Po vítězství Levice v Berlíně roste napětí u policie. Aféra kolem kontaktů s rodinou Remmo přidává další problém

Český přesah: Berlínská debata je zajímavá i z českého pohledu, protože se dotýká sporu, který se v různých podobách vede také v dalších evropských zemích: jaký poměr má být mezi represivními nástroji státu, prevencí, sociální prací a moderními technologiemi při boji s kriminalitou. V Berlíně však tento spor po volebním vítězství Levice získal mimořádně politický rozměr. Část policistů se obává omezení financování bezpečnostního aparátu a změn v boji s organizovaným zločinem, zatímco Levice dlouhodobě zdůrazňuje větší roli prevence a sociální práce. Pro českého čtenáře je podstatné především to, že nejde jen o abstraktní ideologickou diskusi: rozhoduje se o podobě policie, zpravodajských služeb, kamerových systémů i přístupu k organizovanému zločinu v téměř čtyřmilionové evropské metropoli.

Vítězství strany Die Linke v berlínských volbách vyvolalo výraznou reakci uvnitř části tamního bezpečnostního aparátu. Podle deníku WELT se mezi některými berlínskými policisty po zveřejnění výsledků začaly šířit velmi kritické zprávy a symbolické obrázky vyjadřující obavy z dalšího směřování města.

WELT cituje policisty a zástupce policejních odborů, podle nichž se po volbách jejich komunikační kanály zaplnily negativními reakcemi. Část policistů hovořila o obavách z budoucí bezpečnostní politiky případné vlády vedené Levicí. Tyto reakce představují názory konkrétních příslušníků policie a odborových představitelů, nikoli oficiální stanovisko celé berlínské policie.

Levice vedená Elif Eralpovou získala v berlínských volbách 25,7 procenta hlasů a poprvé se stala nejsilnější politickou silou v hlavním městě. Výsledek více než zdvojnásobil její podporu proti volbám v roce 2023. (tagesschau.de)

Policisty znepokojují plány Levice

Jádrem konfliktu není samotný volební výsledek, ale program Levice pro oblast vnitřní bezpečnosti.

WELT upozorňuje, že strana chce zastavit další rozsáhlé posilování materiálního a technického vybavení policie a část prostředků přesunout jinam. Ve svém volebním programu zároveň prosazuje, aby byla policejní práce tam, kde je to možné, doplňována nebo nahrazována sociální prací.

Ještě zásadnější je postoj strany k berlínskému zemskému úřadu na ochranu ústavy, tedy instituci odpovídající zhruba domácí civilní kontrarozvědce. Levice požaduje jeho zrušení.

Právě tento soubor návrhů vyvolává uvnitř části bezpečnostního aparátu obavy.

Frank Teichert, berlínský zemský předseda Deutsche Polizeigewerkschaft, podle WELT uvedl, že bezpečnostněpolitické představy Levice policisty znepokojují a že snižovat prostředky policii by podle něj bylo v současné situaci chybou. Deník ale současně připomíná, že ne všichni představitelé bezpečnostních složek volí vůči straně konfrontační tón a že uvnitř Levice existují politici, s nimiž policejní představitelé považují spolupráci za možnou.

Spor o „klanovou kriminalitu“

Dalším významným bodem je způsob, jakým Levice přistupuje k takzvané klanové kriminalitě.

Tento pojem se v Německu používá pro část organizovaného zločinu spojovaného s některými rozsáhlými rodinnými strukturami, často s migračním původem. Zároveň jde o termín, který je politicky i odborně sporný, protože jeho kritici upozorňují na riziko paušalizace celých rodin nebo etnických skupin.

Elif Eralpová označila samotný pojem za problematický. Levice také kritizovala některé rozsáhlé policejní kontroly například v shisha barech s argumentem, že mohou být nepřiměřené nebo diskriminační.

Podle WELT se Eralpová před volbami vyslovila pro to, aby kontroly podniků v této oblasti byly více záležitostí hospodářské správy než policie. Argumentovala mimo jiné tím, že při některých rozsáhlých akcích byly nakonec zjištěny relativně menší delikty, například nezdaněný tabák.

Část policistů má však přesně opačný pohled. Někteří z těch, které WELT oslovil, tvrdí, že organizovaný zločin představuje v Berlíně vážný problém a že oslabení specializovaných policejních jednotek by mohlo jeho potírání ztížit.

Jde opět o jejich hodnocení situace, nikoli o nezávisle doložený závěr, že volební vítězství Levice samo o sobě povede ke zhoršení bezpečnosti.

Kamery a umělá inteligence jako další sporný bod

Obavy některých policistů se týkají také technologického vybavení.

WELT zmiňuje například kamerový dohled na místech s vyšší koncentrací kriminality, jako je berlínské Kottbusser Tor. Levice chce používání některých těchto nástrojů znovu přezkoumat.

Část bezpečnostních pracovníků se zároveň obává, že by mohla být zpomalena širší aplikace umělé inteligence při vyšetřování trestné činnosti.

Jeden z policistů citovaných deníkem srovnával Berlín se skandinávskými bezpečnostními složkami, které podle jeho slov využívají AI mnohem intenzivněji. Tuto zkušenost WELT uvádí jako výpověď konkrétního příslušníka policie, nikoli jako komplexní mezinárodní srovnání technologické úrovně policejních sborů.

