
Český přesah
Případ znovu otevírá jednu z nejcitlivějších debat současné Evropy – jak přistupovat k násilným činům pachatelů trpících vážným duševním onemocněním a zároveň zajistit ochranu veřejnosti. Německé soudy v podobných případech důsledně rozlišují mezi trestní odpovědností a nebezpečností pachatele. Pokud je prokázáno, že pachatel kvůli psychické nemoci nedokázal ovládat své jednání, nebývá odsouzen k vězení, ale k nedobrovolnému pobytu ve specializovaném psychiatrickém zařízení. Takové rozhodnutí však často vyvolává veřejné diskuse, zejména pokud jde o závažné násilné útoky spáchané migranty. Podobná otázka se týká i České republiky, která se stejně jako další evropské státy musí připravovat na rostoucí počet případů kombinujících migraci, psychické onemocnění a riziko násilného jednání.
Zemský soud v německém Řezně (Regensburg) rozhodl o dalším osudu jednadvacetiletého Syřana, který před více než rokem zaútočil na cestující v rychlovlaku ICE sekerou a kladivem.
Soud dospěl k závěru, že muž v době útoku trpěl závažným psychickým onemocněním, kvůli němuž nebyl schopen nést trestní odpovědnost za své jednání.
Namísto klasického trestu odnětí svobody proto soud nařídil jeho umístění do uzavřeného psychiatrického zařízení.
Předsedkyně soudního senátu po vyhlášení rozsudku uvedla, že rozhodnutí zatím není pravomocné.
Přestože soud uznal pachatele za nepříčetného, skutková podstata činu zůstává mimořádně závažná.
Podle soudu se muž dopustil mimo jiné:
Podle DIE WELT je zajímavostí případu fakt, že státní zástupce, právní zástupci poškozených i samotná obhajoba byli ve svých závěrečných návrzích zajedno.
Všichni shodně požadovali, aby obviněný zůstal v psychiatrické léčebně, protože představuje významné bezpečnostní riziko.
Soud se s tímto návrhem plně ztotožnil.
Podle zjištění soudu došlo k útoku 3. července 2025.
Jednadvacetiletý Syřan cestoval rychlovlakem ICE, když náhle zaútočil na ostatní cestující.
Použil přitom:
Incident se odehrál v době jízdy vlaku poblíž obce Straßkirchen v zemském okrese Straubing-Bogen v Bavorsku.
Po útoku byl vlak nucen zastavit.
Výsledkem útoku byla těžká zranění dvou cestujících.
Podle předsedkyně senátu bylo pouze dílem náhody, že nikdo z napadených nezemřel.
Soud výslovně uvedl, že následky mohly být podstatně tragičtější.
Dalším důležitým momentem celé události byla rychlá reakce ostatních cestujících.
Po vypuknutí útoku byla aktivována nouzová brzda, která vlak zastavila.
Současně několik cestujících útočníka společnými silami přemohlo a zabránilo mu pokračovat v napadání dalších osob.
Právě jejich rychlá reakce pravděpodobně zabránila mnohem většímu počtu obětí.
Soud se velmi podrobně zabýval také zdravotním stavem pachatele.
Podle znaleckého posudku se u něj během tříleté cesty do Evropy rozvinulo závažné psychické onemocnění.
Šlo o schizofrenii.
Soud připomněl, že muž absolvoval svou migrační cestu jako nezletilý uprchlík bez doprovodu rodičů či jiné dospělé osoby.
Právě dlouhodobé trauma spojené s útěkem podle znalců přispělo k rozvoji psychické choroby.
Klíčovým důkazem byl znalecký psychiatrický posudek.
Podle něj trpěl obviněný takzvanými imperativními sluchovými halucinacemi.
Jinými slovy slyšel hlasy, které mu přikazovaly určité jednání.
V době útoku se navíc podle znalců domníval, že je sám bezprostředně ohrožen.
Soud uvedl, že muž jednal v přesvědčení, že se nachází v jakési nutné obraně, přestože objektivně žádné nebezpečí nehrozilo.
Právě tento psychotický stav byl hlavním důvodem, proč soud dospěl k závěru, že pachatel nebyl schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání ani své chování ovládat.
Rozhodnutí o umístění do psychiatrické nemocnice není podle soudu pouze reakcí na minulý útok.
Klíčovým důvodem je současné riziko opakování obdobného násilného jednání.
Soud konstatoval, že u muže stále existuje vysoká pravděpodobnost dalšího nebezpečného chování.
Proto musí zůstat ve specializovaném psychiatrickém zařízení, kde bude pod dlouhodobým lékařským dohledem.
Na rozdíl od běžného trestu odnětí svobody není délka takového ochranného opatření předem pevně stanovena.
O případném propuštění rozhodují soudy až na základě nových znaleckých posudků, které musí potvrdit, že pachatel již nepředstavuje hrozbu pro společnost.
Případ znovu ukazuje základní princip německého trestního práva.
Pokud pachatel v důsledku závažné duševní nemoci nedokáže rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo jej ovládat, není trestně odpovědný.
To však neznamená, že je propuštěn na svobodu.
Naopak může být umístěn do zabezpečeného psychiatrického zařízení, kde často zůstává i déle, než by činil běžný trest odnětí svobody.
Hlavním cílem není potrestání pachatele, ale ochrana společnosti před dalším možným násilím.