DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 14. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Přehled německého tisku – 14. srpna 2026

Německé komentářové stránky se dnes soustředí především na vyhrocený volební boj v Sasku-Anhaltsku, kde se AfD, BSW, CDU i Levice snaží najít cestu k povolební většině a zároveň zabránit soupeřům v převzetí vlády. Druhým významným tématem je 65. výročí stavby Berlínské zdi, které média využívají nejen k připomenutí represivního charakteru NDR, ale také k debatě o přetrvávajícím rozdělení německé společnosti. Třetí blok se věnuje pokračujícím vedrům a suchu, jejichž dopady se stále výrazněji projevují v německém zemědělství. Komentáře se přitom shodují, že bez domácí a odolné zemědělské výroby může být v krizových obdobích ohrožena i samotná potravinová bezpečnost.

Sasko-Anhaltsko: AfD a BSW bojují o stejné voliče, koaliční matematika se rozpadá

Tři týdny před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku podle německých komentátorů vzniká stále komplikovanější situace. Největší pozornost se soustředí na vztah mezi AfD a BSW, které sice nejsou totožné programově, ale částečně soupeří o podobné protestní a východoněmecké voliče.

Frankfurter Rundschau: BSW sází na taktické hlasování

FRANKFURTER RUNDSCHAU upozorňuje na zvláštní dynamiku mezi AfD a Spojenectvím Sahry Wagenknechtové.

Podle listu obě strany oslovují do značné míry podobnou část elektorátu:

• voliče kritické k tradičním stranám,
• výrazně východoněmecky orientované,
• často vstřícnější vůči Rusku,
• přesvědčené, že Německo potřebuje zásadní politickou změnu.

Wagenknechtová podle deníku přichází s jednoduchou taktikou: kdo chce změnu, nemusí volit AfD, ale BSW. Pokud by totiž BSW vstoupilo do zemského parlamentu, mohlo by výrazně změnit povolební matematiku.

Frankfurter Rundschau připomíná, že stejný princip taktické volby už nyní používají SPD a především Zelení. Jejich argument zní v zásadě: kdo chce zabránit pravicovému ministerskému předsedovi, musí pomoci menším demokratickým stranám překročit pětiprocentní hranici.

Jenže pokud se do parlamentu dostane zároveň i BSW, celý plán se může zkomplikovat.

Nürnberger Zeitung: Vláda odborníků by mohla být nouzovým řešením

 NÜRNBERGER ZEITUNG se věnuje návrhu Sahry Wagenknechtové vytvořit po volbách zemskou vládu složenou z odborníků bez stranické příslušnosti.

Takový kabinet by mohl být řešením v případě, že by žádná klasická koalice nebyla politicky možná.

Problém by však podle deníku nastal okamžitě při výběru ministerského předsedy.

Bylo by nutné najít osobnost:

• přijatelnou pro CDU,
• akceptovatelnou pro levicové strany,
• tolerovanou BSW,
• a alespoň v některých hlasováních nepřímo podporovanou AfD.

Taková vláda by si navíc musela pro každý jednotlivý zákon hledat novou parlamentní většinu.

A právě zde vidí Nürnberger Zeitung největší slabinu konceptu. V praxi by se velmi pravděpodobně opakovaně stávalo, že by vláda byla závislá také na hlasech AfD.

To by mohlo být pro část ostatních stran politicky nepřijatelné.

TAZ: Levice se stává stabilizačním prvkem východního Německa

 TAGESZEITUNG – TAZ nabízí téměř opačný pohled.

Podle listu se Die Linke stává ve východních spolkových zemích stabilizačním prvkem demokratického systému.

Strana podle TAZ nemá příliš na výběr, pokud chce zabránit účasti AfD na vládě.

Uvnitř Levice podle komentáře panuje poměrně široká shoda, že zabránit vládní účasti AfD má přednost před tradičním politickým soupeřením s CDU.

TAZ ale zároveň požaduje něco i od křesťanských demokratů.

Pokud CDU skutečně počítá s podporou Levice při blokování AfD, měla by podle listu přestat se systematickými útoky na tuto stranu.

Vstřícnost Levice totiž není samozřejmá a podle TAZ by měla mít politickou cenu.

To naznačuje, že případná tolerance CDU ze strany Levice by pravděpodobně nebyla bezpodmínečná.

Stuttgart Zeitung: Höcke nabízí Wagenknechtové „otrávený dar“

Další rozměr získala debata v sousedním Durynsku.

Tamní šéf AfD Björn Höcke navrhl, aby se Sahra Wagenknechtová stala ministerskou předsedkyní Durynska s podporou AfD.

STUTTGARTER ZEITUNG tento návrh označuje za nabídku, která na první pohled působí vstřícně, ale ve skutečnosti může být politicky toxická.

