Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent

Český přesah: Rakouská čísla jsou důležitá také pro Česko, přestože je zde podíl žáků s cizím občanstvím zatím výrazně nižší. Ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo české základní školy 74 355 cizinců, kteří představovali 7,4 procenta všech žáků. V mateřských, základních a středních školách dohromady se vzdělávalo přibližně 116 000 cizinců, tedy více než dvojnásobek oproti období před příchodem ukrajinských uprchlíků. Jen mezi zářím 2021 a zářím 2024 vzrostl počet cizinců na českých základních školách o 43 800, tedy o 143 procent. Rakouská zkušenost ukazuje, že rozhodující není pouze celostátní průměr, ale hlavně soustředění dětí do konkrétních měst, čtvrtí a škol. Také v Česku se proto stále více řeší výuka češtiny jako druhého jazyka, kapacity škol, práce asistentů a sociálních pedagogů i přechod zahraničních žáků na střední školy. Od září 2026 mohou české základní školy s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných žáků získat další prostředky například na sociální pedagogy a přímou podporu dětí. ČSÚ, MŠMT

Podíl žáků se zahraničním státním občanstvím se v Rakousku během posledních dvaceti let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 mělo jiný než rakouský pas přibližně devět procent školáků, nyní jde už o zhruba 21 procent dětí a mladých lidí.

V absolutních číslech se jedná o 238 500 žáků z celkového počtu přibližně 1,14 milionu. Vyplývá to z nového přehledu Rakouského integračního fondu ÖIF, který spadá pod spolkové kancléřství. Dokument vychází z veřejných údajů Statistik Austria a z vlastních šetření integračního fondu.

Rozdíly mezi jednotlivými rakouskými regiony jsou přitom mimořádně výrazné. Nejnižší podíl žáků se zahraničním občanstvím vykazuje Dolní Rakousko, kde dosahuje 13,7 procenta. Na opačném konci žebříčku stojí Vídeň s podílem 38,1 procenta.

Ve vídeňských čtvrtích se situace výrazně liší

Ani Vídeň však nepředstavuje jednolitý celek. V městských částech Ottakring a Favoriten má zahraniční občanství přibližně polovina všech žáků. V zámožnějších čtvrtích, jako jsou Hietzing a Josefstadt, je to naproti tomu jen přibližně čtvrtina.

Tato čísla dobře ukazují jeden ze základních problémů školské integrace. Celostátní nebo celoměstský průměr nemusí odpovídat situaci v konkrétní škole. Některá zařízení zvládají jen jednotlivé žáky, kteří potřebují jazykovou podporu, zatímco v jiných třídách mohou děti z rodin se zahraničními kořeny tvořit většinu.

Zahraniční státní občanství navíc automaticky neznamená, že se dítě narodilo v cizině. Rakousko má poměrně přísné podmínky pro získání občanství, a proto mezi držitele zahraničních pasů patří také mnoho dětí, které se v zemi narodily a od narození v ní žijí.

Mezi mladými lidmi do dvaceti let s tureckým občanstvím se v Rakousku narodilo 85 procent. U mladých držitelů srbského pasu je to 79 procent. V těchto případech tedy zahraniční občanství často vypovídá spíše o právním postavení rodiny než o tom, kde dítě vyrůstalo.

Úplně jiná je situace u ukrajinských dětí a dospívajících, z nichž velká část uprchla před ruskou útočnou válkou. Celkem 93 procent mladých Ukrajinců se narodilo mimo Rakousko. Nejpočetnější zahraniční skupinu mezi mladými lidmi ale tvoří Syřané, kterých je přibližně 46 000. Z nich se již 34 procent narodilo přímo v Rakousku.

Zahraniční žáci jsou více zastoupeni v některých typech škol

Velké rozdíly se objevují také podle druhu navštěvované školy. Žáci se zahraničním občanstvím představují 32,3 procenta dětí ve speciálních školách, 31,6 procenta v polytechnických školách a 24,7 procenta v takzvaných Mittelschulen, které přibližně odpovídají nižšímu stupni sekundárního vzdělávání.

Polytechnické školy jsou v Rakousku zpravidla určeny pro poslední rok povinné školní docházky a připravují mladé lidi na učňovské nebo profesní vzdělávání. Naproti tomu na všeobecně vzdělávacích vyšších školách AHS, mezi něž patří také gymnázia, a na odborných vyšších školách BHS je podíl žáků se zahraničním občanstvím relativně nízký.

Statistika tak naznačuje, že děti se zahraničním pasem nejsou mezi jednotlivé vzdělávací dráhy rozděleny rovnoměrně. Samotná čísla ovšem nevysvětlují příčiny. Roli může hrát znalost němčiny, délka pobytu rodiny v Rakousku, sociální situace, vzdělání rodičů i doporučení, která děti dostávají při přechodu mezi jednotlivými stupni škol.

Jiný než německý jazyk používá 26 procent školáků

Rakouský integrační fond shromáždil také údaje o jazyce, který žáci běžně používají. U této statistiky je však nutná opatrnost. Informace pocházejí ze zápisu do školy, kdy rodiny uvádějí jazyky používané v každodenním životě. Za hlavní komunikační jazyk se ale považuje pouze první uvedená odpověď.

Dítě tak může být ve skutečnosti dvojjazyčné a doma běžně používat němčinu i další jazyk, ve statistice se však objeví pouze jedna možnost. Výpovědní hodnota tohoto ukazatele je proto omezená a v Rakousku se o jeho používání dlouhodobě diskutuje.

Podle nejnovějších údajů používá 26 procent rakouských žáků jako svůj první uváděný komunikační jazyk jiný jazyk než němčinu. Nejčastější je společná statistická kategorie bosenština, chorvatština a srbština s podílem 5,2 procenta. Následuje turečtina se 4,5 procenta.

Ve srovnání s rokem 2006, kdy jiný než německý komunikační jazyk uvádělo přibližně 16 procent žáků, jde o výrazný nárůst. V posledních letech se však trend mírně obrátil. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2021, kdy podíl dosáhl 27 procent.

Největší zastoupení němčiny mají školy v Korutanech a Tyrolsku. Jiný komunikační jazyk tam uvádí přibližně 17 procent žáků. Ve Vídni se tento podíl naopak blíží jedné polovině.

Ve vídeňských povinných školách je nejčastějším vyznáním islám

Zpráva obsahuje také údaje o náboženském vyznání žáků ve veřejných vídeňských školách s povinnou školní docházkou. Do této skupiny integrační fond zahrnuje obecné školy, Mittelschulen, speciální školy a polytechnické školy. Nezapočítává naopak nižší stupně všeobecně vzdělávacích škol AHS, přestože je navštěvují také děti v povinném školním věku.

V takto vymezené skupině škol se islám stal nejrozšířenějším náboženstvím. Hlásí se k němu 42 procent žáků. Ke křesťanským církvím se hlásí přibližně 33 procent a jejich podíl postupně klesá.

Při podrobnějším rozdělení tvoří katolíci 16,7 procenta, pravoslavní 14,4 procenta a evangelíci 1,7 procenta žáků. Současně roste skupina dětí bez náboženského vyznání, která už představuje 23,2 procenta.

Údaje o občanství, používaném jazyce a náboženství ale nelze navzájem zaměňovat. Dítě se zahraničním pasem může mluvit perfektně německy, muslimský žák může mít rakouské občanství a dítě narozené ve Vídni může být ve statistice vedeno jako cizinec kvůli občanství svých rodičů.

Počet rakouských školáků stagnuje

Současně s novými údaji o složení škol přichází Rakousko také se statistickým odhadem pro školní rok 2026/2027. Po několika letech růstu má již druhý rok mírně klesnout počet prvňáků.

Na začátku září nastupuje do první třídy přibližně 95 000 dětí, což je o 1,1 procenta méně než v předchozím roce. Celkový počet žáků má naopak zůstat téměř beze změny. Statistik Austria očekává přibližně 1,175 milionu dětí a mladých lidí, meziročně o 0,5 procenta více.

Od školního roku 2018/2019 počet prvňáků pravidelně rostl. Tehdy jich bylo přibližně 85 000 a ve školním roce 2024/2025 se jejich počet s 98 000 přiblížil hranici 100 000. Nynějších 95 000 proto znamená druhý pokles v řadě, stále však jde o vyšší číslo než ve školním roce 2022/2023.

V pondělí 7. září začíná škola ve Vídni, Dolním Rakousku a Burgenlandu. Do lavic se v těchto třech spolkových zemích vrací 512 000 dětí a mladých lidí, z toho 42 000 prvňáků.

O týden později, 14. září, skončí prázdniny také v Korutanech, Horním Rakousku, Salcbursku, Tyrolsku, Vorarlbersku a Štýrsku. V těchto zemích začne školní rok pro 663 000 žáků, mezi nimiž bude 53 000 prvňáků.

Přibývat mají především učni

Počet dětí v rakouských obecných školách má druhým rokem mírně klesnout. Prognóza počítá s 375 000 žáky, což představuje pokles o 0,2 procenta. Ve speciálních školách má zůstat situace prakticky beze změny, s přibližně 17 000 dětmi a růstem o 0,2 procenta.

Počet žáků v Mittelschulen má mírně vzrůst na 223 000. Všeobecně vzdělávací školy AHS mají navštěvovat přibližně 220 000 žáků. Na středních a vyšších odborných školách se očekává celkem 187 000 studentů. U obou těchto vzdělávacích směrů má počet žáků vzrůst přibližně o 0,8 procenta.

Nejvýraznější zvýšení předpokládají statistici u učňovských škol. Jejich počet žáků by měl vzrůst o 1,1 procenta na přibližně 114 000.

Co mohou rakouská čísla znamenat pro Česko

Česká republika zatím nedosahuje rakouského podílu zahraničních žáků. Ve školním roce 2024/2025 tvořili cizinci 7,4 procenta žáků českých základních škol, zatímco rakouský podíl napříč školami činí přibližně 21 procent. Metodiky a zahrnuté typy škol se však liší, takže nejde o zcela přímé srovnání.

Podstatnější je společný trend. V obou zemích se mění složení škol rychleji než dříve a zátěž není rozložena rovnoměrně. Některé české školy mají s integrací cizinců jen omezenou zkušenost, zatímco jiné musí současně zajišťovat jazykovou podporu pro desítky dětí.

Česká debata by se proto neměla omezit pouze na celkový počet cizinců. Stejně důležité je sledovat, kolik dětí skutečně potřebuje intenzivní výuku češtiny, jak úspěšně přecházejí na střední školy a zda se nekoncentrují pouze v určitých školách. Rakouský příklad zároveň ukazuje, že zahraniční občanství samo o sobě nevypovídá o úrovni integrace. Velká část dětí s cizím pasem se už narodila v zemi, jejíž školy navštěvuje.

Zdroje: Der Standard – podíl žáků se zahraničním občanstvím, Der Standard – vývoj počtu rakouských školáků, Český statistický úřad