aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Denní přehled německého tisku
Glosa z Čech k 24. 1. 2026
„Děkujeme, drahý český národe!“
Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země.
Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.
Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.
Více informací na webu: Dárek pro putina.
(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)
Německé firmy vyvezly do Ruska zboží za 4,9 miliardy eur – navzdory sankcím EU. Berlín teď připouští, že sankční systém obsahuje řadu výjimek a mezer. Mezitím roste obchod Německa se střední Evropou, včetně Polska a Česka.
Evropa, která už nikoho nezajímá „Evropo, máme problém.“ – tak začíná článek německého deníku Die Welt, který otevřeně popisuje, jak moc se kontinent vzdálil od geopolitické reality.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) chce zavést neomezenou detenční vazbu pro cizince určené k deportaci – hlavně pro pachatele trestných činů a nebezpečné osoby. Plán má ale tvrdého protivníka: sociální demokraty (SPD). Ti návrh označují za protiústavní a právně neproveditelný. Spor rozděluje i veřejnost a ukazuje, jak vyhrocené je téma migrace v současném Německu.
Ursula von der Leyen chce navýšit rozpočet EU na téměř dva biliony eur. Studie varuje: jde o nové společné zadlužení pod jiným názvem. Brusel se chystá k jednomu z největších finančních kroků od pandemie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen plánuje dramatické navýšení rozpočtu EU – na bezmála dva biliony eur.
Nová evropská studie odhalila obrovské rozdíly v kvalitě Wi-Fi na železnici Podle aktuálních měření společnosti Ookla (provozovatele...
Evropa čelí realitě, kterou si politici zatím jen šeptem připouštějí. Sociální stát, jak ho známe, se začíná drolit. Pomalu, ale jistě – pod tlakem stárnoucí populace, slabého hospodářského růstu a rostoucích vojenských výdajů. Německý deník Die Welt přinesl analýzu, podle které se všechny evropské vlády ocitly v pasti: vědí, že musí omezit sociální výdaje, ale nemají odvahu to udělat.
Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) společně s italským ministrem průmyslu Adolfem Ursem poslala Evropské komisi dopis, ve kterém žádá okamžitou úpravu legislativy k zákazu nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Chce více „flexibility“ ve flotilových CO₂ pravidlech a aby EU uznávala i po roce 2035 vedle bateriových elektromobilů další nízko- a bezemisní typy vozidel – zejména plug-in hybridy a vozy s tzv. range extenderem (bateriový vůz s malým spalovacím generátorem).
Od 9. října 2025 se v celém eurozóně stávají okamžité převody standardem. Peníze se dostanou na účet příjemce do 10 vteřin – kdykoli a odkudkoli. Spolu s tím ale přichází nová povinná kontrola IBAN proti jménu příjemce. Rychlost přináší výhody, ale také nová rizika.
V Německu vzniká v nenápadném městském obvodu Duisburgu-Ungelsheim jeden z nejzajímavějších projektů v oblasti bydlení a energetiky. Místní bytová společnost Rheinwohnungsbau GmbH dokazuje, že moderní tepelné čerpadlo může fungovat i ve starých bytových domech z 50. let, a to bez drastických nákladů pro nájemníky. Projekt nabízí inspiraci i pro česká města, která bojují s kombinací zastaralých bytů, rostoucích cen energií a tlaku na snižování emisí.
Volby do Poslanecké sněmovny v Česku letos přinesly překvapivé posuny: strana ANO Andreje Babiše vyhrála volby a hraje se nyní o to, kdo s kým bude tvořit koalici. Zahraniční tisk – především německý a rakouský – reaguje s pozorností, obavami i výzvami pro budoucí kurz České republiky. Následuje přehled reakcí a klíčových témat, která rezonují v mezinárodních médiích, a také pohled na možné české přesahy.
Německo debatuje o zákonu, který má urychlit odklon od fosilních paliv v budovách. Takzvaný „zákon o vytápění“ (Heizungsgesetz) ale zůstává prakticky beze změny a čím dál víc se ukazuje, že z energetické transformace těží hlavně bohatší domácnosti.
Před nadcházejícími parlamentními volbami v Česku budí největší pozornost návrat Andreje Babiše. Jeho hnutí ANO vede v průzkumech veřejného mínění s podporou okolo 30 %, zatímco vládní koalice Petra Fialy ztrácí. O tom, proč je Babiš navzdory minulým skandálům znovu favoritem a jak může po volbách ovlivnit českou zahraniční politiku, hovořil s deníkem WELT politolog Vít Dostál, ředitel think-tanku AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).
Studium v Německu je pro mnoho českých studentů atraktivní díky kvalitě univerzit a blízkosti domova. V posledních letech však náklady na bydlení v německých univerzitních městech prudce rostou.
V době, kdy evropské vlády hledají miliardy na investice do infrastruktury, obrany a klimatické politiky, ukazuje nejnovější „Schwarzbuch“...
Německá ekonomika – dlouho motor celé Evropy – ztrácí dech. Každý týden velké průmyslové firmy oznamují masivní propouštění: Bosch –13 000 míst, ZF –14 000, Lufthansa –4 000, chemie a strojírenství –desítky tisíc dalších. Zatímco v Německu mizí výrobní místa, narůstá zaměstnanost ve státním sektoru. Tento trend ohrožuje nejen německou prosperitu, ale také českou ekonomiku, která je na německém průmyslu přímo závislá.
