Jak vnímají v Rakousku český spor o veřejnoprávní média a co si myslí rakouští čtenáři

Český přesah:
Téma financování veřejnoprávních médií se bezprostředně dotýká každého českého občana. Zatímco v minulých letech se vedly především debaty o výši televizních a rozhlasových poplatků, nyní se spor posunul mnohem dál. Vláda premiéra Andreje Babiše navrhuje zcela zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi i Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu. Odpůrci varují, že takový krok může zásadně změnit vztah mezi politiky a veřejnoprávními médii a otevřít prostor pro větší politický vliv na jejich fungování. Spor proto přerůstá z ekonomické otázky do širší debaty o nezávislosti médií a fungování demokracie.

Stávková pohotovost v České televizi i Českém rozhlase

V České republice se v posledních měsících stále více vyostřuje spor o budoucnost veřejnoprávních médií. Zaměstnanci České televize (ČT) i Českého rozhlasu (ČRo) oznámili výstražnou stávku, která má upozornit na plánované změny financování obou institucí.

Na rozdíl od některých evropských zemí fungují Česká televize a Český rozhlas jako dvě samostatné veřejnoprávní instituce. Vládní návrhy se však týkají obou organizací současně.

Vláda plánuje zrušení koncesionářských poplatků

Jádrem sporu je nový zákon, který vláda schválila a poslala do parlamentního procesu. Podle návrhu mají být zrušeny rozhlasové i televizní poplatky, které dnes představují hlavní zdroj financování veřejnoprávních médií.

Namísto nich by Česká televize i Český rozhlas dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu.

Součástí návrhu jsou také výrazné rozpočtové škrty. Obě instituce by podle dostupných informací přišly přibližně o 15 % svých rozpočtů. Pro média, která již v minulých letech několikrát omezovala výdaje, jde o další významnou finanční zátěž.

Zaměstnanci se obávají ztráty nezávislosti

Podle vedení obou institucí není hlavním problémem samotná úspora financí.

Mnohem větší obavy vyvolává skutečnost, že by se veřejnoprávní média stala každoročně závislá na rozhodování vlády a parlamentu při schvalování státního rozpočtu.

Koncesionářské poplatky lze sice také měnit zákonem, jejich financování je však stabilnější a méně závislé na každoročních politických jednáních.

Právě tato změna podle kritiků může znamenat oslabení redakční nezávislosti.

Generální ředitelé vystupují společně

Ve výjimečné shodě tentokrát vystupují nejen zaměstnanci, ale i vedení obou veřejnoprávních institucí.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral odmítl tvrzení vlády, že veřejnoprávní média nejsou schopna šetřit.

Podle něj Český rozhlas v minulosti opakovaně prokázal, že dokáže hospodařit úsporně.

Skutečným cílem změn podle Zavorala není hledání úspor, ale oslabení významu veřejnoprávních médií a jejich destabilizace.

Prezident Pavel změny nepodporuje

Podporu zaměstnancům veřejnoprávních médií vyjádřil také prezident Petr Pavel.

Ten uvedl, že současný systém financování prostřednictvím koncesionářských poplatků funguje a nevidí důvod, proč by měl být zásadně měněn.

Prezident se tak v této otázce dostává do odlišné pozice než vláda.

Hrozí stovky propouštění

Připravované rozpočtové škrty by podle vedení obou institucí znamenaly výrazné omezení jejich činnosti.

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek uvedl, že pokud bude zákon schválen, mohlo by televizi opustit 300 až 500 zaměstnanců z celkového počtu přibližně 2 900 pracovníků.

Největší dopady by podle něj pocítila vlastní televizní tvorba, tedy výroba pořadů, dokumentů nebo publicistiky.

Podobně hovoří i vedení Českého rozhlasu.

René Zavoral odhaduje, že rozhlas by musel propustit 150 až 200 zaměstnanců z přibližně 1 350 pracovníků.

Tisíce lidí vyšly do ulic

Napětí dále zesílilo poté, co se v Praze uskutečnila velká demonstrace na podporu veřejnoprávních médií.

Na protest svolaný občanskou iniciativou Milion chvilek pro demokracii dorazily tisíce lidí.

Demonstranti se shromáždili před sídlem České televize a varovali před tím, že by se veřejnoprávní média mohla postupně proměnit v nástroj vládní politiky.

Na transparentech se objevovala hesla jako:

• „Svobodná média = svobodná společnost.“
• „Děkujeme vám!“, které zaměstnanci České televize vyvěsili směrem k demonstrantům.

Účastníci zároveň vyzvali ministra kultury Otu Klempíře, aby návrh stáhl a odstoupil z funkce.

