Německo chystá strategickou rezervu plynu. Domácnosti mají připlatit až 180 korun ročně

14.10. 2026012x

Německo chce nahradit dnešní povinné cíle pro naplnění zásobníků strategickou státní rezervou o možném objemu kolem 24 TWh. Podle návrhu ministerstva by ji financovali odběratelé plynu zvláštní přirážkou; typickou domácnost by měla stát 3,77 až 7,20 eura ročně, tedy zhruba 95 až 180 Kč.

Německá vláda připravuje zásadní změnu systému, kterým se po energetické krizi zajišťuje proti nedostatku plynu. Místo plošných požadavků na naplnění zásobníků má vzniknout samostatná strategická rezerva určená pouze pro krizové situace. Náklady se podle návrhu ministerstva hospodářství nemají hradit ze státního rozpočtu, ale prostřednictvím nové přirážky k ceně plynu.

Pro běžnou domácnost má být částka relativně malá. Důležitější změnou je samotná filozofie systému: stát už nemá nutit celý trh držet před zimou předem stanovené množství plynu, ale vytvořit oddělenou bezpečnostní zásobu pro mimořádné výpadky. Vložený text

Domácnost má zaplatit 3,77 až 7,20 eura ročně

Podle návrhu zákona, který získal deník WELT, by měla strategická rezerva stát ročně přibližně 247 až 308 milionů eur, tedy orientačně 6,2 až 7,7 miliardy Kč.

Náklady by byly rozpočítány do spotřeby plynu. Při spotřebě odpovídající roku 2025 – zhruba 864 TWh – ministerstvo počítá s přirážkou 0,03 až 0,04 eurocentu za kilowatthodinu.

Pro typickou domácnost má podle důvodové zprávy jít o 3,77 až 7,20 eura ročně, přibližně 95 až 180 Kč. Ministerský výpočet odpovídá zvýšení nákladů na nákup plynu asi o 0,3 až 0,4 procenta.

Jde ale zatím o odhady v návrhu zákona, nikoli o konečné ceny. Skutečné náklady budou záviset na ceně nakoupeného plynu, poplatcích za skladování a přepravu i na nákladech financování a správy rezervy. Reuters popisuje stejný návrh a uvádí maximální desetileté náklady kolem 3,08 miliardy eur, tedy přibližně 77 miliard Kč. Reuters

Rezerva má obsahovat zhruba 24 TWh plynu

Zákon podle WELT nemá přímo stanovit pevný objem zásoby. Ministerstvo však ve svých propočtech pracuje přibližně s 24 TWh plynu.

To odpovídá necelé desetině německé skladovací kapacity.

Rezerva nemá sloužit k běžnému snižování cen ani k vyrovnávání sezónních výkyvů. Má být pojistkou proti mimořádným situacím. Základním scénářem vycházejícím z evropských pravidel je 30denní výpadek nejvýznamnější dovozní infrastruktury.

Ministerstvo podle dokumentu počítá, že 24 TWh by mohlo pokrýt také například 20denní výpadek všech norských potrubních dodávek nebo 40denní výpadek německých LNG terminálů.

V případě úplného přerušení dovozu má taková zásoba podle modelových propočtů vystačit přibližně na deset dní zásobování domácností a menších firem během mimořádně studené zimy, případně na 18 dní při běžnější zimní spotřebě.

Tato čísla jsou krizovými modelovými scénáři ministerstva, nikoli předpovědí pravděpodobného vývoje.

Německo opouští systém zavedený po ruském útoku na Ukrajinu

Současný režim vznikl v reakci na energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu.

Německo tehdy zavedlo zákonné požadavky na minimální naplnění zásobníků. Cílem bylo zabránit situaci, kdy obchodníci z ekonomických důvodů zásobníky nenaplní dostatečně před zimou.

Platné německé předpisy nyní například stanovují rozdílné cílové hodnoty pro jednotlivé typy zásobníků. Bundesnetzagentur uvádí, že pro 1. listopad činí standardní požadavek 80 procent, u části zařízení 45 procent. bundesnetzagentur.de

Tento systém má podle materiálu ministerstva skončit 31. března 2027.

Důvodem není tvrzení, že zásobníky už nejsou potřeba. Změnily se však podmínky na evropském trhu.

