
KRÁTKÉ SHRNUTÍ: Dnešní přehled německého tisku má dvě téměř rovnocenné hlavní linie. Většina komentářů chápe Nobelovu cenu pro Navanethem Pillayovou jako podporu mezinárodního práva, jeden hlas ji však ostře odmítá kvůli jejím postojům k Izraeli. Druhým tématem je návštěva Gerharda Schrödera u Vladimira Putina.
U Nobelovy ceny vzniká skutečný názorový střet o osobu laureátky i o roli mezinárodního práva v současné geopolitice. U Gerharda Schrödera je naopak základní tón komentářů výrazně jednotnější: jeho účast na oslavě Putinových narozenin převážně odsuzují. Jediný výraznější protihlas připomíná, že bývalý kancléř může mít díky osobnímu kontaktu s Kremlem hodnotu jako prostředník.
Jihoafrická právnička Navanethem Pillayová získala letošní Nobelovu cenu za mír za dlouholetý přínos mezinárodnímu právu, lidským právům a boji proti válečným zločinům a genocidě. V minulosti působila jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva a jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu. Deutschlandfunk
První tři komentáře v dnešní Presseschau rozhodnutí Nobelova výboru hodnotí velmi podobně.
LANDSHUTER ZEITUNG považuje Pillayovou za „elegantní řešení“ a cenu chápe jako jasné politické gesto ve prospěch mezinárodního práva. Komentář přitom výslovně staví toto poselství proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vytýká oslabování mezinárodních institucí.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG interpretuje cenu podobně, ale ještě šířeji. Pillayová podle listu reprezentuje představu, že mír nemůže být založen pouze na vojenské a politické síle, nýbrž také na závazných pravidlech, nezávislých soudech, stíhání válečných zločinů a mezinárodní spolupráci.
Také NÜRNBERGER NACHRICHTEN v ocenění vidí symbolický odpor proti modelu mezinárodních vztahů založenému na právu silnějšího. Komentář do stejné skupiny řadí Spojené státy, Čínu a Rusko a připouští, že Nobelova cena sama jejich politiku nezmění. Přesto ji považuje za správný signál ve prospěch pravidly založeného mezinárodního systému.
Mezi těmito třemi médii je tedy tentokrát poměrně výrazná shoda: hlavní význam ceny nespatřují jen v osobní biografii laureátky, ale v obraně samotného principu mezinárodního práva.
Právě tuto převládající interpretaci ostře narušuje JÜDISCHE ALLGEMEINE.
Týdeník označuje rozhodnutí za „zdrcující zprávu“ a svou kritiku staví především na Pillayové vztahu k Izraeli.
Komentář tvrdí, že po odchodu z vysoké funkce v OSN vystupovala proti Izraeli a podporovala hnutí BDS. Připomíná také incident z roku 2022, kdy člen komise OSN Miloon Kothari hovořil o údajném vlivu „židovské lobby“ a zpochybňoval členství Izraele v OSN. Podle listu Pillayová nereagovala na Kothariho výroky dostatečně razantně a naopak jej hájila.
To je závažná kritika konkrétního média a v Presseschau je prezentována právě jako jeho argument proti Nobelově rozhodnutí – nikoli jako obecně přijímané hodnocení Pillayové.
Spor se vyostřil i po oznámení ceny. Izraelské ministerstvo zahraničí rozhodnutí Nobelova výboru velmi tvrdě odmítlo a obvinilo Pillayovou z protiizraelské zaujatosti. Laureátka naopak tvrdí, že komise OSN, kterou vedla, pracovala podle právních standardů a svá zjištění ověřovala. Deutschlandfunk
WESER-KURIER stojí mezi oběma póly, ale v základním hodnocení Pillayovou spíše hájí.
