Chystají se Spojené státy evropské a Babiš k tomu mlčí a Schillerová nejedná, protože se nedomluví anglicky … SUPER!!!
Kancléřka Merklová a francouzský prezident chtějí, aby si EU půjčila 500 miliard EUR na kapitálových trzích, a aby je rozdělila do zemí, které jsou koronakrizí zasaženy obzvláště těžce. Toto jejich vyjádření je ale současně i signálem pro tvrdý boj ohledně rozdělení této částky.
Pro koho bude fond přínosem bude záviset na kritériích, podle kterých budou peníze rozdělovány. Prozatím nepublikovaná analýza Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW) z Mannheimu ukazuje, jak důležitá jsou kritéria přerozdělování. Prozrazuje, kam by fondy šly a poodkrývá i určitá překvapení; například jedna z nejchudších zemí v EU by byla jedním z největších čistých přispěvatelů fondu.
Pokud budou peníze z fondu rozděleny pouze podle toho, jak hluboká by byla recese v jednotlivých členských zemích, do Německa by přitekla největší část peněz. Němečtí příjemci by měli nárok na celkem 107,3 miliardy EUR.
Mnohem smysluplnější by bylo se ale podívat na to, kolik by dostaly jednotlivé země, pokud se výše dotace poměřila k jejich ekonomické výkonnosti. Podle této metody výpočtu by si země v jižní Evropě vedly obzvláště dobře.
Účinek by byl největší v Řecku, které bylo schopno epidemii dobře zvládnout, ale vzhledem k velkému významu cestovního ruchu je krizí silně zasaženo: platby ve výši přibližně 8,8 miliardy EUR by představovaly přibližně 4,7 procenta ekonomické produkce. V Itálii, Španělsku a Chorvatsku, kde lze očekávat dotace ve výši 82 miliard, 56,5 miliard a 2,4 miliard EUR, by byl podíl na HDP podobně vysoký.
Čistými přispěvateli by byly Polsko a Rumunsko
Francie by okamžitě následovala s téměř 4 procenty ekonomické produkce. Německo by mohlo očekávat přibližně 3,1 procenta své hospodářské produkce a bylo by v dolní polovině zemí EU. Základem by byla ekonomická výkonnost minulého roku.
Účinek by byl nejméně výrazný v Rakousku, Lucembursku a Polsku. Podle současné prognózy EU, která je založena na ekonomických prognózách poskytnutých příslušnými zeměmi, byly tyto ekonomiky krizí méně zasaženy než ostatní evropské země. V Polsku by peníze tvořily pouze asi 2 procenta ekonomické produkce.
Podle tohoto distribučního klíče by byly středoevropské země V4 druhým největším čistým přispěvatelem do fondu, bezprostředně po Německu. Polsko zaplatilo do fondu celkem o 10,4 miliardy EUR více, než by se dostalo zpět z Bruselu. V jednotlivých tabulkách je uvedena pozice jednotlivých zemí podle výše dotace nejdříve podle poklesu HDP, poté podle poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti, a nakonec rozdělení čistých plátců a příjemců dotací. Z tabulky vyplývá, že i Česko by mohlo být čistým plátcem!!!!!!!!
Němečtí politici plánují Spojené státy evropské
V souvislosti s problematikou přerozdělování dotací EU proběhla v německé televizi ARD televizní diskuze moderované paní Will. Diskuse se mj. zúčastnili německý ministr financí Olaf Scholz, spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbock, Carsten Linnemann (CDU), Reiner Holznagel (CDU) a Monika Schnitzer.
Německý ministr financí Olaf Scholz přitom hovořil o tzv. Hamiltonově momentu, kdy byly federalizovány dluhy různých amerických států v roce 1790. Ano, přeneseno do dnešní doby, při uplatnění stejného mechanismu by se dnes ve skutečnosti jednalo o novou fiskální unii, kdy EU by mohlo většinovým hlasováním rozhodovat i finančních záležitostech jednotlivých národních států. Tedy podobný mechanismus, jakým byly odhlasovány v EU tzv. „uprchlické kvóty“, nevýhodné pro Česko.
Je příznačné, že pro odebrání suverenity v oblasti fiskální byla i paní Baerbock a poradkyně Merklové (z ekonomické rady starších), byla zase pro přísně ekologická kritéria při přerozdělování dotací a proti automobilovému průmyslu (prý průmysl včerejška), na kterém je Česko životně závislé.