
NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (28. 1. 2026)
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 28. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...
aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Svátky v Německu 2026
Glosa z Čech k 11. 4. 2026
Babiš podpořil před volbami Orbána!
Tohle už není jen maďarská politika, ale i české zrcadlo. Viktor Orbán podle dostupných informací nabízí Vladimiru Putinovi „jakoukoli pomoc“, a zároveň je veřejně podporován Andrejem Babišem.
Vzniká tak jasná osa: Moskva – Budapešť - Babiš.
Babiš mluví o stabilitě a národních zájmech, jenže otázka zní: stabilita vůči komu a za jakou cenu. Český volič tak ve skutečnosti neřeší jen domácí politiku, ale i to, jak blízko chce stát k modelu, který otevřeně komunikuje s Kremlem. A my za redakci nemeckezpravy.cz říkáme jasně:
NE BABIŠOVĚ PODPOŘE KOLABORANTA S KREMLEM!

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 28. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Podíl zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v Německu poprvé v historii překročil hranici 40 procent. Návrh části konzervativní CDU omezit právo na práci na částečný úvazek proto vyvolal ostrou a emotivní společenskou debatu. Zatímco jedni mluví o „lifestyle“ pohodlnosti, druzí varují před vytlačováním lidí z pracovního trhu.

Německý tisk se dnes věnuje především třem silným tématům: energetické spolupráci států kolem Severního moře, ostré debatě o právu na práci na částečný úvazek v Německu a eskalujícím událostem ve Spojených státech, kde příslušníci imigrační služby ICE znovu zastřelili člověka. Komentáře ukazují napětí mezi klimatickou ambicí a regionálními dopady, mezi ekonomickou racionalitou a sociální realitou pracovního trhu i mezi autoritářskými tendencemi a demokratickým odporem v USA. Zvláštní pozornost je věnována také nové americké obranné strategii a dnešnímu Dni památky obětí holokaustu.

Případ z německé spolkové země Porýní-Falc ukazuje, jak snadno může stát ztratit přehled o lidech, kteří se nacházejí na jeho území. Téměř tisíc žadatelů o azyl zmizelo z oficiálních ubytovacích zařízení, aniž by bylo jasné, kde se nacházejí. Pro Českou republiku má tento příběh přímý význam: Německo je klíčovou cílovou i tranzitní zemí migrace a podobné selhání systému se může okamžitě promítnout i do tlaku na sousední státy, včetně Česka. Debata o kontrole, odpovědnosti a bezpečnosti se tak netýká jen Německa, ale celé střední Evropy.

Německý tisk se dnes téměř jednomyslně soustředí na osobu amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho stále ostřejší autoritářský styl vládnutí. Dominují tři témata: opakované zabití civilisty americkými federálními agenty v Minneapolis a reakce Bílého domu, Trumpovy urážlivé výroky na adresu vojáků spojeneckých států NATO a vznik prezidentem iniciovaného takzvaného „Friedensratu“. Komentáře varují před eskalací, rozkladem právního státu v USA a dopady na globální bezpečnostní architekturu.

Debata, která se dnes vede v Berlíně, se Česka netýká jen okrajově. Hybridní hrozby, kyberútoky na státní instituce, dezinformační kampaně a zahraniční vliv jsou témata, se kterými má Česká republika vlastní bolestnou zkušenost – od útoků na nemocnice přes aféru Vrbětice až po dlouhodobé varování BIS před ruským a čínským vlivem. Německý posun směrem k aktivní kybernetické obraně tak může být předobrazem budoucích debat i v Praze: kde končí obrana a začíná útok, jaké pravomoci mají mít tajné služby a jaké záruky musí zůstat zachovány pro ochranu základních práv občanů.

Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...

Tomio Okamura v novoročním projevu 2026 odmítl další vojenskou i finanční pomoc České republiky Ukrajině s tím, že...

Německý tisk se dnes soustředí především na posilování osy Berlín–Řím, která má ambici vyvažovat oslabený vliv Francie v Evropské unii. Druhým dominantním tématem jsou trilaterální rozhovory o Ukrajině v Abú Zabí, kde Evropa zůstává stranou, zatímco USA přitvrzují tlak na Kyjev. Velkou pozornost vyvolává také americký zásah do vlastnické struktury TikToku, jenž otevírá otázky koncentrace mediální moci. Závěrem rezonuje tvrdý postup americké imigrační služby ICE, který podle komentátorů překračuje hranice právního státu.

Český přesah: Téma podnájmů se netýká jen Německa. V Česku se v Praze, Brně i dalších městech dlouhodobě rozevírá nůžky mezi „starými“ nájemními smlouvami a nájmy nově sjednanými za aktuální tržní cenu. Přesně v takové situaci vzniká pokušení: držet si levný nájem (nebo výhodnou smlouvu) a část bytu – nebo někdy prakticky celý byt – pustit dál za výrazně vyšší cenu. Německý případ míří do jádra problému: kdy je podnájem ještě rozumné řešení životní situace a kdy už je to spekulace na bytové nouzi. A to je otázka, která bude dřív nebo později bolet i české soudy, pronajímatele i nájemníky – jen v jiných právních kulisách.

Německé komentáře dnes hodnotí projev kancléře Friedricha Merze na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, zejména jeho snahu reagovat na „svět velmocí“ bez zbytečné konfrontace s Donaldem Trumpem a současně hájit roli NATO. Dalším velkým tématem je formální založení Trumpem iniciovaného „Friedensratu“, který část tisku popisuje jako cynický projekt bez demokratické legitimity a s prvky osobního kultu. Výrazně rezonuje i hlasování Zelených v Evropském parlamentu k dohodě EU–Mercosur, kde jim komentátoři vyčítají taktickou i hodnotovou chybu a faktické spojenectví s agrární lobby a evropskou krajní pravicí. Na závěr se tisk vrací k rostoucím doplatkům na péči v domovech seniorů a k otázce, zda je financování péče ještě udržitelné pro střední třídu.

Český přesah: Německé mzdy nejsou pro české čtenáře jen „zajímavost ze zahraničí“. Jsou to referenční čísla pro desetitisíce Čechů pracujících v Německu (a pro pendlery), ale i pro firmy v Česku, které s německými zaměstnavateli soutěží o stejné lidi – hlavně v IT, technice, automotive, logistice a financích. V praxi platí, že každý viditelný posun německých platů zvyšuje tlak na české mzdy, prohlubuje rozdíl v kupní síle a ovlivňuje, zda se lidem vyplatí zůstat doma, nebo odejít za hranice.

Německý tisk se dnes soustředí především na vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které vyvolalo silné reakce napříč politickým spektrem. Komentáře hodnotí jeho vystoupení jako otevřenou výzvu Evropě, potvrzení transatlantické krize i signál nutnosti evropské emancipace. Dalším významným tématem je rozhodnutí Evropského parlamentu obrátit se na Evropský soudní dvůr v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Mercosurem. Třetím okruhem je personální růst Bundeswehru, který je sice kvitován, ale zároveň doprovázen vážnými strukturálními výhradami.

Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 21. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německé deníky se dnes soustředí především na vyostřující se konflikt mezi Evropou a Spojenými státy, který symbolizuje spor o Grónsko a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením nových cel vůči evropským státům. Komentáře varují před rozpadem dosavadního mezinárodního řádu a otevřeně hovoří o konci transatlantického partnerství v jeho dosavadní podobě. Druhým silným tématem je domácí debata o telefonických neschopenkách a vysokém počtu nemocenských v Německu, která odhaluje hlubší problémy produktivity a pracovních podmínek. Závěrem se tisk věnuje i změnám v čele německé katolické církve.