Němci se nejvíce obávají islamistických útoků. Nový průzkum ukazuje hlubokou nejistotu ve společnosti i rekordní podporu AfD

Český přesah:
Výsledky nového německého Deutschlandtrendu jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak silně se bezpečnostní témata promítají do politických nálad v sousedním Německu. Zatímco česká veřejná debata se často soustředí na migraci, válku na Ukrajině nebo ekonomickou situaci, v Německu se stále výrazněji propojují obavy z terorismu, kriminality ve veřejném prostoru a nedůvěra ve schopnost vlády situaci zvládat. Zvlášť důležité je, že tyto nálady současně doprovází růst AfD na rekordních 28 procent a postupné oslabování ochoty ostatních voličů vylučovat jakoukoli spolupráci s touto stranou. Pro Česko je tento vývoj důležitý i proto, že politická stabilita Německa zásadně ovlivňuje celou střední Evropu.

Útok na berlínský Christopher Street Day znovu výrazně posunul téma veřejné bezpečnosti do centra německé politiky. Podle nového průzkumu Deutschlandtrend, který pro ARD-„Tagesthemen“ a deník WELT zpracovala agentura Infratest Dimap, se každý třetí Němec alespoň někdy obává, že by se mohl stát obětí teroristického útoku.

Zdaleka největší obavy přitom mají Němci z islamistického terorismu.

Islamistický teror považují za velkou hrozbu více než dvě třetiny Němců

Na otázku, jak velkou hrozbu představují útoky a násilí ze strany islamistů, odpovědělo:

• 31 procent, že jde o „velmi velkou“ hrozbu,
• 38 procent, že jde o „spíše velkou“ hrozbu.

Celkem tedy 69 procent Němců považuje islamistické násilí za významné bezpečnostní riziko.

Na druhém místě je pravicový extremismus, který za velkou hrozbu považuje 56 procent respondentů.

Následuje levicový extremismus s 50 procenty.

Zajímavý je i dlouhodobý trend. Ve srovnání s koncem druhého desetiletí 21. století vzrostlo vnímání nebezpečí:

• u islamistického extremismu o 9 procentních bodů,
• u levicového extremismu rovněž o 9 bodů.

Naopak obava z pravicově extremistických útoků klesla o 15 procentních bodů.

Voliči jednotlivých stran se obávají úplně jiných hrozeb

Průzkum zároveň ukazuje, jak silně je vnímání bezpečnosti ovlivněno politickou orientací.

Mezi voliči CDU/CSU považuje islamistický teror za největší hrozbu 77 procent respondentů.

U voličů AfD je tento podíl ještě výraznější:

89 procent.

Naopak voliči SPD, Zelených a Levice se výrazně více obávají pravicového extremismu.

Pravicově extremistické útoky považuje za velkou hrozbu:

• 68 procent voličů SPD,
• 66 procent příznivců Zelených,
• 79 procent voličů Levice.

U AfD je situace zcela opačná. Pravicového extremismu se výrazně obává pouze 31 procent jejích voličů.

Podobné rozdělení lze sledovat i u levicového extremismu. Obavy z něj jsou mezi voliči levicových stran poměrně nízké:

• SPD: 34 procent,
• Zelení: 23 procent,
• Levice: 21 procent.

Průzkum tak názorně ukazuje, že Němci nevnímají bezpečnostní hrozby jednotně. Jejich pohled je do značné míry filtrován politickými postoji.

Strach není jen z terorismu

Deutschlandtrend se ptal také na to, čeho se lidé obávají při běžném pohybu na veřejnosti.

Výsledky ukazují poměrně vysokou míru každodenní nejistoty.

Obavu, že jim bude něco ukradeno, má alespoň někdy:

51 procent Němců.

Strach z urážek, obtěžování nebo agresivního slovního napadání uvádí:

49 procent.

Možnosti fyzického napadení nebo zranění se obává:

35 procent respondentů.

A sexuálního obtěžování:

24 procent.

Právě zde je však mimořádně výrazný rozdíl mezi muži a ženami.

Sexuálního obtěžování se obává:

• 39 procent žen,
• ale pouze 8 procent mužů.

To ukazuje, že pocit bezpečí ve veřejném prostoru se mezi jednotlivými skupinami obyvatel výrazně liší.

71 procent Němců chce zachovat kontroly na hranicích

Výrazně se bezpečnostní téma propojuje s debatou o migraci.

Velká většina Němců podporuje pokračování kontrol na vnitřních hranicích země.

Pro jejich prodloužení i po září se vyslovilo:

71 procent respondentů.

Ministr vnitra Alexander Dobrindt z CSU již po masovém nelegálním překračování hranic při událostech kolem španělské enklávy Ceuta uvedl, že možnost pokračovat v kontrolách i po září bude zachována.

Současně však většina Němců nechce řešit migraci pouze na národní úrovni.

Pro evropské řešení migrační politiky se vyslovilo:

59 procent.

