Německu dochází elektřina, ale většinu Němců to nezajímá

Friedrich Pehle je finanční ředitel společnosti 2G, sídlící ve městě Heek v severním Porýní-Vestfálsku, která se zabývá výrobou malých tepelných elektráren. Po vstupu této velmi úspěšné firmy na burzu se Pehle začal zajímat o proces přechodu Německa na alternativní zdroje energie (Energiewende) a hledal směr dalšího rozvoje i pro svou firmu.

Podle deníku „die Welt“ jeho analýzy ale vedly k šokujícím výsledkům. Podle jeho výpočtů totiž Německu hrozí nedostatek elektřiny. A to rychleji, než se doposud očekávalo. Němci si totiž brzy nebudou moci být jisti stabilní dodávkou elektřiny, pokud bude na konci roku 2022 vypnuta velká část hnědouhelných elektráren a všechny zbývající jaderné elektrárny.

Na konci roku 2022 bude vypnuto 20 gigawattů.

Před dvěma lety spolková vládní komise prohlásila, že je možné do roku 2038 postupně ukončit produkci elektřiny v elektrárnách spalujících uhlí. Avšak za předpokladu, že se bude vyrábět více zelené elektřiny a budou se stavět nové elektrárny na plyn. Dosud ale boom zelené elektřiny nenastal a rovněž nové plynové kotle nejsou jaksi k vidění.

Ve své analýze o výrobě a spotřebě elektrické energie z roku 2019 Pehle hypoteticky odpočítal 20 gigawattů pocházejících z jaderné a uhelné energie, která by již neměla být na konci roku 2022 k dispozici. Samotných sedm zbývajících jaderných elektráren totiž vyprodukovalo v roce 2019 75 miliard kilowatthodin, což pokrylo dvanáct procent celkové poptávky Německa po elektřině.

 Analýza finančního ředitele 2G měla překvapivý výsledek: V roce 2023 nebude kapacita instalovaných elektráren stačit k pokrytí poptávky po elektřině.

Jinými slovy: po dobu 2900 z 8760 hodin roku by došlo k nedostatkové situaci při zásobování elektřinou, a to i kdyby byly všechny plynové elektrárny plně využívány. Deficit energie se po dobu více než dvou hodin může opakovat téměř stokrát: příliš mnoho na to, aby se tato hluchá místa kontinuálně zaplňovala elektřinou z baterií nebo jiných zařízení sloužících jako zásobníky pro ukládání elektrické energie.

Na přijetí protiopatření zbývá jen 500 pracovních dnů

To by sice nemuselo nutně vést k masivnímu výpadku proudu (tzv. Blackoutu). Německo by ovšem muselo spoléhat na import elektřiny ze zahraničí – nebo na ochotu průmyslu omezit výrobu, přičemž takovéto omezení by muselo být finančně kompenzováno. Takové „vyřazení z provozu“ by rozhodně nebylo pro Německo, dosud největšího evropského průmyslového producenta, ničím, čím by se mohlo chlubit.

Němečtí politici a úřady však zatím žádný problém nevidí. Spolkové ministerstvo hospodářství každé dva roky připravuje tzv. Monitorovací zprávu o bezpečnosti dodávek. V poslední zprávě z června 2019 bylo „simulováno 15 milionů různých situací na trzích s elektřinou a zvážena jejich pravděpodobností výskytu“.

Agentura odpovědná za přenosovou soustavu také nechce o problémech nic vědět

Poruchy elektráren, údaje o počasí, přeshraniční toky elektřiny – vše je prý vyvážené a kalkulované na hodinu do roku 2030. Pokud bychom věřili těmto výpočtům, plánované vyřazení jaderných a uhelných elektráren by potom neměl být problém: pravděpodobnost takzvaného „vyrovnávání zátěže“ mezi nabídkou a poptávkou elektřiny by prý v Německu měla být do roku 2030 „na 100“ procent“ zajištěna.

Studie 2G se podle Spolkové přenosové agentury v Bonnu nemýlí. Podceňuje prý však příležitosti pro dovoz elektřiny na domácím trhu. Orgán odpovědný za zabezpečení dodávek prohlašuje, že sdružení evropských provozovatelů elektroenergetických sítí uvedlo ve své prognóze „Midterm Adequacy Forecast“, že není nutné se výpadků elektřiny obávat.

I když bude postupné snižování závislosti na uhlí pokračovat, německá poptávka po elektřině prý nebude uspokojena pouze po dobu 20 až maximálně 40 minut po celý rok 2025. V takových případech jsou však k dispozici rezervy, vysvětluje Spolková přenosová agentura a ujišťuje: „Pokud průběžné monitorování přinese do budoucna jiné výsledky, budou přijata vhodná opatření k udržení úrovně zabezpečení dodávek na stejné úrovni jako dříve.“

Kromě toho existuje „kapacitní rezerva“ dvou gigawattů „pro mimořádné a nepředvídatelné extrémní situace“. A za třetí, vypnuté hnědouhelné elektrárny lze na další čtyři roky označovat jako „bezpečnostní pohotovost“.

Téměř pět gigawattů černouhelných elektráren, které byly odstaveny 1. ledna letošního roku, bude také udržováno v provozu ještě několik měsíců, dokud Spolková přenosová agentura nepotvrdí, že je možné se jich vzdát.

Elektrárny v rezervě již nesmějí nabízet elektřinu na trhu; jejich provozní připravenost je financována spotřebiteli prostřednictvím přenosových poplatků. Z tohoto důvodu je nákladné zaručit bezpečnost dodávek při pokračování energetické transformace, tzv. „Energiewende“

Kritika Pehleho však náklady nezajímají, trápí ho obavy ze spolehlivosti dodávek elektřiny. Všechny simulace a algoritmy v něm vzbuzovaly malou důvěru, protože mu jeho jednoduchý hrubý výpočet říkal něco jiného.

„Výhoda našeho výpočtu,“ říká manažer, „spočívá právě v tom, že se nedíváme na teoretické předpovědi, premisy a rovnice plné řeckých písmen, ale spíše na data konkrétního skutečného roku.“

Naděje spočívá v sousedních zemích

Není jisté, zda lze záložní elektrárny spustit dostatečně rychle, aby reagovaly např. na období delšího bezvětří. Odvolává se také na nejnovější „energetickou bilanci“ čtyř hlavních provozovatelů sítí z února 2020, kteří předpovídají výrazný nedostatek energie v rozsahu ca. 7,2 gigawattů na leden 2022, pokud dojde současně k souhře nepříznivých okolností: pokud selže několik konvenčních elektráren současně, pokud bude bezvětří a slunce nebude nesvítit, mohlo by při špičkovém zatížení chybět 7,2 gigawattů., tj. kapacita sedmi velkých elektráren,

V takových hodinách by se Německo muselo spoléhat na masivní dovoz elektřiny. Mohou však také sousední země energii dodávat? Koneckonců se kapacity elektráren v celé Evropě budou také snižovat – do roku 2023 o jedenáct procent a do roku 2030 až o 30 procent.

Ve veřejnosti však stále převládá víra ve všemocnost obnovitelných energií a mnohým by vůbec nevadilo, kdyby jaderné elektrárny byly zavřeny co nejdříve.

Zejména v levicovém ekologickém mainstreamu jsou varování před nedostatkem energie považována za defétismus.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie