Německá ministryně: Odchod od jádra byl velkou chybou. Berlín teď láká investory na malé modulární reaktory

Český přesah: Česko jde v jádru opačným směrem než Německo – a u malých reaktorů je už dál

Pro českého čtenáře je německá debata mimořádně zajímavá, protože Česko se vydalo téměř opačnou cestou než Berlín. Zatímco Německo své poslední jaderné elektrárny odstavilo, česká energetická strategie naopak počítá s prodlužováním provozu Dukovan i Temelína, výstavbou nových velkých jaderných zdrojů a také s malými modulárními reaktory. První český SMR má podle současných plánů vzniknout v Temelíně ve druhé polovině 30. let a ČEZ navíc drží přibližně pětinový podíl v britské společnosti Rolls-Royce SMR. V létě 2026 se přípravy rozšířily také na Dětmarovice a Tušimice. Pokud tedy Německo skutečně začne jádro znovu systematicky podporovat, bude dohánět oblast, kterou Česko v posledních letech naopak označilo za jeden z pilířů své energetické budoucnosti. (Skupina ČEZ)

Německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche z CDU stále otevřeněji přehodnocuje jeden ze symbolů německé energetické politiky posledních let – úplný odchod od jaderné energetiky.

Na energetické konferenci CERAWeek v americkém Houstonu prohlásila, že ukončení výroby elektřiny z jádra bylo „velkou chybou“. Současně podle interních dokumentů jejího ministerstva hledala v USA partnery a investory pro nový německý energetický mix, který má kombinovat obnovitelné zdroje, plyn, ukládání energie a znovu také jaderné technologie, především malé modulární reaktory.

Interní podklady zveřejněné na základě německého zákona o svobodném přístupu k informacím ukazují, že nešlo jen o obecnou politickou debatu. Reiche se v Houstonu setkávala se zástupci velkých amerických a mezinárodních společností a její tým měl připravené konkrétní argumenty, otázky i informace o možnostech investic do německé energetiky.

Německo chce energetický mix „všech technologií“

Z interních podkladů vyplývá, že Reiche chce německou energetickou transformaci výrazně více stavět na technologické neutralitě.

Jedna z připravených formulací říká, že německá energetická transformace se musí řídit technickými možnostmi a že spolehlivé zásobování elektřinou vyžaduje kombinaci:

větru, solární energetiky, zemního plynu, jaderné energie, akumulace a přeshraničních propojení.

Každá technologie má podle této logiky dělat to, co umí nejlépe.

To je poměrně výrazný posun proti politice předchozích let, kdy bylo německé rozhodnutí opustit jádro považováno za definitivní.

V podkladech ministerstva se zároveň opakují dvě hlavní priority:

bezpečnost dodávek a nižší ceny energie.

Reiche v USA podporovala další energetickou spolupráci se Spojenými státy, například v oblasti dodávek LNG, a současně se snažila přilákat kapitál do německé energetické infrastruktury.

Jednání s ExxonMobil, BP, Dow a investory

Program ministryně zahrnoval schůzky se zástupci společností ExxonMobil, Dow a BP a také s investičními manažery.

Podle ministerstva jednala s firmami z ropného a chemického průmyslu, se společnostmi zabývajícími se investicemi a analýzou trhu i s představiteli americké administrativy.

Součástí programu byl také uzavřený kulatý stůl vedoucích představitelů firem věnovaný energetické politice.

Zveřejněné materiály ovšem neumožňují přesně určit, které jednotlivé rozhovory se nakonec uskutečnily a co konkrétně na nich bylo dohodnuto. Ukazují především to, s jakými cíli a argumenty německá delegace do Houstonu přijela.

Velký zájem o malé modulární reaktory

Nejvýrazněji z dokumentů vystupuje zájem ministryně o SMR – Small Modular Reactors, tedy malé modulární jaderné reaktory.

Německé ministerstvo si pro cestu připravilo podrobné informace o projektech, které se v současnosti rozvíjejí ve Spojených státech.

Úředníci přitom nijak neskrývají jeden z hlavních problémů těchto technologií: jejich cena je zatím velmi vysoká.

Přesto ministerstvo vidí v malých reaktorech značný potenciál. V podkladech se uvádí, že Evropa by do roku 2050 mohla získat prostřednictvím SMR přibližně 17 až 53 GW spolehlivého bezemisního výkonu.

Právě SMR byly jedním z témat připravených také pro rozhovor s šéfem chemického koncernu Dow Jimem Fitterlingem.

Dow má v Německu 13 lokalit a přibližně 3 500 zaměstnanců, ale zároveň plánuje uzavření některých německých závodů. Německá strana se přesto zajímala především o americký projekt mini-reaktoru Seadrift v Texasu a o možnost podobného projektu v Evropě.

„Odchod od jádra byl velkou chybou“

Největší pozornost vyvolala věta, kterou Reicheová pronesla veřejně přímo na konferenci.

„Odchod od jaderné energetiky byl velkou chybou.“

Podle ministryně předchozí německé vlády vědomě snižovaly množství elektřiny vyráběné z konvenčních zdrojů. Vedle konce jádra zároveň Německo kvůli klimatickým cílům postupně utlumuje také uhlí.

Výsledkem je podle Reicheové nedostatek levné stabilní výroby, která byla v minulosti k dispozici nepřetržitě.

Ministryně tvrdí, že v současné situaci zůstává hlavním způsobem, jak udržet spolehlivost elektrizační soustavy, zemní plyn.