Čistě národní postup preferuje:

33 procent.

Poměrně rozdělená je společnost také v otázce zřizování deportačních center mimo Evropskou unii.

Podporuje je:

49 procent respondentů.

Za chybný směr je považuje:

38 procent.

Většina Němců chce zásadní změnu poměrů

Ještě závažnější z pohledu německé politiky jsou odpovědi na otázku, zda země potřebuje zásadní změnu.

55 procent Němců chce vzhledem k současné situaci „zásadní změnu“.

Dalších:

37 procent

považuje za dostačující určité korekce současného kurzu.

Pouze:

4 procenta

si přejí, aby poměry zůstaly přibližně takové, jaké jsou.

Nejsilnější touha po hluboké změně existuje na politických okrajích.

Zásadní změnu požaduje:

• 86 procent voličů AfD,
• 71 procent voličů Levice.

Naopak u CDU/CSU, SPD a Zelených převládá názor, že není třeba celý systém měnit, ale pouze upravit současný směr.

Pro dílčí korekce se vyslovuje:

• 58 procent voličů CDU/CSU,
• 68 procent příznivců SPD,
• 53 procent voličů Zelených.

Merzova přestavba vlády Němce nepřesvědčila

Další špatnou zprávou pro kancléře Friedricha Merze je hodnocení nedávné personální přestavby spolkové vlády.

Do kabinetu přišli mimo jiné:

• Nina Warkenová do čela kancléřského úřadu,
• Carsten Linnemann jako ministr zdravotnictví,
• Steffen Bilger jako ministr dopravy.

Všichni tři jsou členy CDU.

Jenže 57 procent Němců očekává, že vláda bude po personální obměně pracovat stejně špatně jako předtím.

Pouze:

• 12 procent věří, že bude pracovat lépe,
• dalších 12 procent očekává stejně dobrou práci jako dříve,
• 11 procent se dokonce domnívá, že bude fungovat hůře.

Pozitivnější očekávání mají pouze voliči CDU/CSU.

U příznivců všech ostatních parlamentních stran převládá skepse.

85 procent Němců není spokojeno s vládou

Celkové hodnocení vlády zůstává mimořádně špatné.

85 procent občanů je s její současnou prací „méně spokojeno“ nebo „vůbec nespokojeno“.

Spokojenost vyjadřuje pouze:

13 procent Němců.

Ve srovnání s předchozím měsícem se prakticky nic nezměnilo.

Pro Merzovu vládu je to zásadní problém. Personální změny, které měly kabinetu dodat nový impuls, zatím podle průzkumu žádný pozitivní efekt nepřinesly.

AfD dosáhla nového rekordu

Nespokojenost se vládou se zároveň odráží v preferencích jednotlivých stran.

AfD v Deutschlandtrendu získává:

28 procent.

To je o jeden procentní bod více než v červenci a nový rekord této strany v průzkumu.

CDU/CSU naopak o jeden bod oslabuje a získává:

21 procent.

Jde o její nejhorší výsledek od listopadu 2021.

Další strany zůstávají stabilní:

• Zelení: 15 procent,
• SPD: 12 procent,
• Levice: 11 procent.

Rozdíl mezi AfD a Unií tak narostl na výrazných sedm procentních bodů.

Slábne také „zeď“ proti AfD

Pozoruhodná je i změna postoje veřejnosti k případné spolupráci ostatních stran s AfD.

Úplné odmítnutí spolupráce požaduje:

37 procent Němců.

To je o čtyři procentní body méně než v červnu.

Naopak:

32 procent

se domnívá, že o spolupráci s AfD by se mělo rozhodovat případ od případu.

A:

27 procent

dokonce podporuje aktivní hledání spolupráce.

Tento podíl vzrostl o tři procentní body.

Největší odpor proti spolupráci s AfD panuje mezi voliči:

• Zelených: 77 procent,
• Levice: 74 procent,
• SPD: 61 procent.

Zajímavá je ale situace mezi voliči samotné CDU/CSU.

Pouze:

44 procent

jejích příznivců trvá na úplném odmítnutí spolupráce s AfD.

Naopak:

48 procent voličů Unie

považuje za přijatelné rozhodovat o případné spolupráci případ od případu.

To je v přímém napětí s oficiálním rozhodnutím CDU, které spolupráci s AfD vylučuje.

Německo vstupuje do velmi citlivého období

Deutschlandtrend tak nevypovídá jen o strachu z terorismu. Ukazuje mnohem širší obraz německé společnosti.

Na jedné straně roste obava z islamistického násilí a podpora přísnější ochrany hranic. Na druhé straně existuje hluboká nespokojenost s vládou a silná touha po změně.

AfD z tohoto prostředí politicky těží.

Zároveň se postupně mění i postoj veřejnosti k izolaci této strany. Přestože většina etablovaných stran nadále odmítá s AfD spolupracovat, mezi samotnými občany už tento princip zdaleka nemá tak jednoznačnou podporu jako dříve.

Průzkum proto ukazuje, že německá politika vstupuje do velmi citlivé fáze: otázky bezpečnosti, migrace a důvěry ve stát se stále těsněji propojují s růstem protestních a antisystémových nálad.

Průzkum Infratest Dimap probíhal od 3. do 5. srpna 2026 mezi 1 297 oprávněnými voliči. Z toho 773 lidí odpovídalo telefonicky a 524 prostřednictvím internetu. Statistická odchylka se pohybuje mezi dvěma a třemi procentními body.

Co z toho vyplývá pro Česko?

Pro Českou republiku je klíčové sledovat nejen samotný růst AfD, ale především důvody, které za ním stojí. Nový průzkum naznačuje, že velká část Němců už nevnímá bezpečnost, migraci a fungování státu jako oddělená témata. Spojují se v jeden širší pocit, že současné politické uspořádání nefunguje dostatečně dobře.

Podobný mechanismus může působit i v dalších evropských zemích. Pokud tradiční strany nedokážou nabídnout důvěryhodnou odpověď na otázky bezpečnosti, migrace, ekonomiky a kvality veřejných služeb, prostor získávají protestní formace.

Pro českého čtenáře je zároveň podstatné, že změna německé politické krajiny by měla přímý dopad i na Česko. Německo je naším největším obchodním partnerem, klíčovým spojencem v EU a významným hráčem v evropské bezpečnostní politice. Dlouhodobá politická nestabilita nebo zásadní změna německého kurzu by se proto velmi rychle projevily i za českými hranicemi.

---

---

📰 Zaujalo nás na českých webech

🟥 Novinky.cz: To si neumíte ani představit. Učitelka líčí poměry v německé škole, která se vymkla kontrole

Novinky.cz přinášejí výpověď učitelky ze školy v Severním Porýní-Vestfálsku, kde jsou podle jejího líčení běžné rvačky, výhrůžky učitelům, šikana, drogy i opakované zásahy policie. Zhruba 75 procent žáků má migrační kořeny a část dětí má vážné jazykové i vzdělávací problémy. Učitelka upozorňuje také na kulturní konflikty, vysokou absenci a rostoucí násilí vůči pedagogům. Podle policejních statistik bylo v Německu v roce 2024 zaznamenáno 28 760 násilných incidentů ve školách a 1 283 učitelů se stalo obětí napadení.

Proč článek doporučujeme:
Text nabízí velmi konkrétní pohled na problémy, které dnes řeší část německého školství – od integrace a jazykových bariér až po bezpečnost učitelů a kázeň ve třídách. Pro českého čtenáře je zajímavý i jako příklad toho, jak se společenské a migrační změny mohou promítat přímo do fungování škol.

Přečíst celý článek na Novinky.cz

---

🟥 Novinky.cz: Městský zastupitel v Německu ohlásil swinger party na radnici

Městský zastupitel v západoněmeckém Mannheimu Julien Ferrat plánuje uspořádat přímo v budově radnice „politickou swinger party“. Pětatřicetiletý komunální politik a vyznavač naturismu už dříve vzbudil pozornost například „studijním pobytem“ v nudistickém swinger resortu na francouzském Azurovém pobřeží. Radnici považuje za vhodné místo mimo jiné kvůli její poloze v centru Mannheimu a tvrdí, že městské předpisy podobnou akci výslovně nezakazují. Pokud by mu město konání znemožnilo, je podle článku připraven bránit svůj záměr právní cestou, případně až u Spolkového ústavního soudu.

Proč článek doporučujeme:
Poněkud bizarní příběh z německé komunální politiky ukazuje, kam až může sahat spor o využívání veřejných prostor a hranice osobní svobody. Zároveň nabízí odlehčenější pohled na dění v Německu mimo velkou celostátní politiku.

Přečíst celý článek na Novinky.cz

---

🟦Hospodářské noviny: „To se nestane za dva roky.“ Rheinmetall bude schopný doplnit americké zásoby střel, chce to ale čas, říká šéf zbrojovky

Hospodářské noviny se věnují plánované společné výrobě taktických střel ATACMS německého Rheinmetallu a amerického Lockheed Martinu. Nová produkce má vzniknout v závodě Rheinmetallu v Unterlüssu a v budoucnu může pomoci doplňovat i americké zásoby munice, které podle Reuters zatěžuje vysoká spotřeba ve válce s Íránem. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger však upozorňuje, že výrazné navýšení kapacit bude trvat řadu let. Společný podnik má první tržby generovat od roku 2028 a německá zbrojovka současně očekává další velké kontrakty pro Bundeswehr.

Proč článek doporučujeme:
Text dobře ukazuje, jak rychle se mění evropský obranný průmysl a jak významnou roli v něm začíná hrát Německo. Pro českého čtenáře je důležitý i kvůli rostoucím vazbám mezi českými a německými zbrojovkami a širší debatě o evropské obranné soběstačnosti.

Přečíst celý článek na Hospodářské noviny