NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (25. 6. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 25. června 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes věnuje především třem velkým tématům. Největší pozornost poutá několikahodinový celostátní kolaps železniční dopravy po výpadku digitálního vlakového komunikačního systému Deutsche Bahn a otázka bezpečnosti kritické infrastruktury. Výrazný prostor dostává také debata o ochraně dětí a mladistvých v digitálním světě, kde expertní komise navrhuje zpřísnění pravidel pro sociální sítě a používání mobilních telefonů ve školách. Závěr přehledu patří pokračující evropské vlně veder a otázce, zda jsou evropské státy na stále častější extrémní počasí dostatečně připraveny.

Ochrana dětí v digitálním světě

RHEINISCHE POST: Odpovědnost neleží jen na politicích

Deník Rheinische Post upozorňuje, že doporučení expertní komise nesměřují pouze na zákonodárce. Odpovědnost podle ní nesou také školy, rodiče, zdravotnický systém, státní správa i samotné technologické platformy.

Komise navrhuje širokou škálu opatření – od posílení mediální gramotnosti až po zákaz mobilních telefonů ve školách. U zákazu sociálních sítí pro děti však odborníci nezaujali jednoznačné stanovisko a předložili dvě možné varianty dalšího postupu.

Rodinná ministryně Karin Prienová již dříve podpořila myšlenku, aby sociální sítě byly běžně dostupné až od 13 let. Podle komentáře deníku právě zde nastává okamžik, kdy by stát měl využít možnost jasného zákazu, protože algoritmy sociálních sítí jsou navrženy tak, aby maximalizovaly dobu strávenou na obrazovce, což negativně ovlivňuje nejen děti, ale často i dospělé.

 DIE ZEIT: Návrhy jsou příliš opatrné

Týdeník Die Zeit považuje doporučení expertů za příliš zdrženlivá.

Podle komentáře je překvapivé, že se odborníci nedokázali shodnout ani na minimálním věku 13 let, přestože stejnou hranici používá řada sociálních sítí již dnes. Problém však spočívá v tom, že její dodržování prakticky nikdo nekontroluje.

Stejně kriticky hodnotí návrh zakázat soukromé používání mobilů pouze do 7. třídy. Podle autora mobily narušují školní kolektiv i ve vyšších ročnících a řada škol už dnes dobrovolně zavádí přísnější pravidla.

 STUTTGARTER ZEITUNG: Evropa potřebuje jednoduchá pravidla

Stuttgarter Zeitung varuje před vznikem příliš komplikovaného německého systému plného výjimek.

Podle deníku by bylo mnohem vhodnější vytvořit jednotná evropská pravidla – například jasný věkový limit bez výjimek nebo jednotný zákaz soukromého používání mobilních telefonů ve všech školách.

LAUSITZER RUNDSCHAU: Bez Evropské unie to nepůjde

Lausitzer Rundschau připouští, že mnoho lidí slyší na evropská řešení nerado, protože jejich příprava bývá pomalá.

Přesto je podle komentáře právě evropská úroveň jedinou cestou, jak přinutit společnosti jako Meta nebo TikTok skutečně dodržovat věková omezení. Evropská komise již na návrzích pracuje a první konkrétní legislativní návrhy chce představit v polovině července.

 STRAUBINGER TAGBLATT: Povinnost musí nést platformy

Deník Straubinger Tagblatt navrhuje jinou cestu.

Namísto složité kontroly uživatelů by podle něj měla legislativa přímo uložit provozovatelům sociálních sítí povinnost technicky zabránit přístupu nezletilých k nevhodnému obsahu. Jak přesně to provedou, není podle autora podstatné – důležité je pouze to, aby systém skutečně fungoval.

Český úhel pohledu

Diskuse velmi připomíná debaty probíhající také v České republice. Řada českých škol již omezuje používání mobilních telefonů během výuky a stále častěji se objevují návrhy na jednotnější pravidla. Pokud Evropská unie skutečně přijde s jednotnou regulací věkového ověřování na sociálních sítích, bude se vztahovat i na české uživatele a české školy.

Kolaps Deutsche Bahn a bezpečnost kritické infrastruktury

FRANKFURTER ALLGEMEINEN ZEITUNG: Jeden technický problém nesmí zastavit celou zemi

Největší pozornost věnuje tisk několika hodinám trvajícímu výpadku digitálního vlakového spojení Deutsche Bahn.