Wagenknechtová v minulosti Höckeho ostře kritizovala a ani současné vedení durynského BSW podle listu o podporu AfD nestojí.

Höcke však přesto dosáhl jednoho cíle: získal mediální pozornost.

Komentář upozorňuje také na významný rozpor uvnitř samotné AfD.

Zatímco Höcke v Durynsku dává BSW najevo, že ho považuje za potenciálního partnera, Ulrich Siegmund v Sasku-Anhaltsku se vůči BSW ostře vymezuje, protože mu jeho voliči mohou chybět k vytoužené absolutní většině.

AfD tak v různých spolkových zemích postupuje velmi rozdílně.

Kölner Stadt-Anzeiger: Vzniká „Querfront“ AfD a Wagenknechtové?

Mnohem ostřejší interpretaci nabízí  KÖLNER STADT-ANZEIGER.

Podle něj Höckeho nabídka Wagenknechtové není náhodná.

Komentář tvrdí, že AfD se snaží narušovat tradiční demokratické dělící linie a využívá každou příležitost k rozkladu dosavadních stranických vazeb.

List přitom připomíná politický vývoj Sahry Wagenknechtové.

Ještě před několika lety jako politička Levice odmítala některé koalice se SPD a Zelenými jako nedostatečně levicové.

Později se však v několika oblastech přiblížila postojům AfD:

• v migrační politice,
• během pandemie covidu,
• v postoji k Rusku.

Kölner Stadt-Anzeiger proto hovoří o možnosti vzniku takzvané Querfront, tedy politického propojení krajní či radikální pravice s částí protestní levice na základě společného odporu vůči tradičnímu politickému středu.

Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je Sasko-Anhaltsko zajímavé především jako laboratoř toho, co může nastat, když jedna protestní strana získá kolem třetiny nebo více hlasů a klasické koalice přestanou matematicky fungovat.

Německá politická scéna se tím začíná přibližovat situaci, kterou Česko zná dobře: menšinové vlády, tolerance bez koaliční smlouvy, taktické hlasování a nečekané parlamentní dohody.

Zároveň je zajímavé sledovat vztah AfD a BSW. Obě strany mohou spolu soupeřit o stejného voliče, ale v některých otázkách jsou si zároveň bližší než každá z nich tradičním stranám. Pokud by se tento model prosadil, mohl by změnit celé politické uspořádání východního Německa.

65 let od Berlínské zdi: Německo řeší nejen minulost, ale i novou „zeď v hlavách“

Druhým velkým tématem je připomínka 65 let od zahájení stavby Berlínské zdi.

Německá média při této příležitosti neřeší jen historickou událost samotnou. Výročí se stává podnětem k debatě o tom, jak se dnes Německo vyrovnává s dědictvím NDR a zda se rozdíl mezi východem a západem skutečně podařilo překonat.

Rheinische Post: Mladí lidé musí vědět, co NDR skutečně byla

 RHEINISCHE POST připomíná základní charakter východoněmeckého režimu.

V NDR podle deníku:

• stát systematicky sledoval občany,
• lidé byli vězněni z politických důvodů,
• existovala nucená práce,
• nebyly svobodné volby,
• neexistovala skutečná svoboda projevu,
• útěk ze země mohl skončit smrtí.

Deník proto volá po silnější kultuře historické paměti.

Ta by podle něj měla umět skloubit dvě věci:

1. osobní vzpomínky lidí, kteří v NDR skutečně žili,
2. jednoznačné konstatování, že šlo o diktaturu.

Zvláštní význam mají podle deníku pamětníci.

Zároveň by školy měly věnovat větší pozornost historii NDR, zejména v západním Německu, kde je toto téma podle komentáře často v dějepise upozaděno.

Bez znalosti historie roste riziko jejího romantizování.

FAZ: Německo vytváří nové ideologické zdi

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG přenáší výročí do současné politiky.

List kritizuje, že k výročí stavby Berlínské zdi prakticky nezazněly významnější reakce od AfD ani Levice.

Podle FAZ to ukazuje, že část současné německé politiky nedokázala z dějin vyvodit správné poučení.

Deník přitom používá Berlínskou zeď jako metaforu.

Fyzická zeď mezi Východem a Západem sice zmizela, ale politické a ideologické zdi vznikají znovu.

FAZ připomíná, že německý politický systém byl v minulosti schopen integrovat radikálnější politické proudy na levé straně.

Zelení se postupně stali běžnou vládní stranou a podobně se do politického systému začlenila také Levice.

Na pravici však podle komentáře podobný integrační proces nevznikl.

Výsledkem je nová politická hranice mezi AfD a ostatními stranami.

Tato „zeď bez betonu a ostnatého drátu“ podle FAZ hrozí novým rozdělením země.

Dithmarscher Landeszeitung: Méně moralizování, více dialogu

 DITHMARSCHER LANDESZEITUNG volá po větší ochotě mluvit s lidmi opačného názoru.