To je důležitý argument, protože právě plyn má podle současných německých plánů fungovat jako přechodový a záložní zdroj v době, kdy výroba z větru a slunce není dostatečná.

Německo připravuje nové plynové elektrárny

Reiche v Houstonu hovořila také o tehdy připravovaných soutěžích na nové plynové elektrárny.

Ty mají v budoucnu pomáhat stabilizovat německou energetickou soustavu a zajistit výkon v době, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí dostatek elektřiny.

První z těchto výběrových řízení už mezitím proběhlo a podle německé Spolkové síťové agentury byl zájem uchazečů výrazně vyšší než nabízený objem.

Výsledky mají být známé nejpozději začátkem listopadu.

Německá energetická strategie se tak může vyvíjet směrem k modelu, který je výrazně pestřejší než čistá kombinace větru, slunce a akumulace.

Česko už s malými reaktory konkrétně počítá

Právě zde je rozdíl proti České republice nejvýraznější.

ČEZ si už vybral jako strategického partnera britskou společnost Rolls-Royce SMR a získal v ní přibližně 20% podíl. Rolls-Royce vyvíjí tlakovodní modulární reaktor o výkonu přibližně 470 MW. (Skupina ČEZ)

V dubnu 2026 ČEZ a český stát posunuly projekt plánovaného SMR v Temelíně do další fáze. Cílem je zahájit přípravy dokumentace a povolovacích procesů a první český malý modulární reaktor by měl být uveden do provozu přibližně v polovině nebo ve druhé polovině 30. let. (Skupina ČEZ)

V červenci 2026 se plán rozšířil i na další průmyslové lokality, především Dětmarovice a Tušimice. (Skupina ČEZ)

Český jaderný průmysl se přitom snaží zapojit i výrobně. Plzeňská Škoda JS byla letos vybrána jako jeden ze strategických dodavatelů klíčových komponent pro reaktory Rolls-Royce SMR. Firma by tak mohla dodávat zařízení nejen pro české projekty, ale také pro zahraniční elektrárny. (Skupina ČEZ)

Česko počítá s jádrem dlouhodobě, Německo teprve mění rétoriku

Česká energetická koncepce dnes počítá s několika pilíři současně:

stávající Dukovany a Temelín mají fungovat výrazně déle, stát připravuje nové velké jaderné bloky, rozvíjí obnovitelné zdroje, počítá s plynovými elektrárnami a současně rozvíjí SMR.

Ministerstvo průmyslu v létě 2026 uvedlo, že Temelín by stejně jako Dukovany mohl být provozován až 80 let. (Ministerstvo průmyslu a obchodu)

Z tohoto pohledu není Česko před otázkou, zda se k jádru „vrátit“. Nikdy z něj neodešlo.

Německo je v jiné situaci. Poslední provozované reaktory odstavilo a případná renesance jaderné energetiky by proto znamenala technologický, legislativní i politický restart.

A právě proto je zájem Reicheové o malé reaktory tak důležitý. Neznamená ještě rozhodnutí postavit v Německu nové jaderné elektrárny. Ukazuje ale, že jádro už není v nejvyšších patrech německé vlády politickým tabu.

Zelení cestu ministryně kritizují

Reicheové kurz samozřejmě vyvolává odpor.

Energetický expert Zelených Michael Kellner kritizoval už samotnou účast ministryně na konferenci CERAWeek, která je tradičně silně spojená s ropnými a plynárenskými koncerny.

Podle něj by se ministryně měla více zabývat praktickými otázkami německého zásobování plynem než technologiemi experimentálních reaktorů.

Kontroverze se objevila i uvnitř samotného ministerstva. Podle interního dokumentu úředníci původně nepovažovali osobní účast ministryně na konferenci za nezbytnou a připouštěli, že Německo mohl zastupovat státní tajemník nebo vysoký úředník.

Reiche se však rozhodla do Houstonu osobně odletět a požadovala dostatek prostoru pro neformální setkávání s vrcholnými představiteli politiky a průmyslu.

Německá energetika se může dostávat na historickou křižovatku

Zatím není možné tvrdit, že se Německo vrací k jaderné energetice.

Neexistuje rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků a projekty malých modulárních reaktorů zůstávají ekonomicky i technologicky nejisté.

Ale politický jazyk se mění.

Německá ministryně hospodářství už neobhajuje konec jádra jako uzavřenou kapitolu, ale označuje ho za chybu a otevřeně hovoří s investory o nové generaci jaderných zdrojů.

Pro Českou republiku je tento vývoj důležitý minimálně ze tří důvodů.

Zaprvé může změnit budoucí podobu německého trhu s elektřinou, který je s českou energetikou velmi úzce propojen.

Zadruhé by německý návrat k jaderným technologiím mohl vytvořit nové příležitosti pro české firmy s dlouhou tradicí jaderného strojírenství.

A zatřetí potvrzuje, že česká sázka na kombinaci jádra, plynu, obnovitelných zdrojů a nových modulárních reaktorů není v evropském kontextu žádnou technickou zvláštností. Německo, které ještě nedávno postupovalo opačně, dnes začíná o velmi podobném mixu alespoň znovu diskutovat.

Zdroj původního německého článku: WELT – „Ausstieg war ein großer Fehler“ – was interne Papiere über Reiches Atomkraftpläne verraten

(další naše články k problematice uzavírání atomových elektráren v Německu najdete ZDE)