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung přišla porucha v nejhorší možný okamžik. Německé železnice dlouhodobě bojují s nízkou dochvilností i nespokojeností cestujících.

Podle deníku však nejde jen o další technickou závadu. Skutečným problémem je skutečnost, že jediná chyba dokázala ochromit železniční dopravu v celé zemi. Kritická infrastruktura by podle autora měla být navržena tak, aby podobné selhání nemohlo vyřadit celý systém.

 KÖLNER STADT-ANZEIGER: Odpovědnost nese i vláda

Také Kölner Stadt-Anzeiger upozorňuje, že nejde pouze o problém samotných drah.

Podle deníku musí odpovědi nabídnout i spolková vláda, protože ochrana kritické infrastruktury je v době rostoucích bezpečnostních hrozeb jedním ze základních úkolů státu.

 NÜRNBERGER ZEITUNG: Čas hájení skončil

Nürnberger Zeitung připomíná, že nová šéfka Deutsche Bahn Palla převzala vedení společnosti teprve na podzim 2025.

Po této události však podle autora končí období tolerance. Vláda by se měla vážně zabývat i otázkou, zda by železniční infrastrukturu neměla spravovat samostatná státní organizace.

Süddeutsche Zeitung: Nepřehánějme závěry

Naopak Süddeutsche Zeitung nabádá ke zdrženlivosti.

Podle komentáře zatím není známá přesná příčina poruchy a spojovat ji automaticky s dlouhodobými problémy Deutsche Bahn je předčasné. Vyšetření je podle deníku nezbytné, ale z jediné události nelze dělat dalekosáhlé závěry.

TAGESZEITUNG – TAZ: Zaměstnanci zabránili ještě větší katastrofě

Deník TAZ oceňuje především práci zaměstnanců železnice.

Ti podle autora dokázali nejkritičtější část problému odstranit přibližně během 90 minut. Přesto incident opět poškodil důvěru veřejnosti v železniční dopravu. Pokud chce Německo skutečně přesvědčit lidi, aby přesedli z automobilů do vlaků, musí být železnice výrazně spolehlivější.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku představuje německá zkušenost důležité varování. České železnice i Správa železnic postupně digitalizují zabezpečovací systémy i řízení provozu. Současně však roste význam kybernetické bezpečnosti a záložních systémů. Výpadek podobného rozsahu by měl zásadní dopad i na českou ekonomiku.

Vlna veder a připravenost Evropy

BADISCHE ZEITUNG: Na extrémní vedra si nesmíme zvyknout

Badische Zeitung uzavírá přehled úvahou o klimatických změnách.

Deník používá známé přirovnání o žábě ve vodě – pokud se voda zahřívá pomalu, žába nepozná nebezpečí a zůstane v ní příliš dlouho.

Stejně podle autora reaguje i společnost na stále častější extrémní vedra. Lidé si na ně postupně zvykají, aniž by měnili své chování nebo přijímali účinnější opatření proti změně klimatu.

Autor připomíná, že Evropa se podle klimatologů otepluje rychleji než většina ostatních kontinentů. Německá města přitom stále nejsou dostatečně připravena.

Za nezbytná opatření označuje:

• výsadbu většího množství stromů,
• budování veřejných pitných fontán,
• klimatizaci nemocnic a domovů pro seniory,
• lepší přizpůsobení měst extrémním teplotám.

Český úhel pohledu

Stejným problémům čelí také Česká republika. Horké letní dny jsou stále častější a významně zatěžují zdravotnictví, dopravu i energetiku. Některá česká města již rozšiřují množství zeleně a budují pítka či stínící prvky, odborníci však upozorňují, že adaptační opatření bude nutné v příštích letech výrazně urychlit.

Stručné shrnutí

Německý tisk dnes spojuje tři velká témata: ochranu dětí před negativními dopady sociálních sítí, otázku odolnosti kritické infrastruktury po celostátním výpadku železniční dopravy a rostoucí obavy z dopadů klimatických změn. Společným jmenovatelem většiny komentářů je požadavek na dlouhodobá systémová řešení místo dílčích a krátkodobých opatření.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)