DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 9. září 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes soustředí především na katastrofální výsledky Německa v nové studii PISA, které znovu otevřely debatu o kvalitě školství, sociálních nerovnostech, integraci i nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Druhým velkým tématem zůstává politický otřes po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde silný výsledek AfD mění debatu o reformách, takzvané „Brandmauer“ i případném právním postupu proti této straně. Část komentářů zároveň upozorňuje na vazbu mezi AfD a proruskými postoji a na možné důsledky pro postavení Saska-Anhaltska v Evropě.

Německé školství v krizi: PISA jako nový „budíček“

Nová studie PISA přinesla Německu velmi špatné výsledky a německé komentáře se shodují, že nejde jen o další statistiku, ale o strukturální problém celé země.

Frankfurter Rundschau: Německo by ve škole bylo ohroženo propadnutím

Frankfurter Rundschau používá velmi tvrdý obraz: kdyby bylo Německo samo žákem, bylo by podle listu „ohroženo nepostoupením do dalšího ročníku“.

Deník připomíná, že 25 let po prvním „PISA šoku“ jsou dnešní němečtí žáci v některých ohledech horší než tehdy a zároveň se ještě více prohloubila nerovnost mezi dětmi z různých sociálních prostředí.

Frankfurter Rundschau kritizuje i efektivitu systému: Německo podle komentáře vydává na vzdělávání na osobu nadprůměrné prostředky, ale dostává za ně podprůměrné výsledky.

List zdůrazňuje, že v době nedostatku kvalifikovaných pracovníků si Německo nemůže dovolit nechávat velkou část mladé generace bez dostatečných základních kompetencí.

Reutlinger General-Anzeiger: problém není migrace sama o sobě, ale sociální původ

Reutlinger General-Anzeiger upozorňuje, že přibližně každý třetí patnáctiletý žák nedosahuje minimální požadované úrovně v matematice, čtení nebo přírodních vědách.

Deník připouští, že dvě velké imigrační vlny během posledních patnácti let představovaly pro německé školy mimořádně náročný úkol. Zároveň však zdůrazňuje, že hlavní dělicí linie ve školních výsledcích nevede mezi žáky s migračním původem a bez něj.

Podstatnější je rozdíl mezi:

dětmi ze sociálně privilegovaných rodin

a

dětmi ze sociálně slabého prostředí.

Právě zde podle listu musí německá vzdělávací politika zasáhnout.

Rheinische Post: řešení jsou známá, problém je jejich realizace

Rheinische Post tvrdí, že recepty na zlepšení nejsou žádným tajemstvím.

Podle listu je nutné:

začít s jazykovou a vzdělávací podporou už ve školkách a na prvním stupni,

cíleně podporovat školy v problémových oblastech,

hodnotit kvalitu výuky podle dat, ne podle intuice,

a zároveň přistupovat k migraci jako k příležitosti, nikoli pouze jako k problému.

Deník připouští, že vše stojí čas i peníze, ale zároveň zdůrazňuje, že jde o investici do budoucnosti celé společnosti.

Stuttgarter Zeitung: špatné školství může oslabovat i demokracii

Stuttgarter Zeitung propojuje výsledky PISA s politickou situací po volbách v Sasku-Anhaltsku.

List používá mimořádně ostrou formulaci a tvrdí, že špatné výsledky školství zapadají do obrazu politického selhání.

Klíčovým problémem podle komentáře není jen vzdělání samo o sobě, ale ztráta legitimity demokratického systému, pokud stát není schopen dostatečně dobře plnit své základní funkce.

Jinými slovy: když veřejné instituce selhávají ve školství, sociální politice nebo hospodářství, může část občanů začít zpochybňovat i samotný politický systém.

Český úhel pohledu

Pro Česko je německá debata mimořádně relevantní. Česká republika se v posledním měření PISA v řadě oblastí drží lépe než Německo, zejména pokud jde o podíl žáků pod minimální kompetenční úrovní. Přesto řeší velmi podobné problémy: silný vliv sociálního původu, rozdíly mezi regiony, nedostatek učitelů, slabou motivaci části žáků a zhoršující se čtenářské či matematické schopnosti.

Německý případ je pro Česko varováním, že ani vysoké výdaje automaticky nezaručí kvalitní výsledky. Pokud se nepodaří peníze propojit s kvalitní výukou, časnou podporou dětí a efektivním řízením škol, může se propad pokračovat i v bohaté zemi.

Po vítězství AfD: má vláda pokračovat v reformách, nebo změnit kurz?