Návštěva Issy Remma na volební oslavě situaci ještě vyhrotila

Do již tak ostrého sporu vstoupila další událost.

Na volební oslavě Levice v berlínském Neuköllnu se objevil Issa Remmo, představitel známé rozvětvené rodiny. Některé její členy německá policie řadí do prostředí organizované klanové kriminality. To ovšem neznamená, že by bylo možné kriminalitu automaticky připisovat celé rodině.

Přítomnost Issy Remma na akci vyvolala politické kontroverze.

Levice následně uvedla, že šlo o veřejně přístupnou volební oslavu, že Remmo nebyl pozván a že jej pořadatelé po jeho rozpoznání vyzvali k odchodu. Předsedkyně strany Ines Schwerdtnerová prohlásila, že strana bere celou záležitost vážně.

Samotný Remmo podle WELT na místě vyjádřil radost z vítězství Levice a uvedl, že se poprvé cítí být některou německou politickou stranou podporován.

Chat poslance Koçaka se synem Issy Remma

Ještě větší politický problém vznikl poté, co se na veřejnost dostala komunikace mezi poslancem Levice Feratem Koçakem a Firasem Remmem, synem Issy Remma.

Zveřejněné screenshoty ukázaly, že spolu oba komunikovali neformálním tónem. Koçak mimo jiné pozdravoval Firasova otce a v další komunikaci požádal o šíření videa svého vystoupení v Bundestagu, v němž kritizoval způsob, jakým se v Německu diskutuje o klanové kriminalitě.

Koçak následně uvedl, že byl v kontaktu s velkým množstvím lidí a že si zpočátku neuvědomoval, s kým konkrétně komunikuje. Později uznal, že kontakt poslance s lidmi spojovanými s organizovaným zločinem nelze ospravedlnit, omluvil se a slíbil úplnou transparentnost.

Kontroverze nakonec měla i konkrétní politický důsledek.

Koçak pozastavil své funkce

Kočak oznámil, že dočasně přeruší výkon některých parlamentních funkcí. Spolupředseda parlamentního klubu Levice Sören Pellmann uvedl, že Koçak se stáhne, dokud nebude situace plně objasněna.

Do té doby se nebude účastnit jednání parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti.

Případ vyvolal kritiku nejen od politických soupeřů Levice.

Výrazně se ozvala i dlouholetá politička samotné Levice Petra Pauová, která Koçakovo vysvětlení veřejně kritizovala. Předsedkyně poslaneckého klubu Zelených Katharina Drögeová zašla ještě dál a doporučila vedení Levice zvážit jeho vyloučení z parlamentního klubu.

Případ tak přestal být pouze součástí předvolební polemiky mezi levicí a pravicí a stal se problémem i pro samotné potenciální partnery Levice.

Koalice v Berlíně bude muset řešit bezpečnostní politiku

Vítězství ve volbách samo o sobě Elif Eralpové nezaručuje funkci vládnoucí starostky.

Levice musí najít koaliční partnery a právě otázky bezpečnosti, organizovaného zločinu, vztahu k policii a zemskému úřadu na ochranu ústavy mohou být při jednáních důležitými spornými body.

SPD i Zelení už v souvislosti s aférou kolem volební oslavy a Koçakových kontaktů požadovali vysvětlení. Z SPD zazněla také kritika návrhu Levice na zrušení úřadu pro ochranu ústavy.

Současně je ale třeba oddělovat politické spory od faktického povolebního vývoje. Levice volby skutečně vyhrála, její program získal podporu více než čtvrtiny berlínských voličů a Eralpová může usilovat o vytvoření vlády. O konkrétní podobě případné bezpečnostní politiky však rozhodnou až koaliční jednání a následná legislativní rozhodnutí. (tagesschau.de)

Co to znamená pro českého čtenáře

Berlínský spor ukazuje zajímavý evropský konflikt mezi dvěma přístupy k bezpečnosti.

První staví více na policii, technologiích, kamerových systémech, zpravodajských službách a specializovaných útvarech. Druhý zdůrazňuje sociální prevenci, práci s komunitami a obavu, že příliš rozsáhlé policejní zásahy mohou diskriminovat celé skupiny obyvatel.

Tyto přístupy se nutně nemusejí vzájemně vylučovat. Skutečná otázka je, kde mezi nimi nastavit poměr.

Právě Berlín se nyní může stát výraznou evropskou laboratoří této debaty. Pokud Levice vstoupí do vlády a část svého bezpečnostního programu skutečně prosadí, bude možné sledovat, jak se změny projeví v praxi – v počtu policistů, objasněnosti trestných činů, boji s organizovaným zločinem i vztahu mezi bezpečnostními složkami a místními komunitami.

Pro Česko může být tato zkušenost užitečnější než samotné ideologické spory kolem berlínských voleb.

Původní zdroje:
WELT – „Berlin ist gefallen“ – So groß ist der Schock bei der Polizei
WELT – Nach Kontakten zu Remmo-Clan – Linken-Politiker Ferat Koçak lässt Funktionen ruhen