Český přesah: Česko před Německem, varovný trend je ale společný

Pro české čtenáře přináší nejnovější PISA 2025 zajímavé srovnání se sousedním Německem. Zatímco němečtí patnáctiletí dosáhli historicky nejhorších výsledků ve všech třech hlavních oblastech, čeští žáci zůstávají nad průměrem OECD i Evropské unie a v řadě ukazatelů si vedou lépe než jejich němečtí vrstevníci. Rozdíl je dobře vidět například u nejslabších žáků: základní úrovně nedosahuje v Německu 34 % žáků v matematice, 32 % ve čtení a 27 % v přírodních vědách. V Česku jde o 29 %, 27 % a 21 %. Ani česká čísla však nejsou důvodem ke spokojenosti – v matematice i čtení se čeští žáci proti roku 2022 zhoršili a dlouhodobý trend rovněž směřuje dolů. V přírodních vědách se Česko v PISA 2025 umístilo na 20. místě, zatímco Německo skončilo v celkovém mezinárodním srovnání kolem 23. pozice. (České noviny)

Německé školství dostalo další tvrdé varování. Nové výsledky mezinárodního šetření PISA 2025 ukazují, že schopnosti německých patnáctiletých žáků v matematice, čtení i přírodních vědách klesly na nejnižší hodnoty, jaké kdy byly v Německu v rámci PISA naměřeny. Po propadu zaznamenaném v roce 2022 existovala naděje, že se situace alespoň stabilizuje. Nestalo se tak – výsledky se dál zhoršily.

Studie PISA, kterou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádá od roku 2000, testuje patnáctileté žáky v tom, zda dokážou znalosti získané ve škole prakticky využít. Nejde tedy pouze o zapamatované učivo. Testy sledují schopnost porozumět textu, matematicky řešit běžné situace, interpretovat informace nebo využívat přírodovědné poznatky při řešení skutečných problémů.

V roce 2025 se testování zúčastnilo více než 760 tisíc žáků z 91 zemí a ekonomik. Hlavní sledovanou oblastí byly tentokrát přírodní vědy. (OECD)

Německo padá ve všech třech hlavních oblastech

Výsledky jsou pro Berlín nepříjemné především tím, že nejde o selhání v jediném předmětu.

V matematice dosáhli němečtí žáci 464 bodů, zatímco v roce 2022 měli ještě 475 bodů. V přírodních vědách se výsledek snížil z 492 na 486 bodů. Nejvýraznější propad zaznamenala čtenářská gramotnost: z 480 na pouhých 465 bodů.

Přitom ještě v roce 2012 vypadala situace úplně jinak. Němečtí žáci tehdy získali 514 bodů v matematice, 524 v přírodních vědách a 508 bodů ve čtení. Německo se tehdy nacházelo jasně nad průměrem OECD.

Od té doby ale následoval postupný pokles, který se po roce 2018 výrazně zrychlil.

Podle zprávy OECD jsou tak výsledky PISA 2025 ve všech třech sledovaných oblastech nejhoršími německými výsledky od začátku měření.

Česko versus Německo: čeští žáci mají stále náskok

Pro českého čtenáře je zajímavé, že situace v českém školství vypadá ve srovnání s Německem stále příznivěji.

V předchozím cyklu PISA 2022 získalo Česko 487 bodů v matematice, 489 ve čtení a 498 v přírodních vědách. Ve všech třech oblastech bylo nad průměrem OECD. (OECD)

V roce 2025 se české výsledky rovněž zhoršily, zejména ve čtení a matematice. Česká školní inspekce však potvrzuje, že Česko zůstává nad průměrem OECD i EU ve všech třech hlavních oblastech. Zhoršení v přírodních vědách navíc nebylo statisticky významné. (České noviny)

Velmi názorné je srovnání podílu žáků, kteří nedosahují ani základní druhé kompetenční úrovně:

Oblast	Česko	Německo
Matematika	29 %	34 %
Čtení	27 %	32 %
Přírodní vědy	21 %	27 %

Německo je tedy v každé ze tří oblastí přibližně o pět až šest procentních bodů horší než Česko. České údaje pocházejí z výsledků PISA prezentovaných Českou školní inspekcí, německé hodnoty uvádí WELT na základě německé zprávy PISA. (České noviny)

To je pro česko-německé srovnání podstatnější než samotná pozice v žebříčku. Ukazuje totiž, kolik patnáctiletých vstupuje do dalšího vzdělávání nebo pracovního života bez základních schopností pracovat s textem, čísly či vědeckými informacemi.