Německý tisk dál rozebírá politické důsledky voleb v Sasku-Anhaltsku.

Velmi silný výsledek AfD podle komentářů vytvořil tlak na spolkovou vládu i tradiční strany. Část listů ale varuje před tím, aby Berlín ze strachu před AfD opustil reformy, které považuje za nutné.

Neue Osnabrücker Zeitung: vzdát reformy by znamenalo kapitulaci před populisty

Neue Osnabrücker Zeitung připomíná, že bolestivé reformy jsou téměř vždy nepopulární.

Podle deníku je ale jejich smyslem:

udržet sociální systém financovatelný v rychle stárnoucí společnosti,

omezit růst nákladů práce,

a zlepšit konkurenceschopnost Německa.

Komentář upozorňuje, že tato logika se v politické debatě prakticky ztratila. Místo ní se prosadilo tvrzení AfD, že kancléř Friedrich Merz a vicekancléř Lars Klingbeil vládnou proti vůli obyvatel.

NOZ varuje, že kdyby vláda nyní kvůli špatnému volebnímu výsledku reformy vzdala, znamenalo by to kapitulaci před populistickou rétorikou a negativní náladou ve společnosti.

Koalice podle listu dostává možná poslední příležitost ukázat, že dokáže Německo reformovat ze středu politického spektra.

Badische Zeitung: finanční problémy nezmizely volební nocí

Badische Zeitung argumentuje velmi podobně.

CDU/CSU a SPD podle listu působí bezradně v otázce, jak politicky reagovat na sílu AfD. Zároveň ale nemohou kvůli tomu zahodit dlouho připravované reformní dohody.

Důvod reformních opatření je podle komentáře jednoduchý: nedostatek peněz.

A ten se výsledkem voleb nezměnil.

Pokud by vláda kvůli panice po volebním neúspěchu začala rušit již dohodnuté reformy, přestala by podle Badische Zeitung být schopná skutečně vládnout.

Český úhel pohledu

Podobná debata se opakuje i v Česku. Reformy penzí, zdravotnictví, trhu práce nebo veřejných financí jsou často politicky nepopulární, ale jejich odkládání problém pouze přesouvá do budoucnosti.

Německo je pro Česko zvlášť důležité proto, že problémy s konkurenceschopností, vysokými náklady práce a stárnutím populace mají přímý dopad na český průmysl, který je s německým hospodářstvím velmi silně propojen.

„Brandmauer“ proti AfD pod tlakem

Dalším velkým tématem je strategie tradičních stran vůči AfD.

Münchner Merkur: dosavadní „Brandmauer“ selhala

Münchner Merkur tvrdí, že voliči v Sasku-Anhaltsku prakticky „odhlasovali“ dosavadní formu izolace AfD.

Podle listu se ukázalo, že striktní zákaz jakéhokoli kontaktu s AfD politicky nefunguje.

Münchner Merkur ale zároveň odmítá jednoduchý přechod k vládním koalicím s AfD, kterou označuje za stranu spojenou s proruskými a euroskeptickými postoji.

Jako možný model zmiňuje přístup evropské politiky kolem Manfreda Webera: jasně nastavit hranice vůči radikálním částem pravice, ale automaticky nevylučovat každé společné hlasování.

Cílem by mělo být přinutit AfD k demokratickým kompromisům, pokud skutečně chce převzít odpovědnost za vládnutí.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: méně debat o zákazu, více práce s výsledkem voleb

Frankfurter Allgemeine Zeitung reaguje na návrh premiéra Severního Porýní-Vestfálska Hendrika Wüsta vytvořit pracovní skupinu, která by řešila ústavněprávní postup vůči AfD.

FAZ připouští, že AfD má být sledována a že její případné porušování zákonů musí být důsledně kontrolováno.

Zároveň ale varuje před příliš rychlými úvahami o zákazu strany.

Pokud je AfD legální politickou stranou a dosahuje silného výsledku ve volbách, demokracie se s tím podle deníku musí nejprve politicky vypořádat.

Neustálé připomínání možné „zákazové kladivo“ může podle FAZ vyslat voličům nebezpečný signál:

že jejich hlas je respektován pouze tehdy, když volí „správně“.

Rheinpfalz: problém nelze vyřešit jen pracovní skupinou

Rheinpfalz upozorňuje, že demokratické strany působí tváří v tvář růstu AfD stále bezradněji.

AfD podle komentáře dlouhodobě zpochybňuje instituce, představitele i hodnoty demokratického systému.