Bundesnetzagentur vysvětluje, že s rozšířením LNG kapacit a dalších dovozních cest již samotný procentní stav německých zásobníků nevypovídá o bezpečnosti dodávek stejně jako bezprostředně po omezení ruských toků. Obchodníci navíc optimalizují, zda nakoupí plyn nyní a uloží jej, nebo si zajistí budoucí dodávky jiným způsobem. bundesnetzagentur.de

Právě zde vzniká logika nové rezervy: běžné zimní zásobování má dál obstarávat trh, zatímco stát by držel oddělenou zásobu pro mimořádný šok.

Proč letos firmy méně ukládaly plyn

WELT upozorňuje na jednu ze slabin současného systému.

V létě byly podle článku kontrakty na dodávky plynu v lednu výhodnější než okamžitý nákup plynu a jeho uložení do zásobníku. Obchodní společnosti proto mohly při plnění zásobníků očekávat ztrátu.

Ekonomická motivace tak šla proti politickému požadavku na vyšší zásoby.

Stát nakonec zasáhl prostřednictvím společnosti Sefe, které ministryně hospodářství Katherina Reiche nařídila uložit osm TWh plynu.

Takový mechanismus chce vláda do budoucna nahradit transparentnější rezervou, kterou bude spravovat Trading Hub Europe (THE).

Přirážku nebude stanovovat přímo vláda

THE má podle návrhu vždy na deset let dopředu vypočítávat očekávané náklady a výnosy rezervy a z toho odvozovat výši příslušné přirážky.

Plynárenským společnostem by ji účtovala měsíčně. Nový mechanismus má začít 1. října 2027.

Systém počítá i s opačnou možností: pokud stát nakoupí plyn levně a při uvolnění rezervy jej prodá dráž, mohou vzniklé výnosy výsledné zatížení odběratelů snížit.

Nejde tedy o pevnou daň ve stanovené výši. Má jít o průběžně vypočítávanou úhradu nákladů na krizovou zásobu.

Zelení souhlasí s rezervou, ale chtějí zachovat tlak na obchodníky

Z opozice přichází podle WELT zatím spíše dílčí než zásadní kritika.

Energetický expert Zelených Michael Kellner označil financování prostřednictvím přirážky za správné. Nesouhlasí ale s úplným odstraněním dosavadních požadavků na zásobníky.

Namísto nich by chtěl zavést povinnost obchodníků určité množství plynu skutečně ukládat.

Spor tedy není primárně o tom, zda Německo potřebuje strategickou zásobu, ale o to, nakolik má stát současně regulovat i chování soukromých obchodníků na běžném trhu.

Bundesnetzagentur samotný princip strategické rezervy podporuje. Podle regulátora mohou obchodníci plánovat běžnou zimní spotřebu, ale nemohou ekonomicky zohlednit mimořádné události typu rozsáhlého výpadku důležité dovozní trasy. Strategická zásoba má sloužit právě jako pojistka proti těmto externím šokům. bundesnetzagentur.de

Pro Česko je důležitější německá bezpečnost dodávek než samotná přirážka

Případná německá přirážka se na české účty za plyn automaticky nepřenese. Německá infrastruktura má ale pro český plynárenský trh značný význam.

Podle Bundesnetzagentur Německo v roce 2025 vyvezlo do sousedních zemí 221 TWh plynu, přičemž téměř 26 procent německého exportu směřovalo do Česka. To představuje zhruba 57 TWh. bundesnetzagentur.de

Německá krizová rezerva proto může mít nepřímý význam i pro českou bezpečnost dodávek. Oba trhy jsou součástí propojeného evropského systému a případný rozsáhlý výpadek norských potrubí, LNG infrastruktury nebo jiné klíčové dovozní trasy by nebyl čistě německým problémem.

Současně ale není možné z návrhu vyvozovat, že českým domácnostem kvůli nové německé rezervě automaticky zdraží plyn. Přímou německou přirážku mají nést němečtí odběratelé; český význam spočívá především ve zvýšení odolnosti regionálního systému.

To je také zásadní rozdíl proti opatřením z energetické krize roku 2022. Německo se neposouvá k většímu plošnému státnímu řízení zásobníků, ale k užší státní pojistce pro krizové situace a větší odpovědnosti trhu za běžné zásobování.