Německo zachraňuje jen to, že klesají téměř všichni

Německo přesto ve světovém srovnání úplně nepropadlo. Ze 91 testovaných zemí a ekonomik skončilo přibližně na 23. místě.

Důvodem však podle WELT není německá stabilita, nýbrž skutečnost, že výsledky klesaly také v mnoha dalších zemích. Propad zaznamenaly dokonce vzdělávací systémy, které byly dlouho považovány za vzorové – například Finsko či Hongkong.

Na špičce se drží vybrané čínské regiony, Singapur a Japonsko. Nejlepším evropským státem je Estonsko. Německo překonaly rovněž Velká Británie, Finsko, Irsko a Polsko.

Česko si podle českých výsledků zachovalo nadprůměrné postavení, byť v celosvětovém pořadí proti roku 2022 rovněž několik pozic ztratilo. V přírodních vědách skončili čeští žáci na 20. místě. (iDNES.cz)

Největší problém: stále více dětí nezvládá ani základ

Za samotnými průměrnými výsledky se skrývá ještě závažnější problém.

V Německu nedosahuje základní kompetenční úrovně už 34 procent žáků v matematice, zatímco v roce 2022 to bylo 30 procent. Ve čtení se podíl zvýšil z 25 na 32 procent a v přírodních vědách z 23 na 27 procent.

Současně ubývá nejlepších žáků. Nejvyšší výkonnostní úrovně dosahuje osm procent německých studentů v matematice, sedm procent ve čtení a devět procent v přírodních vědách.

Ani Česko se tomuto problému nevyhýbá. Pod základní úrovní je 29 procent českých žáků v matematice, 27 procent ve čtení a 21 procent v přírodních vědách. Od roku 2015 se podíl slabých žáků zvýšil v matematice o sedm procentních bodů a ve čtení o pět. (České noviny)

Česko je tedy před Německem, trend však není opačný – pouze méně nepříznivý.

V Německu obrovsky rozhoduje rodina

Dalším kritickým bodem německého vzdělávání je sociální původ dítěte.

V přírodních vědách činí rozdíl mezi čtvrtinou žáků z nejlépe situovaných rodin a čtvrtinou z nejslabšího prostředí 125 bodů. Průměr OECD přitom činí 85 bodů. Tento rozdíl se v Německu od roku 2015 ještě zvýšil.

Ani Česko však v tomto ohledu není vzorem. Podle výsledků české části PISA má rodinné zázemí na výkon žáků rovněž nadprůměrně vysoký vliv. V přírodních vědách lze se socioekonomickým prostředím spojovat přibližně 15 procent rozdílů ve výsledcích českých žáků – jde o sedmou nejvyšší hodnotu mezi sledovanými státy OECD a EU. (České noviny)

České školství tak sice vytváří poměrně dobrý celkový průměr, ale stále nedokáže dostatečně vyrovnávat rozdíly mezi dětmi z různých rodinných prostředí.

Třetina německých žáků považuje školu za ztrátu času

Mimořádně znepokojivě působí odpovědi samotných německých studentů.

Celých 33 procent z nich uvedlo, že školu považuje za „ztrátu času“. Průměr OECD činí pouze 24 procent.

Paradoxní je, že současně 77 procent německých žáků tvrdí, že je zajímá mnoho různých věcí, a 64 procent říká, že při obtížném úkolu dokáže zvýšit své úsilí. Oba výsledky jsou nad průměrem OECD.

Podle odborníků proto problém neleží pouze v dětech. Diskuse se stále více soustředí také na kvalitu výuky, motivaci, požadavky škol a společenské vnímání vzdělávání.

Mobily, sociální sítě a AI mohou výkon zhoršovat

Velkou roli ve studii PISA 2025 hrají digitální technologie.

V Německu uvedla třetina studentů, že jsou jejich spolužáci při přírodovědných hodinách rozptylováni digitálními zařízeními. Předsedkyně Německého svazu filologů Susanne Lin-Klitzingová proto upozorňuje, že chytré telefony používané soukromě během vyučování představují především zdroj rozptylování.