Podle deníku není příliš užitečné při každém výročí znovu konstatovat existenci „zdi v hlavách“.

Důležitější je přestat automaticky odsuzovat jiné názory.

Komentář připomíná, že je mnohem jednodušší zůstat ve vlastní sociální či politické bublině než skutečně mluvit s lidmi, kteří svět vidí jinak.

Právě takový dialog ale podle listu vyžaduje největší odvahu.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku má výročí Berlínské zdi mimořádně silný historický přesah. Československo bylo součástí stejného sovětského bloku a podobně jako obyvatelé NDR měli i Češi a Slováci zkušenost s uzavřenou hranicí, politickým pronásledováním a omezením možnosti vycestovat.

Německá diskuse je ale zajímavá ještě něčím jiným. Ukazuje, jak rychle se může historická paměť oslabovat. Také v Česku dnes dorůstá generace, která nezažila komunismus ani jeho bezprostřední důsledky.

Proto je důležité rozlišovat mezi legitimní nostalgií po některých osobních zkušenostech z minulosti a relativizací samotného nedemokratického režimu.

Vedra a sucho: němečtí zemědělci čelí stále tvrdším podmínkám

Posledním velkým tématem dnešního německého tisku jsou pokračující vysoké teploty a jejich dopad na zemědělství.

Komentáře tentokrát nevnímají problém jen jako klimatickou otázku, ale stále více jako otázku potravinové bezpečnosti.

Pforzheimer Zeitung: Zemědělství musí být ekologičtější, ale nelze ho zadusit předpisy

PFORZHEIMER ZEITUNG připomíná, že extrémní sucha jsou stále častější a souvisejí s klimatickou změnou.

Současně ale upozorňuje, že na globální změně klimatu se podílí i průmyslově organizované zemědělství.

Němečtí farmáři podle listu v mezinárodním srovnání často hospodaří relativně:

• menším způsobem,
• odpovědněji,
• s vyššími ekologickými standardy.

Podpora domácího zemědělství proto podle komentáře může být součástí klimatické politiky.

Současně se ale musí i německé zemědělství dále měnit.

Deník doporučuje především snižovat závislost na:

• dovážených krmivech,
• dovážených hnojivech.

To by podle listu zvýšilo nejen ekologickou udržitelnost, ale i odolnost německých zemědělců vůči mezinárodním krizím.

Komentář ale zároveň varuje před dalším administrativním zatěžováním farmářů.

Řešením podle něj nemůže být nekonečné přidávání nových regulací.

Augsburger Allgemeine: Bez domácích zemědělců není potravinová bezpečnost

AUGSBURGER ALLGEMEINE jde ještě dál a upozorňuje, že budoucnost zemědělství je otázkou národní odolnosti.

Problémy, kterým němečtí zemědělci čelí, podle listu nemohou zvládnout sami.

Potřebují pomoc:

• státu,
• politiky,
• spotřebitelů,
• celé společnosti.

V sázce podle deníku není jen existence jednoho profesního odvětví.

Jde také o dostupnost:

• zdravých potravin,
• regionálně vyráběných potravin,
• cenově dostupných potravin.

Komentář upozorňuje, že pokud se spojí několik krizí současně – například sucho, energetické problémy, narušení dopravy a geopolitické konflikty – zásobování supermarketů může být narušeno velmi rychle.

Spolehlivé zásobování obyvatel proto podle Augsburger Allgemeine není možné bez zdravého a funkčního domácího zemědělství.

Český úhel pohledu

Téma je pro Českou republiku velmi blízké. Česká zemědělská krajina čelí podobným problémům: dlouhým obdobím sucha, extrémním teplotám, nerovnoměrným srážkám a rostoucím nákladům.

Stejně důležitá je otázka potravinové soběstačnosti. Česká republika sice zůstává významným zemědělským producentem, zároveň však u řady potravin závisí na dovozu.

Německá debata připomíná, že v době stabilního evropského trhu může být taková závislost levná a pohodlná. V krizových situacích se ale domácí výrobní kapacita stává strategickou hodnotou podobně jako energetika nebo obranný průmysl.

Shrnutí

Dnešní německý tisk spojuje tři velmi odlišná témata jedním společným motivem: odolností společnosti a státu. V Sasku-Anhaltsku se testuje odolnost tradičního stranického systému proti prudkému růstu AfD, výročí Berlínské zdi připomíná význam historické paměti a pokračující sucha zase odhalují zranitelnost zemědělství a zásobování potravinami.

Z českého pohledu jsou všechny tři debaty velmi relevantní. Česko řeší podobnou fragmentaci politické scény, stejné riziko oslabování historické paměti i obdobné dopady klimatických změn na zemědělství a potravinovou bezpečnost.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)