List připouští, že o závěrech vyšetřovací komise OSN pro Izrael a okupovaná palestinská území lze legitimně diskutovat. Komise vedená Pillayovou v září 2025 dospěla k závěru, že izraelské úřady a bezpečnostní síly podle její právní analýzy spáchaly v Pásmu Gazy genocidu. Izrael tento závěr odmítá. Spojené národy
Weser-Kurier však považuje za chybu odmítnout celou práci komise automaticky jako zaujatou. Připomíná Pillayové dlouholetou právnickou kariéru v Jihoafrické republice, Rwandě a mezinárodních institucích.
Tady je tedy hlavní dělicí linie dnešních komentářů dobře čitelná: spor není jen o tom, zda Pillayová odvedla významnou práci pro mezinárodní právo. Jde i o otázku, zda její angažmá a závěry vůči Izraeli zpochybňují její nestrannost, nebo naopak představují právě příklad právního přístupu, za který má být oceněna.
Pro Česko má tato debata význam především na úrovni zahraniční politiky. Česká republika jako menší evropský stát tradičně spoléhá na mezinárodní instituce, závazné smlouvy a bezpečnostní alianční struktury více než velmoci schopné prosazovat své zájmy samostatně.
Spor kolem Pillayové současně ukazuje, jak obtížné je oddělit podporu mezinárodního práva jako principu od sporů o to, kdo a jak toto právo interpretuje. Právě případ války v Gaze je toho mimořádně citlivým příkladem.
Druhá hlavní část dnešní Presseschau má výrazně menší názorový rozptyl.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder byl v Moskvě pracovně kvůli svému novému angažmá v ruském maloobchodním řetězci Hyperglobus. Podle Kremlu se Vladimir Putin o jeho přítomnosti dozvěděl a pozval jej do svého soukromého sídla na oslavu 74. narozenin. Kreml následně zveřejnil fotografie obou mužů při přátelském setkání. Reuters
V Německu to vyvolalo ostrou kritiku včetně vedení Schröderovy vlastní SPD. Spolupředseda strany Lars Klingbeil návštěvu označil za „zcela nepřijatelnou“ a kriticky reagoval také kancléř Friedrich Merz. Reuters
HANDELSBLATT interpretuje fotografii Schrödera s Putinem především jako poškození německé pověsti. Připomíná, že Rusko současně pokračuje v útocích proti Ukrajině, a odmítá představu, že osobní kontakty bývalého kancléře automaticky představují užitečný mírový kanál.
Komentář zároveň tvrdí, že Schröderovo vystupování podporuje argument těch německých politických sil, které říkají, že problém války lze řešit především obnovením přímého dialogu s Putinem.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG jde ještě dál. Podle ní Schröder překročil „poslední hranici studu“. List připomíná, že při předchozích cestách do Moskvy se mohl alespoň odvolávat na snahu zprostředkovat jednání, zatímco tentokrát šlo o narozeninovou oslavu a obchodní návštěvu.
Jde o výrazně hodnotící komentář, nikoli o popis motivů samotného Schrödera.
Od hlavního tónu se liší MITTELDEUTSCHE ZEITUNG.
Ani ona Schröderovo chování morálně neobhajuje. Píše, že jeho pokračující označování Putina za přítele vyvolává otázky nad postoji bývalého kancléře.
Pak ale přidává pragmatický argument: Schröder je podle komentáře jedním z mála německých politických představitelů, kteří mají stále možnost hovořit s ruským prezidentem osobně.
List proto připomíná stanovisko politika SPD Ralfa Stegnera, podle něhož jakýkoli budoucí mír nebo příměří nakonec bude vyžadovat jednání s Putinem. Mitteldeutsche Zeitung z toho vyvozuje, že Schröderův kontakt s Kremlem ještě může získat diplomatickou hodnotu.
Toto je nejvýraznější odlišný názor dnešního bloku: nezpochybňuje problematičnost návštěvy, ale odmítá z ní vyvodit, že komunikační kanál nemůže mít žádný praktický význam.
KÖLNER STADT-ANZEIGER tuto naději přímo odmítá.
Podle komentáře nemají Schröderovy osobní kontakty na Putinovo rozhodování podstatný vliv. Kreml naopak podobné návštěvy používá pro fotografie, propagandu a vytváření obrazu, že významní západní politici mají nadále zájem o dobré vztahy s ruským prezidentem.
List zároveň upozorňuje na Schröderovy dlouholeté ekonomické vazby na ruské podniky. Bývalý kancléř v minulosti působil v orgánech firem napojených na ruský energetický sektor a nyní vstoupil do dozorčí rady řetězce Hyperglobus. Jeho nové angažmá potvrzuje i Reuters. Reuters
Komentář FUNKE-MEDIENGRUPPE pak přesouvá debatu z Moskvy zpět do Německa. Nevstupuje do otázky, zda má Schröderův vztah k Putinovi ještě diplomatický význam, ale kritizuje jeho protokolární zacházení doma. Za chybu považuje například to, že bývalý kancléř a jeho manželka seděli při oslavách Dne německé jednoty v první řadě.
To je redakční požadavek Funke, nikoli současné protokolární pravidlo.
Celková bilance této části je však velmi jednoznačná: tři ze čtyř komentářových linií zdůrazňují hlavně politickou, morální nebo propagandistickou škodu Schröderových kontaktů. Mitteldeutsche Zeitung jako jediná nechává otevřenou možnost, že jeho osobní kanál k Putinovi ještě může být někdy užitečný.
Vedle dvou dominantních témat obsahuje dnešní Presseschau ještě jeden ekonomicky významný komentář.
Ministři financí EU se 9. října dohodli na hlavních částech vyjednávací pozice k reformě dohledu nad evropskými kapitálovými trhy. Cílem je převést dohled nad částí nejvýznamnější tržní infrastruktury z národních orgánů na evropský dohled ESMA a odstranit některé překážky přeshraničního investování. Consilium
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG tento krok hodnotí mimořádně pozitivně.
Podle komentáře může hlubší kapitálová unie pomoci dostat stovky miliard eur soukromých úspor k evropským firmám, především technologickým a růstovým podnikům, které dnes při získávání kapitálu často hledají financování ve Spojených státech.
FAZ zároveň oceňuje rychlost, s níž se ministři posunuli během posledních deseti měsíců, a chápe dohodu jako známku toho, že členské státy začínají považovat roztříštěnost evropského kapitálového trhu za strategický problém v konkurenci s USA a Čínou.
Je však vhodné doplnit, že kompromis je méně centralizovaný než původní představa Evropské komise. Zejména Německo prosadilo výjimky, které ponechají část významných subjektů pod národním dohledem. A předpis ještě není konečný – následovat musí jednání s Evropským parlamentem. Reuters
Právě tato méně nápadná část dnešní Presseschau může mít pro Česko velmi konkrétní význam.
Smyslem evropské kapitálové unie je umožnit firmám získávat kapitál snadněji napříč členskými státy a nabídnout evropským investorům širší možnosti investování. To je relevantní také pro české technologické firmy a startupy, které jsou dnes ve větší míře závislé na bankovním financování nebo zahraničních investorech.
Českého trhu se samozřejmě případná reforma nedotkne izolovaně. Její význam by spočíval právě v tom, že by národní kapitálové trhy byly méně oddělenými ostrovy a více součástí jednoho evropského prostoru. Zda se tento ambiciózní cíl podaří naplnit, bude záležet i na konečné podobě kompromisu s Evropským parlamentem. Consilium
Výchozí zdroj: Deutschlandfunk – Presseschau, 10. října 2026. Deutschlandfunk
Odkazy na jednotlivá německá média v textu odpovídají odkazům uvedeným v Presseschau. Jde o odkazy na domovské stránky médií, nikoli o přímé odkazy na jednotlivé komentáře. U FUNKE-MEDIENGRUPPE nebyl v dodaném vydání aktivní odkaz uveden, proto jej nevytvářím odhadem.