OECD přichází k podobnému závěru v mezinárodním měřítku. Nadměrné používání digitálních zařízení a sociálních sítí je spojeno s horšími výsledky. Ani umělá inteligence automaticky nevede k lepšímu učení – žáci, kteří AI používají bez jasného vzdělávacího cíle například k tvorbě školních textů, mívají horší výsledky než jejich vrstevníci. Naopak cílené používání AI pod pedagogickým vedením může být přínosné. (OECD)

Právě zde ale Česko přináší pozitivní překvapení. Čeští žáci dosáhli nadprůměrných výsledků v řešení problémů v interaktivním digitálním prostředí, například při práci s algoritmy, daty, programováním a modelováním. (iDNES.cz)

Čtení se stává strategickou dovedností právě v době AI

Ředitel OECD pro vzdělávání Andreas Schleicher upozorňuje, že největším problémem není pouze pokles počtu správných odpovědí.

Mladí lidé stále častěji informace rychle „skenují“, místo aby se soustředili na delší text. Podíl žáků, kteří text pouze zběžně přečtou a následně rychle odpovídají, se podle studie mezi lety 2018 a 2025 téměř zdvojnásobil.

To je paradoxně nebezpečné právě v době umělé inteligence. Schopnost vyhledat informaci bude mít stále menší hodnotu. Mnohem důležitější bude posoudit její důvěryhodnost, propojit více zdrojů, odhalit chybu a kriticky přemýšlet o přečteném textu.

Některé země už proto mění přístup. Francie znovu posiluje literaturu a čtení, Singapur i v technologicky vybavených třídách zachovává práci s tištěnými texty a Švédsko spustilo národní programy podpory čtenářství.

Německý problém je varováním i pro Česko

Výsledky PISA ukazují zajímavý paradox. Česká republika dnes v základních znalostech patnáctiletých žáků obstojí proti svému ekonomicky mnohem silnějšímu sousedovi velmi dobře.

Německo má výrazně vyšší veřejné i soukromé finanční možnosti, přesto se jeho školský systém propadá a podíl velmi slabých žáků je vyšší než v Česku.

Pro české školství by však bylo chybou německý propad chápat jako důvod k sebeuspokojení. Čeští žáci sice Němce v řadě ukazatelů překonávají, ale zároveň se zhoršují. Stoupá podíl žáků bez základních dovedností, rodinné prostředí příliš silně rozhoduje o výsledku dítěte a problémy jsou výrazné zejména v matematice a čtenářství.

PISA 2025 tak neposílá Praze a Berlínu dvě rozdílné zprávy. Německu říká, že už je v hluboké vzdělávací krizi. Česku říká, že je zatím před ním – ale pohybuje se stejným nebezpečným směrem.

Zdroj původního německého článku: WELT – Neue Pisa-Studie: „Niedrigste Ergebnisse…“

A právě zde se po zveřejnění výsledků rozběhla v Německu velmi ostrá debata: nakolik za špatná čísla může migrace?

Migrace výsledky zhoršuje. Německý propad ale vysvětluje jen z malé části

Nová analýza deníku WELT ukazuje, že rozdíly mezi žáky bez migrační zkušenosti a mladými přistěhovalci jsou skutečně značné.

Ve čtenářské gramotnosti například dosahují mladí lidé, kteří se do Německa sami přistěhovali, v průměru pouze 393 bodů.

Druhá generace – tedy děti rodičů, kteří se do Německa přistěhovali, ale které už samy vyrůstají v Německu – dosahuje 450 bodů.

Žáci bez migračního původu mají naproti tomu 499 bodů.

Rozdíl mezi první generací přistěhovalců a dětmi bez migračního původu tak představuje ve čtení mimořádných 106 bodů.

Podobná nerovnost existuje také v přírodních vědách. V matematice je rozdíl o něco menší, stále však výrazný.

Jak si jednotlivé skupiny vedou ve čtení

Skupina žáků v Německu	PISA 2025 – čtení
Bez migračního původu	499 bodů
Druhá generace přistěhovalců	450 bodů
První generace přistěhovalců	393 bodů

Na první pohled by tedy bylo snadné dojít k závěru, že právě migrace je hlavním důvodem německého propadu.

Jenže podrobnější analýza ukazuje něco jiného.

Uprchlíci z let 2015 a 2016 mají skutečně velké problémy

Ředitel Leibnizova institutu pro pedagogiku přírodních věd a matematiky Olaf Köller upozorňuje, že Německo má problém zejména s integrací první generace přistěhovalců.

Týká se to především části lidí, kteří do země přišli v letech 2015 a 2016 a v následujících letech z humanitárních důvodů nebo v důsledku válek.

Podle Köllera tato skupina dosahuje v PISA velmi slabých výsledků a jednou z klíčových příčin je nedostatečná znalost němčiny. Německému školství se podle něj nepodařilo zajistit jazykovou podporu v takovém rozsahu, aby se všichni tito žáci mohli plnohodnotně zapojit do výuky.

Podobné problémy se podle něj objevují také v zemích, které přijaly vysoké počty uprchlíků – například v Rakousku, Nizozemsku, Francii, Finsku nebo Norsku.

Pracovní migrace funguje jinak než humanitární

WELT zároveň upozorňuje na zajímavý rozdíl mezi Německem a zeměmi, jako jsou Velká Británie nebo Kanada.

Tam je migrace ve větší míře řízena podle potřeb trhu práce. Země si cíleně vybírají kvalifikované pracovníky a jejich rodiny.

V takovém případě jsou děti přistěhovalců často vzdělanostně mnohem blíže domácí populaci.

Například v Británii dosahuje první generace přistěhovalců výsledků, které se příliš neliší od dětí bez migračního původu. Výhodou je i to, že mnoho příchozích už před přistěhováním ovládá angličtinu jako první nebo druhý jazyk.

Tento rozdíl je podstatný i pro českou debatu: „migrace“ není jedna homogenní kategorie.

Je něco jiného přijmout zahraničního inženýra, lékaře nebo IT specialistu s rodinou a něco jiného začleňovat dítě, které několik let kvůli válce nebo útěku nechodilo pravidelně do školy a současně neovládá jazyk země, do které přišlo.

Rozdíly existují i podle země původu

Podle Köllera hraje roli také kulturní a jazykové prostředí, z něhož rodina pochází.

Někteří přistěhovalci z východní Evropy nebo takzvaní ruští Němci ze zemí bývalého Sovětského svazu dosahovali podle něj už v první generaci lepších výsledků než například druhá generace některých tureckých přistěhovalců.

Köller tento rozdíl spojuje mimo jiné s mírou identifikace s novou společností a používáním německého jazyka v rodině.

U části arabských a tureckých rodin podle něj zůstává velmi silná vazba na původní jazyk a kulturu a němčina není v domácím prostředí dostatečně používána. Nedostatečná znalost vzdělávací němčiny pak přímo omezuje schopnost žáků uspět ve škole.

Proto odborníci doporučují posílit jazykovou výuku už v mateřských školách, pokračovat v ní po celou vzdělávací dráhu a více pracovat také s rodiči.

Jenže migrace vysvětluje možná pouze desetinu německého propadu

A právě zde přichází nejdůležitější údaj celé nové analýzy.

Německo od roku 2012 ztratilo v testech PISA zhruba 50 bodů.

Podle Olafa Köllera lze příchodem migrantů od roku 2015 vysvětlit pouze asi:

5 až 6 bodů.

Jinými slovy: migrace podle tohoto odhadu může vysvětlovat přibližně desetinu celkového německého propadu, nikoli jeho většinu.

Důvod je poměrně jednoduchý. První generace přistěhovalců představuje jen menší část celého vzorku. Mladí lidé pocházející z arabských zemí například tvoří přibližně pět procent sledovaných žáků.

I kdyby byli úplně odstraněni ze statistiky, dlouhodobý propad německých výsledků by zůstal velmi výrazný.

Na gymnáziích klesají výsledky o desítky bodů – a migrace to nevysvětluje

Ještě přesvědčivější je vývoj na německých gymnáziích.

Od roku 2009 tam podle Köllera klesl matematický výkon přibližně o 60 bodů.

Za tento vývoj podle něj nemůže migrace.

Mezi pravděpodobnější příčiny patří:

• snižování požadavků,
• zhoršení kvality výuky,
• změny ve školním prostředí,
• a možná i klesající ochota části žáků vynaložit potřebné úsilí.

Köller proto odmítá tvrzení, že by bylo možné německou vzdělávací krizi vysvětlit pouze přistěhovalectvím. Výsledky podle něj klesají ve všech skupinách žáků.

