Debata, která nyní probíhá v Německu, je mimořádně důležitá i pro Českou republiku. Německo totiž určuje tempo evropské energetické politiky a česká energetická síť je s německou úzce propojena.
Pro českého čtenáře je na těchto dvou německých textech nejdůležitější jedna věc: válka na Ukrajině není jen vojenský konflikt na východě Evropy, ale zároveň trvalý tlak na evropskou energetiku, dopravu, průmysl a politickou jednotu. Německý případ rafinerie PCK Schwedt ukazuje, jak hluboko v evropské infrastruktuře zůstává ruský vliv i po letech sankcí. Pro Česko je to varování: nestačí jen politicky deklarovat odklon od Ruska, pokud klíčová infrastruktura, dodavatelské trasy a strategické podniky zůstávají zranitelné. Stejně tak Putinova mírnější rétorika nemusí znamenat skutečnou ochotu k míru, ale spíše další pokus rozdělit Evropu na ty, kteří chtějí tvrdý postoj, a ty, kteří by rádi „nějak jednali“.
Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) společně s italským ministrem průmyslu Adolfem Ursem poslala Evropské komisi dopis, ve kterém žádá okamžitou úpravu legislativy k zákazu nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Chce více „flexibility“ ve flotilových CO₂ pravidlech a aby EU uznávala i po roce 2035 vedle bateriových elektromobilů další nízko- a bezemisní typy vozidel – zejména plug-in hybridy a vozy s tzv. range extenderem (bateriový vůz s malým spalovacím generátorem).
Rozhovor s Ingbertem Liebingem, hlavním výkonným ředitelem Verband kommunaler Unternehmen (VKU), který zastupuje 1600 firem včetně asi 800 městských energetik a distributorů.