Premiér Babiš kritiku odmítá

Premiér Andrej Babiš naopak tvrdí, že veřejnoprávní média disponují dostatečnými rezervami a že plánované úspory nijak neohrozí jejich fungování.

Současně opakovaně odmítá obvinění, že by vláda chtěla získat politický vliv na Českou televizi nebo Český rozhlas.

Podle něj změna představuje pouze nový způsob financování, nikoli zásah do redakční nezávislosti.

Spor bude pokračovat v parlamentu

O budoucnosti veřejnoprávních médií nyní rozhodne parlament.

Pokud bude zákon schválen, půjde o jednu z největších změn financování České televize a Českého rozhlasu od jejich vzniku.

Debata tak již dávno není pouze otázkou veřejných financí. Stala se především diskusí o tom, jakým způsobem zajistit dlouhodobou nezávislost médií veřejné služby a jakou roli mají hrát ve fungování demokratického státu.

Co ukazují komentáře rakouských čtenářů? Převládají obavy z politického ovládnutí veřejnoprávních médií

Diskuse pod článkem rakouského deníku Der Standard ukazuje poměrně výraznou převahu názorů kritických vůči plánům české vlády. Přestože se objevují i hlasy podporující financování médií ze státního rozpočtu nebo požadující výraznější úspory, většina aktivních diskutujících upozorňuje především na možné oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Nejčastější názory rakouských čtenářů

1. Největší obavou je politická závislost veřejnoprávních médií

Nejvíce komentářů varuje před tím, že financování přímo ze státního rozpočtu může vládě usnadnit vyvíjení tlaku na veřejnoprávní média.

Řada diskutujících upozorňuje, že pokud bude rozpočet televize a rozhlasu každoročně schvalovat vláda, vznikne podle nich možnost odměňovat „poslušná“ média vyšším financováním nebo naopak trestat kritická média rozpočtovými škrty.

2. Často zaznívají paralely s Maďarskem

Výrazná část diskutujících spojuje český vývoj s Maďarskem Viktora Orbána.

Podle nich je omezování nezávislosti veřejnoprávních médií jedním z typických kroků vlád, které chtějí posílit svůj vliv na veřejnou debatu. Někteří komentující zmiňují také Polsko nebo obecně upozorňují na podobný scénář u různých pravicových či populistických vlád.

3. Diskuse se rychle přenesla i na Rakousko

České téma se velmi rychle změnilo v debatu o rakouském ORF.

Někteří čtenáři tvrdí, že ani rakouská veřejnoprávní média nejsou zcela nezávislá a že současný způsob jmenování vedení ORF je již dnes silně ovlivňován politikou.

Podle těchto názorů tedy není problém pouze v České republice.

4. Menší část diskutujících podporuje rozpočtové financování

Objevují se také opačné názory.

Někteří čtenáři připomínají, že veřejnoprávní média by stejně jako jiné veřejné instituce měla nést část rozpočtových úspor.

Argumentují například tím, že ve Francii byly televizní poplatky zrušeny již v roce 2022 a podle jejich názoru to automaticky nevedlo ke ztrátě redakční nezávislosti.

Současně poukazují na vysoké platy některých manažerů veřejnoprávních médií a tvrdí, že úspory kolem 15 % by měly být zvládnutelné.

5. Část čtenářů považuje nezávislé financování za základ demokracie

Řada komentářů zdůrazňuje, že problémem není samotné veřejné financování, ale jeho forma.

Podle těchto diskutujících je důležité, aby financování nebylo každý rok předmětem politických vyjednávání o státním rozpočtu. Jen stabilní a předvídatelný systém podle nich umožňuje veřejnoprávním médiím fungovat skutečně nezávisle.

6. Kritika směřuje také na českou vládu

Více diskutujících označuje návrh české vlády za součást širšího trendu omezování nezávislých institucí.

Někteří komentující používají velmi ostré výrazy a tvrdí, že útoky na veřejnoprávní média bývají jedním z prvních kroků autoritářských režimů.

Celkové vyznění diskuse

Přestože se objevily i hlasy podporující větší úspory nebo financování ze státního rozpočtu, celkový tón diskuse je výrazně kritický vůči plánovaným změnám v České republice.

Nejčastěji zaznívá obava, že přímé financování veřejnoprávních médií státem může oslabit jejich nezávislost a otevřít prostor pro politické ovlivňování jejich činnosti. Současně je patrné, že rakouští čtenáři nevnímají problém pouze jako českou záležitost, ale promítají do debaty i vlastní zkušenosti s fungováním rakouského ORF a širší diskusi o postavení veřejnoprávních médií v Evropě.