Hlavní hranice možná nevede mezi Němci a migranty, ale mezi bohatými a chudými

Tento závěr velmi dobře doplňuje část původního článku o sociálním původu.

Projektový vedoucí německé studie PISA Samuel Greiff z Technické univerzity v Mnichově upozorňuje, že rozhodující dělicí čára ve školních výsledcích neleží jednoduše mezi žáky s migračním původem a bez něj.

Mnohem významnější je podle něj rozdíl mezi:

dětmi ze sociálně privilegovaných rodin

a

dětmi vyrůstajícími ve složitých sociálních podmínkách.

To potvrzují i data OECD.

V průměru 29 zemí OECD pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí přibližně:

• 41 % přistěhovaleckých žáků,
• ale pouze 21 % žáků bez migrační zkušenosti.

Část toho, co na první pohled vypadá jako „migrační problém“, je tedy současně problémem chudoby, vzdělání rodičů, bydlení a sociálního prostředí.

Pokud se statisticky zohlední sociální původ a jazyk používaný doma, v některých vzdělávacích systémech se výkonnostní rozdíly mezi dětmi s migračním původem a ostatními výrazně zmenšují. V Německu se je však odstranit nepodařilo.

V Německu obrovsky rozhoduje rodina

Tím se vracíme k jednomu z největších strukturálních problémů německého vzdělávání.

V přírodních vědách činí rozdíl mezi čtvrtinou žáků z nejlépe situovaných rodin a čtvrtinou z nejslabšího prostředí 125 bodů. Průměr OECD činí jen 85 bodů.

Ani Česko však v tomto ohledu není vzorem. Také v českém školství má socioekonomické zázemí dítěte nadprůměrně silný vliv na výsledky.

České školství tak sice dosahuje lepšího celkového výsledku než německé, ale stejně jako Německo má problém dostatečně kompenzovat rozdíly, se kterými děti do školy přicházejí.

Český pohled: nepodlehnout ani jednomu jednoduchému vysvětlení

Pro českou debatu je nový německý rozbor velmi užitečný.

Na jedné straně potvrzuje něco, co nelze ignorovat: špatně integrovaná první generace přistěhovalců může výsledky škol skutečně výrazně zhoršovat, zejména pokud děti nedostatečně ovládají vyučovací jazyk.

Rozdíl 106 bodů ve čtení mezi první generací migrantů a německými žáky bez migračního původu je natolik velký, že jej nelze jednoduše smést ze stolu.

Na druhé straně ale data současně vyvracejí představu, že bez migrace by problém německého školství prakticky zmizel.

Nezmizel.

Pokud lze migrací vysvětlit přibližně pět až šest bodů z padesátibodového propadu od roku 2012, většina příčin musí ležet jinde: v kvalitě výuky, motivaci, sociálních rozdílech, způsobu používání digitálních technologií, nárocích školy nebo celkovém fungování vzdělávacího systému.

A to je možná nejdůležitější zpráva i pro Česko.

České výsledky jsou zatím lepší než německé, ale dlouhodobě se rovněž zhoršují. Pokud bychom německou zkušenost redukovali pouze na migraci, mohli bychom přehlédnout problémy, které se týkají i českých dětí bez jakékoli migrační zkušenosti.

Německý problém je varováním i pro Česko

Výsledky PISA tak ukazují složitější obraz, než nabízejí politická hesla.

Německo má reálný problém s integrací části přistěhovaleckých dětí. Současně ale prochází celkovým vzdělávacím propadem, který se týká i domácích žáků a elitních gymnázií.

Česká republika dnes proti svému ekonomicky výrazně silnějšímu sousedovi obstojí překvapivě dobře. Má méně žáků pod základní kompetenční úrovní a v hlavních oblastech zůstává nad průměrem OECD a EU.

Bylo by ale chybou německé výsledky chápat jako důvod ke spokojenosti.

České školství se totiž v matematice a čtení rovněž zhoršuje a také v něm silně rozhoduje sociální prostředí rodiny.

PISA 2025 tak posílá Praze a Berlínu podobné varování, pouze s rozdílnou intenzitou:

Německo už se nachází v hluboké vzdělávací krizi. Česko si zatím vede lépe, ale některé trendy míří stejným směrem.

Aktualizace 10. 9. 2026: WELT – Was der neue deutsche Pisa-Schock mit der Zuwanderung zu tun hat