Spotřeba elektřiny se zvyšuje, ale Německo elektrárny zajišťující spolehlivou dodávku elektrické energie postupně odstavuje. Studie ukazuje, že Německo již brzy nebude schopno pokrýt svou spotřebu elektřiny ve špičkách samo. Spolková síťová agentura (die Bundesnetzagentur) to ale nedávno prezentovala úplně jinak.
Spolkové ministerstvo hospodářství podle DIE WELT informovalo, že Německo začíná skupovat emisní povolenky od další zemí EU. Státní tajemník Sven Giegold (Zelení) z toho viní předchozí vlády. Těm vyčítá „slabou klimatickou politiku“. Výhodu z takovýchto nákupů budou mít Bulharsko, Česká republika a Maďarsko.
S klesajícími teplotami spotřeba plynu v Německu roste: šéf Netzagentur (Spolkové regulační agentury pro sítě) Klaus Müller...
Název firmy Uniper pochází z „Unique Performance“, což znamená: jedinečný výkon. Tato společnost je opravdu jedinečná. Musí být zachráněna miliardami z peněz daňových poplatníků. Chybné rozhodnutí, které k nutnosti této záchrany vedly, byly totiž založeny na dřívější stigmatizaci tzv. „špatných“ zdrojů energie.
Obrovské požadavky na zdroje, katastrofální hustota energie, extrémně drahá: Popularizátor vědy, humorista a fyzik Vince Ebert v rozhovoru...
Ekologičtí aktivisté stále častěji blokují hlavní silnice. „Absurdní a nedemokratické,“ stěžují si postižení. Hasiči varují před nebezpečnými situacemi. Zelení stále hledají svůj postoj k nové generaci ochránců klimatu. Deník DIE WELT přinesl k situaci obsáhlou reportáž:
Klimatičtí politici nové vládní koalice mají špatné načasování. Právě teď, když se rozhodli posunout a urychlit vyřazování uhlí již od roku 2030, „ti špinaví“ výrobci elektřiny znovu ze všech sil „demonstrují“ svůj význam pro zásobování energií. Hnědouhelné elektrárny vyrobily v roce 2021 o 18 procent více elektřiny než v předchozím roce, černouhelné elektrárny dokonce zvýšily svůj výkon o téměř 27 procent. Uvádí to roční bilance, kterou nyní zveřejnil Spolkový svaz energetiky a vodního hospodářství (BDEW).
240 milionů budov v Evropě je dalším velkým projektem EU v oblasti klimatu. EU chce poprvé zavést přísné energetické normy. Podle deníku DIE WELT zaznívá ze strany stavební a realitní branže ostrá kritika. Pro Zelené ale plánované povinnosti nejdou dostatečně daleko. Především jim chybí zavedení jedné speciální povinnosti.
V německém klimatickém hnutí „Fridays for Future“ soupeří občanský tábor s táborem antikapitalistickým. Někteří chtějí rychle ukončit využívání fosilních zdrojů. Ostatní koketují s úplným společenským převratem. Experti na extremismus pozorují cílenou infiltraci hnutí ze strany extrémní ultralevice.
Energetická transformace, ale úplně jinak. Takové rozhodnutí by mělo důsledky, které se mnoha Zeleným a odpůrcům jaderné energetiky vůbec nelíbí. Ještě před nástupem nové spolkové vlády by Evropská komise mohla klasifikovat jadernou energii jako zelenou energii. A to s dalekosáhlými důsledky.
Německý novinář ve svém článku „EU jako vzornému studentovi klimatu hrozí potíže“ popisoval vůdčí avantgardní pozici šéfky Komise Ursuly von der Leyen, která podle něj může v Glasgow morálně zabodovat. Žádná velká ekonomická velmoc totiž nemá tak ambiciózní klimatické plány jako EU. Aby prý EU mohla vyvinout tlak na Čínu a další „opozdilce“, musí Evropané také realizovat své cíle – přesně tady podle Kaisera hrozí blokáda ze strany Česka, Polska a Maďarska.
Kvůli nedostatku hořčíku z Číny hrozí výpadky v produkci hliníku v Evropě. V důsledku toho dojde k zastavení výroby ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Spolková vláda musí diplomaticky intervenovat.
Jejich stany jsou poblíž Říšského sněmu - a ony nejedly již dvanáct dní. Dvě osmnáctileté dívky poskytly krátký rozhovor reportérce SPIEGLU o svém plánu, který začíná nabývat na síle. Dvanáct dní a dvanáct nocí, to je 288 hodin, šest lidí uprostřed Berlína nic nejedlo, dokonce ani polévku. Místo toho čekají. Že někteří z kandidátů na budoucího kancléře, či kancléřku, Annalena Baerbock, Armin Laschet a Olaf Scholz, s nimi povedou veřejnou diskuzi.
Spolková vláda prozatím nepřijala plány na zavedení povinných solárních panelů na střechy. Podle informací deníku DIE WELT by ale mohla tato povinnost přijít z Bruselu. Zelení v Evropském parlamentu by ji chtěli zavést pro celou EU a hledají pro svůj návrh spojence. „Chceme, aby majitelé budov v EU měli v budoucnu povinnost instalovat solární střechy pro nové budovy, při kompletní renovaci a renovaci střech.
Diskuse o ochraně klimatu je v současnosti v Německu vedena s nesmiřitelnou intenzitou. Mnoho debat však trpí nesprávnými úsudky o přínosu, a hlavně o výkonu obnovitelných energií. Přitom jeden klíčový údaj již nyní poskytuje jasné informace o tom, jakou skutečnou relevanci má v současnosti zelená elektřina.
