Německo přiznává problém: Integrace žen mezi žadateli o azyl selhává. Situace je „dramatická“

Německo přiznává problém: Integrace žen mezi žadateli o azyl selhává. Situace je „dramatická“

Integrace migrantů v Německu není rovnoměrná. Zatímco muži – zejména ze Sýrie, Afghánistánu či Nigérie – se na tamní trh práce začleňují pomalu, ale stabilně, u žen se ukazuje výrazně odlišný trend. Podle nejnovějších dat z roku 2024 pracuje až 76 % mužů devět let po příchodu do Německa, ale pouze 35 % žen. Německá média a odborné kruhy podle deníku DIE WELT tento stav označují jako „dramatický“ a upozorňují na systémové riziko pro ekonomiku i sociální stabilitu země.

Proč je situace tak vážná

V Německu dnes žije přibližně 600 000 žen v produktivním věku, které získaly ochranu před válkou nebo pronásledováním. Pocházejí zejména z Afghánistánu, Eritrei, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Sýrie. Mnohé z nich přišly za svými manžely v rámci slučování rodin a často začínají integrační proces se zpožděním.

Výsledkem je jazyková a sociální izolace, která brání uplatnění na pracovním trhu. Integrace se od prvních let pobytu vyvíjí rozdílně:

  • ženy začínají později s jazykovými kurzy,
  • do zaměstnání vstupují méně často,
  • mají menší sociální vazby mimo domácnost,
  • jsou častěji závislé na partnerovi při komunikaci s úřady.

Odborníci upozorňují na paternalistické nastavení systému. Úřady často doporučují, aby matky zůstaly doma s dětmi, zatímco otcům se otevírají kurzy a pracovní příležitosti. Podle kritiček tím stát nechtěně podporuje rodové stereotypy, které omezují možnost žen získat ekonomickou nezávislost.

Důsledky pro Německo

Fenomén má dlouhodobé dopady:

  • prohlubuje se nedostatek pracovních sil, zejména v méně kvalifikovaných profesích,
  • rostou sociální výdaje a závislost na dávkách,
  • hrozí vznik paralelních komunit bez kontaktu s majoritní společností,
  • zpomaluje se integrace dětí, které často nemají v domácnosti jazykový vzor.

Z hlediska demografického vývoje jde o problém, který Německo nemůže ignorovat. Stárnutí populace a odchod silných ročníků do důchodu budou vyžadovat masivní doplnění pracovní síly. Podle německého Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání je aktivace migrujících žen jednou z posledních rezerv.

Nechybí vůle, chybí podmínky

Z výzkumů vyplývá, že většina žen chce pracovat. Bariéry jsou však hlubší:

  • nízká dostupnost jeslí a školek,
  • neuznávání kvalifikací z domovských zemí,
  • velké rozdíly v jazykové úrovni,
  • závislost na manželovi při přístupu k institucím.

Organizace DaMigra, jež se zabývá podporou migrantek, zdůrazňuje, že kořen problému není v „kulturní nechuti“, ale v nastavení systému. Pokud stát umožní matkám rychlejší vstup do jazykových kurzů a zároveň vytvoří dostupnější kapacity péče o děti, může se situace zásadně změnit.

Jaký přístup by měla Česká republika zvolit k integraci migrantů?

Český přesah: Co z toho vyplývá pro Českou republiku

I když je Česká republika mnohem méně imigrantskou zemí, německá zkušenost je relevantní hned v několika bodech:

  1. Předvídání budoucnosti: Pokud by ČR zvýšila počet udělených azylových ochran či začala více přijímat pracovní migranty, problém s integrací žen může nastat už v začátku.
  2. Jazyková bariéra: Německo ukazuje, že jazykový kurz nestačí – je třeba časování, motivace a systémová podpora.
  3. Zaměstnanost žen – klíčový faktor: Aktivace pracovního potenciálu migrantek může být strategickým přínosem pro trh práce, zejména v sektorech služeb, pečovatelství a podpůrných profesích.
  4. Společenské napětí: Čím menší kontakt s majoritní společností, tím větší riziko, že se vytvoří uzavřené sociální skupiny. V ČR by to mohlo být vnímáno ještě citlivěji, vzhledem k menší toleranci k migraci.

Z těchto důvodů lze německá data interpretovat jako varování i inspiraci: migrační politika nemůže stát pouze na udělení pobytu, ale také na aktivní integraci od prvního dne.

Kde hledat řešení

Německo nyní chystá změny:

  • povinná účast v kurzech již po jednom roce dítěte, ne po třech,
  • zvýšené investice do uznávání kvalifikací,
  • cílené programy pro návrat žen na trh práce.

Pokud budou fungovat, mohou vytvořit model pro EU, včetně Česka.

(pozn. redakce: Problematikou migrace jsme se zabývali v dalších článcích ZDE)

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *