Kanadou, přičemž kanadský premiér Mark Carney získává za svůj tvrdý postoj vůči Donaldu Trumpovi značné sympatie.

Německo před „reformním podzimem“: Merz musí přesvědčit zemi, že změny mají smysl

Před kabinetním jednáním vlády Friedricha Merze se komentátoři vracejí k základnímu problému současného Německa: země potřebuje reformy, ale politický prostor pro jejich prosazování se zužuje.

Süddeutsche Zeitung upozorňuje na paradox mezi skutečným stavem Německa a náladou jeho obyvatel. Podle listu je „nálada v zemi výrazně horší než situace“. Německo stále patří mezi nejstabilnější, nejsilnější a sociálně nejzajištěnější státy světa.

Problémem podle deníku není jen nedostatek reforem, ale také skutečnost, že veřejnost často ani neví, co už se mění. Na modernizaci státu podle citovaných expertů pracují spolková vláda i jednotlivé země a řada projektů už byla zahájena, jenže zůstávají „pod radarem“ veřejnosti.

Süddeutsche Zeitung proto vládě doporučuje nejen reformy uskutečňovat, ale opakovaně a srozumitelně vysvětlovat jejich smysl.

Mnohem tvrdší recept nabízí Straubinger Tagblatt. Podle něj nastal čas „odvážit se více Schrödera“ – tedy inspirovat se někdejším sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem a jeho Agendou 2010.

Schröder tehdy požadoval od společnosti nepopulární změny a zaplatil za ně vysokou politickou cenu. Podle deníku ale právě tyto reformy přispěly k tomu, že Německo později získalo hospodářskou sílu. Současná politika podle listu příliš často reformní návrhy rozmělňuje ze strachu před voliči nebo vlastní stranickou základnou.

Pokud bude tento přístup pokračovat, varuje komentář, Německo se nepohne z místa a politické okraje budou dále posilovat na úkor středu.

Český úhel pohledu

Tato německá debata je pro Česko podstatná mimořádně silně. Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky a zpomalení německého průmyslu se prostřednictvím automobilového průmyslu, strojírenství a rozsáhlých dodavatelských řetězců přelévá přímo do české ekonomiky.

Pokud Merzova vláda skutečně dokáže urychlit investice, digitalizaci, omezit administrativu a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu, nepůjde jen o německou reformu. Pro českou ekonomiku by úspěšnější Německo znamenalo podstatně příznivější vnější prostředí.

Německý „reformní podzim“ může znamenat bolestivé škrty

Märkische Oderzeitung upozorňuje na politicky nepříjemnou stránku připravovaných změn. Takzvaný reformní podzim má přinést především nepopulární opatření.

Řada změn bude podle listu znamenat nejprve omezení nebo náklady a teprve později se může projevit jejich pozitivní efekt. Právě zde se ukáže skutečná odolnost Merzovy koalice.

Deník připomíná, že už během léta politici koaličních stran několikrát ukázali, že při odporu veřejnosti nebo vlastních stranických struktur jejich odhodlání rychle slábne.

Münchner Merkur se Merze naopak částečně zastává. Současné strukturální problémy Německa podle něj kancléř nezpůsobil a voliči mu navíc v roce 2025 nedali většinu umožňující vládnout samostatně.

CDU proto musí reformy prosazovat společně s SPD, kterou Merkur označuje za komplikovaného koaličního partnera. Současně upozorňuje na psychologický problém německé společnosti: po letech relativního blahobytu se část obyvatel obtížně smiřuje s tím, že nyní může být nutné „utáhnout si opasky“.

taz je k vládnímu programu podstatně skeptičtější. Merz a vicekancléř Lars Klingbeil podle ní přicházejí především se známými recepty – podporou hospodářství, rozvojem průmyslové umělé inteligence a dalším kolem boje s byrokracií.

Taz připomíná například portál „EinfachMachen“, prostřednictvím kterého občané a firmy upozorňují na administrativní problémy. Přestože na něj přišly tisíce podnětů, viditelný efekt je podle komentáře zatím omezený.

Český úhel pohledu

Německá diskuse nápadně připomíná problém známý i z Česka: všichni požadují reformy, dokud se jejich důsledky nezačnou týkat konkrétních voličů.

Pro Česko je zajímavý také německý důraz na průmyslovou AI, digitalizaci a odbourávání byrokracie. Pokud se největší evropská ekonomika skutečně vydá tímto směrem rychleji, bude to vytvářet konkurenční tlak i na český stát a české firmy.

AfD v hlavním vysílacím čase: Chrupalla umírněnější, Weidelová konfrontační

Druhou velkou debatou německého tisku jsou letní rozhovory ARD a ZDF s oběma předsedy AfD – Tinem Chrupallou a Alice Weidelovou.

Neue Osnabrücker Zeitung upozorňuje na paradox, že AfD dostala v jí často kritizované veřejnoprávní televizi hned dva významné vysílací prostory v hlavním čase.

Komentář přitom vidí mezi oběma předsedy značný rozdíl. Chrupalla podle listu působil relativně uvolněně a přátelsky a alespoň v některých otázkách předložil smysluplné argumenty.

Alice Weidelová naproti tomu podle deníku selhala jak obsahově, tak stylem. List její vystoupení interpretuje jako další důkaz, že představa stabilní pravicové většiny CDU a AfD zůstává za současného vedení AfD velmi obtížná.

Český úhel pohledu

Vývoj AfD má pro Česko bezprostřední význam. Strana je mimořádně silná právě ve východoněmeckých spolkových zemích sousedících s Českou republikou – především v Sasku a Durynsku.

Z českého hlediska proto není podstatná pouze celoněmecká podpora AfD, ale také otázka, zda se bude měnit její politická izolace a vztah s CDU. Jakýkoli posun v této oblasti by mohl zásadně změnit německou politickou scénu.

FAZ: AfD nechce CDU jako partnera, chce ji porazit

Mimořádně ostrý je komentář Frankfurter Allgemeine Zeitung.

FAZ reaguje především na výrok Alice Weidelové, podle níž je lhaní součástí „DNA CDU“. List tento výrok používá jako argument proti představě některých pravicových voličů, že rostoucí podpora AfD nakonec CDU donutí ke spolupráci.

Podle FAZ je těžké představit si koalici s politickou stranou, která o potenciálním partnerovi tvrdí, že má lhaní zakódované ve své podstatě.

Komentář zároveň připomíná zásadní rozdíly v zahraniční a evropské politice: vztah k Rusku a Ukrajině nebo postoje AfD k euru a schengenskému prostoru.

FAZ z toho vyvozuje zásadní závěr: vedení AfD podle něj ve skutečnosti o spolupráci s CDU neusiluje. Jeho cílem je CDU politicky vytlačit a porazit.

Český úhel pohledu

Právě tento spor může být jedním z rozhodujících témat budoucnosti Německa. Pokud AfD dál poroste, CDU bude stále častěji čelit otázce, zda zachovat vůči ní dosavadní „Brandmauer“ – politický firewall – nebo hledat jiný model.

Pro Česko je přitom důležitá i evropská dimenze. Německý postoj k EU, Schengenu, Ukrajině a Rusku patří k faktorům, které přímo ovlivňují české bezpečnostní i ekonomické prostředí.

AfD a problém médií: kritika už její voliče nemusí přesvědčovat

Rheinische Post posouvá debatu od samotné AfD k médiím.

Podle listu letní rozhovory ukázaly problém současné politické žurnalistiky: část etablovaných médií sama ztratila důvěru části veřejnosti.

Výsledkem je situace, kdy ani odhalování nepravdivých tvrzení, rozporů nebo politických skandálů nemusí mít na podporu AfD zásadní dopad. Tradiční mechanismus, kdy kritické mediální pokrytí poškozovalo reputaci strany, přestává u části elektorátu fungovat.

Nürnberger Nachrichten zase upozorňují na podobnost komunikační strategie AfD s Donaldem Trumpem.

AfD podle listu důkladně studovala Trumpovu metodu útoku proti „elitám“ a establishmentu. Stejně jako Trump dokázal vystupovat proti washingtonským elitám, přestože se stal prezidentem, Weidelová používá jako symbol odcizené politické moci Berlín.

Český úhel pohledu

Jde o trend, který není omezen na Německo. Také v české politice stále více záleží na tom, zda voliči vůbec považují tradiční média a instituce za důvěryhodného arbitra faktů.

Německá zkušenost ukazuje, že samotný fact-checking nemusí stačit. Pokud část společnosti považuje média za součást establishmentu, může kritika protestních stran jejich příznivce paradoxně ještě více utvrzovat.

Kanada proti Trumpovi: Carney odmítá ustoupit

Třetím výrazným tématem je prudce se zhoršující obchodní vztah Spojených států a Kanady. Podle přehledu mají americká cla v roce 2027 u některých výrobků, včetně automobilů a oceli, vzrůst až na 50 procent.

Kölner Stadt-Anzeiger soudí, že Donald Trump předpokládá, že ekonomicky menšího souseda dokáže přinutit k ústupkům.

Kanadský premiér Mark Carney ale podle komentáře disponuje několika výhodami. Má vysokou domácí podporu, Kanada má díky nižším výnosům státních dluhopisů určitý ekonomický manévrovací prostor a Trumpovy dřívější výroky o možném připojení Kanady k USA výrazně posílily kanadské národní sebevědomí.

Trump navíc riskuje dopady na vlastní voliče. Kanada je nejvýznamnějším exportním trhem pro více než polovinu amerických států – včetně politicky významných států jako Michigan, Maine, Iowa nebo Ohio.

Tagesspiegel jde ještě dál a označuje Carneyho přístup za vzor pro ostatní západní středně velké státy.

Podle komentáře kanadský premiér ukazuje, jak lze čelit agresivní americké obchodní politice, chránit národní zájmy a zároveň neztratit politickou sebeúctu. Carney je podle listu ochoten připustit určité ekonomické náklady, pokud je alternativou oslabení kanadské suverenity – a veřejnost jej v tom podporuje.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je tato debata zajímavá především jako lekce pro menší a středně velké ekonomiky při jednání s velmocemi.

Ještě významnější je však automobilový průmysl. Pokud se vysoká americká cla stanou běžným nástrojem obchodní politiky, mohou přes globální výrobní řetězce zasáhnout také evropské a české dodavatele. Kanada zároveň představuje případ země, která se rozhodla přijmout určité hospodářské náklady výměnou za zachování větší politické autonomie.

Shrnutí

Německý tisk vykresluje Německo jako zemi stojící před politicky obtížným reformním obdobím: Merzova vláda má strukturální problémy řešit právě v době, kdy jsou voliči unavení a AfD dál tlačí na tradiční stranický systém. Debata o Weidelové a Chrupallovi současně ukazuje, že otázka budoucího vztahu CDU a AfD bude patřit k nejvýznamnějším konfliktům německé politiky.

Zahraniční komentáře ke Kanadě pak přinášejí širší téma: jak mají středně velké západní státy reagovat na ekonomický a politický tlak Spojených států pod Donaldem Trumpem. Německé komentáře v tomto případě hodnotí tvrdý přístup Marka Carneyho převážně pozitivně.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)