Rheinpfalz však varuje před představou, že lze problém vyřešit administrativním nebo právním opatřením.

Závěr listu je jednoduchý:

demokracie potřebuje dostatek demokratů.

Žádná pracovní skupina tento základní problém nevyřeší.

Český úhel pohledu

Německý spor o „Brandmauer“ je důležitý pro celou střední Evropu. Tradiční strany řeší podobné dilema i v jiných zemích: zda radikální nebo protestní strany izolovat, nebo je do určité míry začlenit do běžného parlamentního procesu.

Pro Česko je zajímavé sledovat především to, zda se CDU/CSU začne vůči AfD chovat pragmatičtěji. Jakákoli změna této strategie by mohla výrazně změnit německou politiku vůči migraci, EU, Rusku i energetice.

AfD, Rusko a historická paměť

Debata o AfD se nevede pouze kolem domácí politiky. Některé deníky zdůrazňují také zahraničněpolitickou orientaci části jejích voličů.

Süddeutsche Zeitung: část voličů AfD podporuje i její vztah k Putinovu Rusku

Süddeutsche Zeitung upozorňuje, že ne každý volič AfD má extremistické politické postoje.

Podle průzkumů tvoří skutečně radikální jádro jen část elektorátu.

Přesto je podle SZ znepokojivé, že historická zkušenost Německa už pro velkou část voličů nepředstavuje překážku k hlasování pro krajně pravicovou stranu.

Ještě důležitější je podle listu současná zahraničněpolitická orientace AfD.

Süddeutsche Zeitung tvrdí, že především v Sasku-Anhaltsku patří k identitě strany relativizace násilné a militaristické diktatury a výrazná sympatie k Rusku Vladimira Putina.

Část voličů podle komentáře volila AfD nikoli navzdory jejímu proruskému postoji, ale právě také kvůli němu.

Proto podle SZ představuje výsledek voleb skutečný politický zlom.

Český úhel pohledu

To je pro Česko obzvlášť citlivé téma. Česká bezpečnostní politika je dlouhodobě silně orientována na podporu Ukrajiny a na NATO, zatímco významná část AfD prosazuje mnohem vstřícnější vztahy s Moskvou.

Pokud by AfD získala vliv na vládnutí v některých německých zemích a postupně i na spolkové úrovni, mohlo by to oslabit jednotnou německou podporu Ukrajině a ovlivnit i evropskou sankční, energetickou a bezpečnostní politiku.

Sasko-Anhaltsko se bojí poškození své pověsti v Evropě

Volksstimme: úspěch AfD může mít i ekonomické následky

Volksstimme se na výsledek voleb dívá prostřednictvím mezinárodní pověsti regionu.

Sasko-Anhaltsko podle deníku v posledních desetiletích systematicky budovalo vztahy s evropskými partnery.

Nyní ale podle komentáře hrozí, že případné převzetí vlády AfD poškodí reputaci celé spolkové země.

Volksstimme píše, že z regionu s řadou úspěšných projektů se může v evropském pohledu stát „ošklivé káčátko“ mezi německými spolkovými zeměmi.

To by podle listu nemuselo mít pouze politické, ale i hospodářské důsledky – například pro investice, zahraniční spolupráci a schopnost regionu přilákat firmy a kvalifikované pracovníky.

Český úhel pohledu

Sasko-Anhaltsko neleží daleko od Česka a je součástí širšího východoněmeckého prostoru, s nímž české regiony stále více hospodářsky spolupracují.

Pokud by politická polarizace začala skutečně snižovat atraktivitu některých východoněmeckých zemí pro investory, mohlo by to mít dva protichůdné dopady: české regiony by mohly část investic získat, zároveň by ale oslabení sousedního Německa negativně dopadalo na české dodavatelské řetězce.

Shrnutí

Německý tisk dnes spojuje dvě hlubší krize: zhoršující se výkon státu ve školství a rostoucí nedůvěru části společnosti v tradiční politické strany. Výsledky PISA jsou vnímány jako důkaz strukturálního problému, zatímco volební úspěch AfD nutí Německo znovu přehodnocovat strategii reforem, izolace radikální pravice i vztahu k Rusku.

Pro Česko jsou obě debaty velmi relevantní: Německo zůstává jeho klíčovým ekonomickým partnerem a změny v jeho školství, politice, konkurenceschopnosti i bezpečnostní orientaci mají přímý dopad i na českou ekonomiku a zahraniční politiku.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)