Německý tisk dnes jednoznačně ovládá kauza berlínské političky Levice Elif Eralp. Komentáře řeší, zda její obava o bezpečnost rodiny při vyjadřování k Hamasu slučuje s ambicí stát se berlínskou starostkou. Menší část Presseschau se věnuje sporu kolem budoucího partnerství EU a Kanady.
Německý tisk dnes nejvíce zaměstnávají první povolební rozhovory Levice, SPD a Zelených v Berlíně a spor o to, zda NATO může být nositelem ceny za mír. Třetím tématem je dramatický incident na letu FlyDubai do Tel Avivu, jehož motiv vyšetřovatelé stále prověřují.
Německé komentáře dnes sledují především tři témata. Prvním je povolební situace v Berlíně, kde po vítězství Levice pokračuje spor o to, zda by SPD a Zelení měli s touto stranou vytvořit vládu, nebo dát přednost koalici s CDU. Druhým tématem je nová německá „12hodinová“ regulace cen benzínu a nafty, která sice zpřehlednila, kdy je nejvýhodnější tankovat, podle ADAC však nepřinesla nižší průměrné ceny. Třetí blok se věnuje nové dohodě USA, Dánska a Grónska o americké vojenské přítomnosti v Arktidě a obecně slábnoucímu evropskému vlivu ve vztahu k Washingtonu a Pekingu.
Berlínský plán je pro českého čtenáře zajímavý především tím, jak daleko je tamní debata o dostupnosti bydlení ochotna zajít. Zatímco v Česku se řeší hlavně výstavba obecních bytů, podpora nové výstavby, regulace krátkodobých pronájmů nebo zrychlení stavebního řízení, část berlínské Levice prosazuje převod velkých soukromých bytových portfolií do veřejného vlastnictví. Český právní rámec by podobný zásah posuzoval velmi přísně: Listina základních práv a svobod umožňuje vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. (PSP) Berlínská debata tak dobře ukazuje, jak odlišně mohou evropská města reagovat na stejný problém – rychle rostoucí náklady na bydlení.
Berlínská debata je zajímavá i z českého pohledu, protože se dotýká sporu, který se v různých podobách vede také v dalších evropských zemích: jaký poměr má být mezi represivními nástroji státu, prevencí, sociální prací a moderními technologiemi při boji s kriminalitou. V Berlíně však tento spor po volebním vítězství Levice získal mimořádně politický rozměr. Část policistů se obává omezení financování bezpečnostního aparátu a změn v boji s organizovaným zločinem, zatímco Levice dlouhodobě zdůrazňuje větší roli prevence a sociální práce. Pro českého čtenáře je podstatné především to, že nejde jen o abstraktní ideologickou diskusi: rozhoduje se o podobě policie, zpravodajských služeb, kamerových systémů i přístupu k organizovanému zločinu v téměř čtyřmilionové evropské metropoli.
Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství. Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.
Německé noviny dnes komentují především výsledky zemských voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které výrazně proměnily politickou mapu obou zemí a znovu otevřely otázku budoucnosti kancléře Friedricha Merze. V Berlíně jasně zvítězila Levice vedená Elif Eralpovou, zatímco v Meklenbursku-Předním Pomořansku se nejsilnější stranou stala AfD a SPD premiérky Manuely Schwesigové skončila druhá. Vedle domácí politiky se tisk věnuje také nové bezpečnostní dohodě USA, Dánska a Grónska, která rozšiřuje americkou vojenskou přítomnost v Arktidě, aniž by měnila suverenitu Grónska.
